Studenti či kolegové tak při on-line přednáškách sledovali i její dvě školou povinné děti, jak si přicházejí o radu při své domácí výuce, anebo jejich jásot nad malými čerstvě vylíhnutými papoušky. „Naštěstí to berou sportovně,“ konstatovala Tihelková. S tím, že potom velkou část pracovní agendy musí řešit i po večerech se již smířila. „Práce je pro mě i hobby stejně bych asi něco takového dělala dobrovolně.

Ne všichni zaměstnanci pracující z domova ale projevují obdobné nadšení a psychickou odolnost. „Pokud nějaká firma obtěžuje zaměstnance i v době, kde musí pečovat o děti, tak by pro ně bylo vhodné právo na odpojení. Neustálé připojení je pro spoustu lidí stresující,“ míní Tihelková.

Podle výzkumů uskutečněných v Evropské unii lidé pracující z domova překračují častěji maximálně povolenou hranici 48 pracovních hodin týdně než ti, kteří do zaměstnání docházejí. Třetina lidí na home office rovněž udává, že navzdory svému „volnému“ času pracuje. A to několikrát týdně.

Kupříkladu čeští pracovníci mají podle zákoníku práce právo na odpočinek. „Není tu však žádný právní předpis, který by zakotvoval právo na odpojení se od pracovních komunikačních prostředků,“ uvedla ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. Šanci na změnu naznačil před pár týdny příslušný výbor Evropského parlamentu. Vyzval Evropskou komisi, aby právo zaměstnanců „na odpojení“ navrhla v novém právním předpisu.

Zákon řeší home office jen zběžně

Práce z domova je přitom nyní českými zákony určena jen zběžně. „V praxi se nyní nejčastěji práce z domova zakládá dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to například ve formě písemného dodatku k výchozí pracovní smlouvě,“ řekl Deníku Josef Sklenička z advokátní kanceláře Toman & Partneři. Podle něj by ale tato otázka měla být zákonem přesně upravena, aby se předešlo možným nedorozuměním. „Krom toho by také mělo být zákonem upraveno, za jakých mimořádných či naléhavých okolností lze například práci z domova zaměstnanci jednostranně nařídit,“ míní právník.

Zaměstnavatelům ale současná úprava bohatě stačí. „Každý provoz a firma jsou jiné a tím pádem si zaměstnavatel může podmínky dohodnout se zaměstnancem tak, aby to odpovídalo jejich konkrétnímu provozu a náplni činnosti,“ řekla Deníku Eva Martinicová ze Svazu průmyslu a dopravy.

Hospodářská komora připomíná, že důvodem práce z domova byla koronavirová pandemie. „Jestliže někomu nebude vyhovovat práce z domova, zaměstnavatel jej přece nijak nutit k práci nebude,“ slíbil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Pro firmy i zaměstnance by mělo být důležité, aby odpočatí pracovníci byli schopni odvádět kvalitní výkon, a předem se na konkrétních pravidel dobře domluvit. „Nastavení řádu do pravidel komunikace v pracovních vztazích může být prospěšné. K tomu nakonec není zapotřebí žádná nová legislativa. Když zaměstnanci budou vědět kdy se mají koncentrovat na práci, a kdy mohou v klidu odpočívat, budou efektivnější,“ dodala Hekšová.