Řada firem podle analýzy při očekávání druhé vlny pandemie investovala do nákupu lepšího hardwarového a softwarového vybavení. Cílem bylo zajistit, aby jejich zaměstnanci mohli v režimu home office pracovat efektivněji a bezpečněji.

Štěpán Jurajda při fotografování pro Deník 20. října v Praze.
I zavření ekonomiky může stát životy lidí, říká profesor Štěpán Jurajda

Firmy si také v mnoha případech stanovily nové mechanismy pro komunikaci na dálku, například pomocí videokonferencí nebo pravidelných motivačních online schůzek.

S příchodem podzimu také mnohé společnosti zavedly preventivní pravidla pro ochranu zaměstnanců, které rozdělily na skupiny.

Součást standardního výkonu práce

Ty se v kancelářích střídají kvůli omezení fyzického kontaktu. Podobná pozvolná adaptace měla mnohem menší vliv na pokles výkonnosti, než náhlá karanténní opatření zaváděná během jarní vlny pandemie, uvedl partner Moore CR Petr Kymlička.

Část firem se také rozhodla začlenit režim home office jako součást standardního výkonu práce. Coby nejefektivnější se podle Petra Kymličky ukázala kombinace práce na dálku a fyzické přítomnosti v zaměstnání.

Brno v době opatření proti koronaviru - Moravské náměstí
Česko na semaforu zčervenalo, koronavirus se všude šíří komunitně

Nadále se ale projevují rušivé faktory snižující pracovní výkonnost. Mezi ty patří nevhodné podmínky k soustředění (například kvůli dětem, které zůstaly doma v rámci distanční výuky), anebo slabší internetové připojení či limitovaná komunikace napříč týmy.