Jenže obyvatelé Křivoklátska o tom nechtějí vůbec slyšet. Připomínají, že v minulosti již vyhlášení národního parku odmítli. „Všichni politici a i Středočeský kraj se opírají o prohlášení, že o vyhlášení si rozhodnou sami občané. Ti už se jednou rozhodli a řekli jasné ne. Proč tedy znovu? O co jde? Přemluvit nás? Nelíbí se nám to. Je to složitá situace, lidé už mají té nejistoty a masáže dost, jsou z toho unavení,“ zlobí se myslivec a zároveň ředitel Lesnického parku Křivoklátsko Miroslav Pecha.

Nejen on, ale i obyvatelé Karlovy Vsi, tedy obce, která by měla být v případě vyhlášení Národního parku Křivoklátsko jakousi vstupní bránou, vyčítají kraji opět špatnou komunikaci. Ta znovu vázne a obce se o chystaném záměru dozvídají všude možně, jen ne oficiální cestou. „Je zase rozpoutáno něco, aniž by s námi kdokoliv mluvil. Jen díky médiím víme, že se něco v této souvislosti děje. Jako obec jsme zase až na samém konci. Udivují mne aktivity kraje. Myslím si, že nyní jsou mnohem aktuálnější problémy, než řešit možné vyhlášení národního parku“ neskrývá rozhořčení Iveta Kohoutová, starostka Karlovy Vsi.

Kritiku obcí za nekomunikaci ale středočeská radní Jana Skopalíková (Piráti) odmítá. Pokud krajští zastupitelé na pondělním zasedání schválí bod týkající se obnovení jednání o možnosti vyhlášení národního parku, pak kraj zahájí jednání se všemi dotčenými obcemi. „Teď se jedná takzvaně o první výkop obnovení myšlenky národního parku. Je pro nás samozřejmě důležité i to, co si myslí obce. Rádi bychom je navštívili, zjistili jejich názory a požadavky. Prvotní jednání s obcemi by se mohla uskutečnit už na konci srpna či září. Alespoň taková je má časová představa,“ říká Skopalíková. Zároveň podotýká, že pokud bude i nadále znít nesouhlas z obcí, Středočeský kraj vyhlášení národní parku prosazovat dál nebude.

Nedostatečná ochrana přírody? Myslivci to odmítají

Podle radní, co by právě předkladatelky zprávy iniciující obnovení jednání o vyhlášení národního parku, je v současné době ochrana přírody v podobě Chráněné krajinné oblasti v regionu nedostačují. Převládají tu údajně lesní hospodářské zájmy nad prioritami ochrany. Z dlouhodobé hlediska pak dochází i přes veškerou snahu k poklesu biodiverzity, nedostatky jsou i v myslivosti. Naráží tím na migraci a populaci jelena siky. „Dnešní stav organizace mysliveckého hospodaření však ukazuje, že se jedná o činnost, která stav přírodního prostředí negativně ovlivňuje – například poškozením genofondu jelena evropského - původní zvěře typické pro Křivoklátsko,“ píše ve zprávě radní.

Taková tvrzení myslivci odmítají. „Je hrozně jednoduché to takhle říci. Problém je ve skutečnosti mnohem složitější a musí být řešen komplexně v rámci území České republiky. Tohle nevyřeší křivoklátští myslivci. Křivoklátsko není uzavřená obora, zvěř migruje. A zdejší lesnatá krajina je doslova i kvůli mírným zimám láká. Problém přemnožené zvěře rozhodně status národní park nevyřeší. S přemnoženou zvěří se potýká i Národní park Šumava,“ reaguje Miroslav Pech, který se myslivosti věnuje více než třicet let.

V současné době je území chráněno statusem chráněné krajinné oblasti. „A takováto ochrana je za mne naprosto dostačují,“ myslí si Libuše Vokounová, starostka Křivoklátu.

Z pohledu lesníků je křivoklátská krajina chráněná dostatečně. Argument o zachování divoké přírody jsou prý liché. „Není tu hektar ani ar přirozeného lesa. Vše zde bylo historicky intenzivně obhospodařováno. Ta symbióza lidí a přírody je tu nastavená a funguje,“ podotýká Pecha.

Starostka Karlovy Vsi navrhuje, vydat se cestou osvěty a naučit především lidi slušnému a ohleduplnému chování. Podle ní vyhlášení národního parku totiž změnu v chování nepřinese. „Lepší by za mne bylo zaměřit se na výchovu lidí, než konzervace části území. Lidé se neumějí v přírodě a ani k přírodě chovat. Už dnes se tu potýkáme s přibývajícím odhozeným odpadem od turistů, vyhlášení národního parku by situaci ještě zhoršilo. Národní park i proto nechceme,“ uzavírá Iveta Kohoutová.

Snahu Středočeského kraje vítá ministerstvo životního prostředí. Jako klíčové ovšem bude pro ministerstvo stanovisko dotčených obcí. I kdyby se podařilo v nejbližším horizontu přesvědčit obce, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko potrvá několik let. Jak dlouho nechce nikdo odhadovat. Samotný proces vyhlášení je časově náročný. „Prvním krokem by byla úprava a aktualizace dokumentů z roku 2010 do formy a obsahu, které by odpovídaly současnému znění zákona o ochraně přírody a krajiny a zákonným požadavkům na vyhlášení národního parku. Poté by následovalo oficiální projednání záměru na vyhlášení národního parku s vlastníky nemovitostí v zájmovém území a s místními samosprávami postupem podle zákona o ochraně přírody a krajiny a nakonec vlastní legislativní proces. Před vlastním zahájením procesu vyhlašování by jistě probíhala i informační kampaň ze strany ministerstva životního prostředí,“ upřesňuje mluvčí Dominika Pospíšilová.

CHKO Křivoklátsko je velmi cenné přírodní území v České republice. Kvůli zdejším ekosystémům, bohaté biodiverzitě bylo území v roce 1977 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena o rok později. Snahy o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko jsou patrné defakto po celou dobu, zesílily v devadesátých let. Nicméně bez konkrétních obrysů. Až v roce 2009 byl zveřejněny možné hranice národního parku. Jeho rozloha by činila 10 225 hektarů.

V současné době se na území České republiky nacházejí čtyři národní parky. Nejstarší je Krkonošský národní park vyhlášený v roce 1963. Největší svoji rozlohou je Národní park Šumava s rozlohou 68 064 hektarů vyhlášený v roce 1991. Ve stejném roce byl vyhlášen i Národní park Podyjí, který je naopak nejmenším (6 259 hektarů). Národní park České Švýcarsko je nejmladším v Česku. Vyhlášen byl v roce 2000.