„Naprostá většina zaměstnavatelů není schopná poskytnout navýšení mezd na úroveň inflace. Hlavními důvody je to, že jsme proexportní ekonomika, vývoj kurzu vůči euru a je tu energetická krize,“ uvedl ředitel společnosti Grafton Martin Malo.
Inflaci tak svým zaměstnancům plošně dorovnala v podstatě jen Česká národní banka, které jim podle Malo přidala dvacet procent. O něco lépe než většina zaměstnanců dopadli i státní zaměstnanci, kterým vláda nyní přidala na platech deset procent.
„Míra navyšování mezd je pak v jednotkách procent,“ doplnil Malo s tím, že firmy mohou podle potřeby přidat jednotlivým zaměstnancům. A tak zatímco jedna nejmenovaná společnost zvýšila plošně mzdy o čtyři procenta, svářečům našli na výplatní pásce o devatenáct procent vyšší mzdu.
Právě po svářečích je nyní hlad. České školství jich přitom na trh pošle jen několik málo desítek ročně.
Lidí je málo
Nedostatek kvalifikované pracovní síly ale pociťují firmy ve všech regionech České republiky. Nynější konflikt na Ukrajině poznamenal zejména výrobní a stavební společnosti. Nábor v této zemi je kvůli mobilizaci praktický nemožný. I když se firmy snaží získat zaměstnance třeba na Filipínách, v Indonésii či v Moldavsku, zdroje uchazečů o práci jsou nedostatečné.
Šéf Graftonu se proto domnívá, že by vláda měla změnit ekonomickou migraci a přesměrovat kvótu v Programu kvalifikovaný zaměstnanec z Ukrajiny na jiné země. Kvóta je v současné době stanovena na 40 tisíc lidí.
„Vláda je ale v této oblasti překvapivě pasivní a vyčkává na vývoj na Ukrajině a patrně i výsledky komunálních voleb. Tímto přístupem ztrácíme jakoukoliv konkurenční výhodu vůči okolním zemím v čele s Polskem, které velmi dobře pochopilo, že pokud má ekonomika růst, je potřeba zabezpečit dostatek kvalifikovaných uchazečů,“ vysvětlil Malo.
Průzkum mezi zaměstnavateli přitom ukázal, že 74 procent českých firem by kvóty úplně zrušilo.
Nedostatek lidí ale zaznamenávají všechny obory. Jen třeba pracovníků v IT chybí dvacet až třicet tisíc. Ve výrobě je vedle svářečů poptávka po CNC svářečích, elektrotechnicích, konstruktérech nebo projektantech. Ve stavebnictví chybějí nejvíce zedníci a truhláři. Nová místa ale nabízí i bankovnictví, především v oblasti investic.
Mzdy vybraných profesí
| Ředitel IT firmy | 90 000 až 250 000 |
| Technický ředitel výrobní firmy | 75 000 až 160 000 |
| Mistr ve výrobě | 35 000 až 65 000 |
| Zámečník | 26 000 až 45 000 |
| Svářeč | 30 000 až 50 000 |
| Elektrikář | 33 000 až 50 000 |
| Skladník | 25 000 až 37 000 |
| Řidič nákladního auta | 30 000 až 65 000 |
| Stavbyvedoucí | 45 000 až 90 000 |
| Stavební mistr | 35 000 až 70 000 |
| Účetní | 38 000 až 60 000 |
| Daňový poradce | 40 000 až 70 000 |
| Prodavač | 22 000 až 33 000 |
| PR manažer | 40 000 až 80 000 |
| Manažer lidských zdrojů | 80 000 až 160 000 |
| Recepční | 25 000 až 40 000 |
| Advokát | 60 000 až 130 000 |
| Lékárník | 38 000 až 65 000 |
| Praktický lékař | 50 000 až 110 000 |
| Zdravotní sestra | 30 000 až 55 000 |
