Statistici potvrdili rekordní drahotu. Co jsou hlavními důvody?
Inflaci ženou nahoru dražší potraviny a cena bydlení, na čemž se podepisují zejména rostoucí ceny energií. Na současný stav má vliv epidemie koronaviru, která těžce zasáhla celosvětovou ekonomiku, kdy byly narušeny dodavatelské řetězce. Ceny energií pak vystřelily prudce nahoru kvůli konfliktu na Ukrajině.

Které položky nejvíce rostou?
Z údajů statistiků vyplývá, že výrazně rostou ceny potravin. Například mouka podražila o 64,6 %, máslo o 51,9 %, polotučné mléko o 42,1 % nebo vejce o 33,8 %. Nad třiceti procenty jsou i cukr nebo drůbeží maso. O čtvrtinu podražil chleba. 

Inflace
Inflace vyskočila na 16 procent. Růst táhnou ceny bydlení a potravin

Mezi potravinami je rekordmanka mouka. Proč? Hrozí, že zdraží pečivo?
Toto extrémní zdražování vidí odborníci v konfliktu na Ukrajině. „Tady stojí v pozadí strach z toho, že se ukrajinská pšenice kvůli ruské blokádě nedostane na evropský trh,“ vysvětlil analytik společnosti Next Finance Jiří Cihlář. Svaz pekařů ČR už v dubnu uvedl, že náklady na výrobu pečiva meziročně vrostly o 75 procent, na což řada pekařů reagovala zdražením. Svaz dříve také varoval, že běžný chléb by letos mohl stát až 60 korun.

Enormní drahotu se snaží krotit Česká národní banka pomocí zvyšování úroků. Jenže tím zároveň zdražuje půjčky včetně hypoték. Bude ve zvyšování úroků pokračovat?
Končící guvernér centrální banky Jiří Rusnok tento týden uvedl, že kvůli rostoucí inflaci banka úrokové sazby zřejmě zvýší o 0,75 procenta. Nyní dosahuje 5,75 procenta a je nejvyšší od roku 1999. Inflace ovšem překročila očekávání centrálních bankéřů, takže analytici předpokládají, že bankovní rada dostane doporučení zvýšit úrokové sazby až k osmi procentům. Experti se však domnívají, že tak daleko nezajde. „Předpokládáme, že v červnu bankovní rada rozhodne o zvýšení sazeb o sto až 125 procentní bodů do blízkosti sedmi procent,“ nastínil další vývoj hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Za kolik letos budou hypotéky?
Odborníci odhadují, že úroky u nových a refinancovaných hypoték by letos mohly dosáhnout šesti až sedmi procent. To by mohlo přivést do potíží řadu lidí, protože by se jim splácení závazku zvýšilo o několik tisíc korun měsíčně. Jako příklad společnost Broker Consulting uvedla úvěr z roku 2017 na tři miliony korun. Dosud by při sazbě dvě procenta klient splácel 11 088 korun. Pokud by ovšem po refinancování sazba vyskočila na šest procent, bude muset nově splácet 16 855 korun.

Inflace dopadá hlavně na nejzranitelnější části obyvatel, jako jsou senioři či zdravotně postižení. Budou další valorizace penzí a dávek?
Kvůli zvyšující se inflaci se od začátku června mimořádně zvedly všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody o 8,2 procenta, takže průměrný důchod se zvyšil o 1017 korun. Další mimořádné přidání kvůli zdražování bude od září. Zásluhová výměra se navýší o 5,2 procenta, a průměrný starobní důchod tak stoupne o 699 korun. Pravidelná valorizace pak bude následovat v lednu. Ve druhé polovině prázdnin by také měly dostat jednorázový příspěvek pět tisíc korun rodiny s dětmi s loňským příjmem do milionu korun. Vláda bude rovněž jednat o zvýšení příspěvku lidem s postižením.

Ilustrační foto
Dopady vysoké inflace. Průměrná mzda reálně klesla o 3,6 procenta

Kdy se zdražování zastaví?
Analytici očekávají, že zdražování bude pokračovat i v červnu, kdy se inflace vyšplhá mezi 17 až 18 procenty. „Teprve během podzimu bychom se měli dočkat oslabení poptávkové inflace, kdy se začne projevovat loňské zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky a českým domácnostem vzhledem k enormnímu růstu výdajů na nezbytné položky – typicky energie – bude klesat kupní síla,“ míní hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Jak je na tom Česko ve srovnání se zbytkem EU? Jaká inflace trápí zbytek Evropy?
Aktuální čísla budou k dispozici v polovině měsíce. Nicméně v dubnu měla Česká republika po Estonsku a Litvě třetí nejvyšší inflaci v Evropské unii. Naopak nejméně zdražování pociťovali ve Francii a na Maltě, kde inflace činila shodně 5,4 procenta. Při pohledu na mapu pak lze zhruba soudit, že vyšší inflací jsou postiženy spíše východní země sedmadvacítky. Zatímco celková inflace v EU byla 8,1 procenta, v zemích platících eurem pak 7,4 procenta.