Jenom tak zvaných phishingových útoků, kdy se podvodníci pokoušejí vylákat z lidí přihlašovací údaje, zaznamenala za necelé první pololetí letošního roku 456. Za celý loňský rok jich bylo 483. Podobný spam letos zaznamenali odborníci této organizace ve 134 případech, loni ve 128.

„Důvody nárůstu můžeme jenom odhadovat,“ říká Pavel Bašta, šéf bezpečnostního týmu CSIRT.CZ. „Podle všeho ale bude příčinou to, že lidé seděli v době karantény doma a útočníci si řekli, že to zkusí,“ míní. Zda tato hypotéza platí, ale bude možné přesně říct až za nějaký čas, když útoky opadnou.

Neobvyklé maily

Vynalézavost podvodníků přitom roste. Pokud ještě nedávno byly například jejich maily snažící se ukrást přístup do internetového bankovnictví psány špatnou češtinou a podoba falešných bankovních webů byla neověřená, nyní už je často problém je rozeznat od pravých stránek. Proto je lepší přistupovat k bankovnímu webu přímo a ověřit si, že adresa začíná slovem „https“.

Často pak útočí přes falešné exekuční příkazy, po jejichž rozkliknutí si člověk nasadí do počítače škodlivý vir. Bezpečnostní společnost Check Point pak nedávno upozornila na nárůst nebezpečných souborů, které se maskují jako životopisy a šíří se v e-mailech se žádostí o práci. „Po kliknutí na soubor se do počítače nainstaluje virus, který dokáže krást například přihlašovací údaje k bankovnictví,“ říká mluvčí společnosti Petr Cícha. Podobně se podle něj pokoušejí pachatelé nasadit do počítače škodlivé soubory maskované za zdravotnické formuláře. Řada těchto e-mailů bude v angličtině, ale firmy, shánějící cenné odborníky, mohou poškodit.

Společnost Eset pak varuje před různými šmírovacími aplikacemi. „Jedná se o služby, které umožní nalézt například ztracený telefon nebo sledovat polohu dětí. Tyto funkce nejsou apriori škodlivé. Jako stalkerware označujeme aplikace, které lze zneužít ke špehování uživatele bez jeho vědomí. Taková aplikace pak může třeba číst SMS, zaznamenávat hesla, sledovat polohu, sledovat hovory a podobně,“ popisuje její analytik Martin Jirkal.

Falešné telefonáty

Podvodníci se ale pokoušejí dostat z lidí peníze i jinak. U falešných exekučních příkazů se totiž nemusí jednat o virus, ale o snahu zneužít obav lidí. Tyto útoky se dějí i přes telefon.

„Požadují po adresátech telefonátů uhrazení smyšlené částky,“ říká mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová. Český statistický úřad pak varoval před výzvami k zaplacení údajné registrace v Registru ekonomických subjektů.