Podobnou práci a také poslání si dala za úkol nezisková organizace v Hradci Králové, a proto si dala název Salinger. V roce 2020 dostala za svou činnost cenu České asociace streetworku Časovaná bota.

Podporu dětem a mládeži ve složitých situacích poskytuje od roku 1997. Sociální pracovníci za nimi od prvopočátku chodí do terénu a postupem času pro ně otevřeli tři kluby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Modrý pomeranč. Název, který si vymysleli sami klienti – líbilo se jim v angličtině slovní spojení „blue orange“, což mohlo znamenat barvy modrá a oranžová, ale také právě modrý pomeranč.

Kluby najdeme v největším panelovém sídlišti celých východních Čech - Moravském Předměstí. To zaujímá plochu kolem čtyř set hektarů a panelák tu střídá panelák. Pro děti bez možnosti navštěvovat kroužky tu nemusí být jednoduché trávit volný čas smysluplně, ačkoliv město sídliště revitalizovalo a přibylo hřišť a odpočinkových ploch.

I po návratu do škol po pandemii mají učitelé-youtubeři další desítky tisíc nadšených posluchačů a z mnoha pedagogů jsou internetové celebrity.
Ve třídě mají i 166 tisíc žáků. Z českých učitelů jsou úspěšní youtubeři

Modrý pomeranč nabízí dětem a dospívajícím prostor každý den v odpoledních hodinách, v němž mohou smysluplně trávit volný čas v bezpečném prostředí. A také pomoc, když se nacházejí v situaci, s níž si nevědí rady. S dětmi si povídají o jejich problémech, poskytují jim poradenství nebo se věnují aktivitám na prevenci závadného chování. „Dochází k nám i žáci, kteří nemají doma zázemí nebo klid na úkoly, třeba ani stůl a židli, kde by je mohli napsat. Taky u nás hrají deskovky, sportují, vedeme je k fair play,“ přiblížil činnost zdejší sociální pracovník Jan Salač.

Klienty často vytipují terénní pracovníci Modrého pomeranče přímo v ulicích Hradce Králové a dávají jim letáčky s kontakty a informacemi o klubu. A také jeho aktivity doporučuje svým klientům s výchovnými problémy či s rizikovým chováním hradecká „sociálka“, tedy Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Chyť svou šanci

Úřad se snaží tyto děti nakolejit zpět do normálního života. Spolupracuje na tom se státními Středisky výchovné péče nebo s diagnostickými ústavy, zde se však čekací lhůty pohybují v řádu někola měsíců. A do té doby se může situace dítěte zhoršit natolik, že je z ní návrat k normálu složitý. V roce 2019 proto tento orgán a neziskovku Salinger napadlo, že by mohly dát dohromady společný program.

„Upřímně říkám, že úzká spolupráce se rozvinula v podstatě kvůli našemu zoufalství. Neustále jsme naráželi na nedostatečnou kapacitu návazných služeb pro děti s rizikovým chováním. Přemýšleli jsme, co by mohlo pomoci, abychom jen neseděli s rukama v klíně a nestěžovali jsme si, že systém nic nového nenabízí,“ vylíčila vedoucí hradecké „sociálky“ Světluše Kotrčová.

Společně vytvořili preventivní program Chyť svou šanci. Spočívá v pravidelných sezeních dítěte se sociálním pracovníkem v Modrém pomeranči. Při nich pracují na posílení schopností a dovedností podle toho, s čím k nim klient přichází. Někoho tak učí zvládat agresivitu a emoce, jiného být více sebevědomý, dalšího například přijímat sám sebe a mít se rád, pakliže má problémy s vnímáním sebe sama, se sebepoškozováním nebo s experimentováním v oblasti poruch příjmů potravy.

První den státních maturitních testů na Střední průmyslové škole elektrotechnické Františka Křižíka, 2. května 2022, Praha
Horší výsledek než loni. Písemnou maturitu nezvládlo 14 procent žáků

Spolupráce končí po čtvrt roce, kdy sociální pracovník z nízkoprahového zařízení sepíše závěrečnou zprávu o tom, kam se s klientem posunul. Když je potřeba, protáhnou individuální sezení třeba ještě o měsíc, nebo doporučí další vhodné kroky.

„Naše služba je tady a teď. A jelikož jsme nízkoprah, vezmeme jakéhokoliv klienta, kterého pracovník sociálky doporučí. I když má nějaký škraloup, třeba i trestnou činnost. U nás mají otevřenou náruč, neodmítneme je,“ uvedla jako výhody Pomeranče jeho vedoucí Lenka Slámová.

Klienty jim OSPOD posílá zhruba jednou za dva měsíce, v roce 2021 jich sem přišlo celkem sedmnáct. Podle Kotrčové jde o nezletilé, kteří se dopouštějí například přestupků, méně závažné trestné činnosti nebo záškoláctví, toulají se, experimentují s návykovými látkami, nerespektují autority či mají vztahové problémy s rodiči, popřípadě se dopouštějí slovní nebo fyzické agrese.

Změna k lepšímu

Mezi jejich první klienty patřila desetiletá drobná dívka, která vyznávala tzv. styl gothic, tedy zálibu v temnotě a ponurosti. Nezůstalo jen u extravagantní černé módy, v dívčině školní třídě ale došlo také k incidentu, který záhy řešila i kriminální policie. Sociálka se obrátila na neziskovku Salinger s žádostí o pomoc.

Do programu Chyť svou šanci začala docházet na hodinová sezení se zdejším sociálním pracovníkem Janem Salačem. „Hledala sebe sama, své místa ve škole, ve třídě, ve společnosti. Neměla žádné sebevědomí, velmi snadno se nechala ovlivnit a neuměla říct ne. Velmi se trápila narážkami na svůj vzhled, nechala si namluvit, že je tlustá, i když byla úplně drobná,“ charakterizoval ji Salač.

ZŠ Za Chlumem Bílina. Ilustrační foto.
Šikana přerostla únosnou mez. V obávané škole v Bílině nyní hlídá ochranka

Bavil se s ní o tom, proč je důležitá asertivita, tedy schopnost prosadit svůj názor bez urážek a agresivity a postupně tuto schopnost dívku naučil. „Dopadlo to s ní dobře, díky našemu programu se dostala z agendy sociálky a je teď bez problémů,“ doplnil.

O stabilizaci její situace svědčí i Dopis sobě, tedy jedna z aktivit na konci programu: „Ahoj, jsem ráda, že si uvědomuješ, jaké chyby jsi udělala. Jsem ráda, že jsi se zlepšila ve škole. Líbí se mi na tobě, jak jsi sama sebou a snažíš se co nejvíc pomáhat,“ napsala si.