Kliknutím zvětšíteEvropská unie udělala v nedávné době několik výrazných kroků na podporu seriózních médií v Evropě. Proč je Unie udělala?
Seriózní média jsou potřeba, dnes víc než kdykoli předtím. Protože je třeba, aby se k lidem dostávaly seriózní informace podepřené důkazy, zjištěními v terénu. Profesionální servis médií je i součásti boje proti dezinformacím. Proto jsem navrhla mediální zákon, navrhla jsem členským státům, aby lépe chránily novináře proti různým bezpečnostním ohrožením, proti napadání jejich mobilů nebo počítačů. Navrhla jsem, aby se novináři mohli lépe bránit proti šikanózním žalobám, aby soudce posoudil, zda je ta žaloba oprávněná. Aby se rozhodovalo co nejdříve, aby se tyto procesy netáhly.
Co ale dělat, aby se seriózní média nedostala pod ekonomický tlak? Protože pak vlastně novináři přijdou o možnost svoji práci dělat. Pokoušejí se země, které mají problém s dodržováním demokracie a právního státu, jako Polsko nebo Maďarsko, likvidovat seriózní, na vládě nezávislá média s těmi tištěnými na prvním místě, i ekonomickým tlakem?
Ano, takové tlaky v takovýchto zemích vidíme, Jdou přes různá administrativní omezení, jako je odebírání licencí přes kupování si médií za použití veřejných financí až po zvyšování daňové zátěže. My jako Evropská komise jsme vyzvali členské státy, aby v žádném případě nezvyšovaly ekonomický tlak na média, zejména na tištěná média. A to proto, že jsou už nyní pod obrovským tlakem digitálních platforem. Nezvyšování daňové zátěže pro tištěná média je proto naše základní doporučení.
Je to i z vašeho pohledu tak, že důležitost seriózních evropských médií vzrostla, protože součástí ruské agrese proti Ukrajině je i brutální dezinformační válka, v níž mají kvalitní zdroje, včetně tištěných novin, své zásadní místo při obraně proti fake news a ruské lživé propagandě? A nezažili jsme tlak dezinformačních kampaní šířících se hlavně přes internetová média, který bylo třeba odrážet prostřednictvím seriózních médií tradičního typu, jako jsou třeba tištěné noviny?
Přesně tak. V době covidu a nyní v době války vidíme, jakou sílu mají dezinformace, jakou sílu má dnes ruská propaganda, která se snaží ovlivnit veřejné mínění tak, abychom přestali Ukrajině pomáhat. A tím pádem, aby Rusko vyhrálo válku. To jsou jednoduché počty. Vidíme, že tyto dezinformační kampaně jsou přes digitální kanály. Proto bychom byli rádi, aby lidé používali i jiné zdroje informací, jako jsou například tištěná média. V současné situaci je opravdu zásadní, aby tady taková možnost byla.
Ve Francii či Německu byly vaše výzvy vyslyšeny a v těchto státech se tištěná a další tradiční média podporují například nulovým, nebo téměř nulovým zdaněním.
My jako Evropská komise jsme vyzvali členské státy, aby v případě tištěných médií šly na nejnižší možné zdanění, a to i na nulové sazby. Ve státech, kde byla politická vůle, se tak stalo, konkrétně právě ve Francii a Německu. Některé peníze z postcovidových fondů byly částí zemí Evropské unie použity pro transparentní ekonomickou pomoc médiím. Například se tak stalo v Dánsku nebo Švédsku.
Jak v tomto evropském kontextu vyznívá krok české vlády zdanit tištěné noviny tou nejvyšší daňovou sazbou?
Je to v naprostém rozporu s tím, co dělají unijní státy, které si uvědomují, že potřebujeme nezávislá, seriózní média, včetně těch tištěných. Je to další rána pro ekonomickou kondici médií a tištěných médií obzvlášť.
Může podle vás obstát argument, že asi tak třetinu tištěných médií vlastní vůdce současné české opozice?
To daňové zvýšení ale přece zasáhne celý sektor, hlavně už tak ekonomicky oslabená regionální a lokální média. Ta jsou už dlouhou dobu ohrožena zánikem z ekonomických důvodů, a přitom je nutně potřebujeme. Proto doporučujeme všem zemím Evropské unie, aby situaci tištěným médiím ulehčily a ulevily jim, z důvodů, které jsem uvedla. Zvyšování daňové zátěže naopak vede k jejich likvidaci. K takovým krokům nepřikročily ani země jako Polsko nebo Maďarsko.
Velkou část čtenářů tištěných médií tvoří starší a nejstarší generace. Je i z vašich průzkumů patrné, že právě tato část společnosti je obětí internetových dezinformačních kampaní a náchylnější jim uvěřit? A jsou právě pro ně tištěná média tím, co to může vyvažovat?
Nepochybně. Průzkumy ukazují, že jsou právě tito občané vystaveni tlaku dezinformací, která přichází z internetu. Pro mě senior, který když je vyděšen z toho, co si přečetl na internetu a pak si vezme tištěné noviny, kde zjistí, že věci mohou být jinak, je seniorem, který dostane z informačního hlediska prostě lepší službu. A má právo na různorodost informací a na informace, které jsou ověřené.
Jsme nyní, během už víc než rok trvající ruské agrese, pod extrémním tlakem ruských dezinformací? Je to něco, co by se dalo nazvat ruskou dezinformační agresí pro Česku, proti Evropské unii, která se na nás valí přes internet a třeba i řetězové maily?
Je to nepochybně ještě daleko větší tlak než za covidu. Rozdíl vidíme i v urputnosti dezinformací, které směřují k tomu, aby evropští občané řekli svým vládám „přestaňte podporovat Ukrajinu, přestaňte se zajímat o to, co se tam děje“. Intenzita ruské propagandy je rozdílná. Jiná je v zemích, které jsou vůči tomu přirozeně odolné a kde je společnost zvyklá si ověřovat informace. Typicky například Finsko, nebo Dánsko.
A přitvrzuje Rusko v čase?
Novinkou je, že ruské dezinformace se nešíří přes podivné kanály, ale šíří je přímo ruští diplomaté a ruští politici, a to zcela bez uzardění. A pak je tu ruská vojenská doktrína, která obsahuje i toto konání. A třetí věcí, na rozdíl od covidu, je zapojení významných domácích evropských politických aktérů, kteří se vezou na protizápadní vlně, proti pomoci Ukrajině. Protože je to cesta ke sbírání politických bodů.
Je bývalá střední Evropa tím cílem ruské dezinformační války?
Ano, a to už dlouhodobě. Každá ta země se s tím ale vyrovnává s různou mírou úspěšnosti. Česko zatím odolávalo docela slušně. Po našich zkušenostech se Sovětským svazem to nevypadá, že bychom se nechali zmanipulovat, abychom v nějakém velkém počtu fandili Kremlu.
Ale už na Slovensku je to jinak, nebo ne?
Ano, na Slovensku je situace jiná, tak jsou ta procenta podpory Kremlu daleko vyšší. Podle našich posledních výzkumů proruské resentimenty tam dosahují 40 až 45 procent. Polsko je vůči ruským dezinformačním tlakům téměř imunní. A Maďarsko, to je kapitola sama pro sebe. Tam je podpora Ruska, rádoby neutralita, oficiální vládní politikou a má pod svým vlivem většinu „nezávislých“ médií, má státní média. Takže v Maďarsku se kruh uzavřel.
Pokud by po brutálním zdanění tištěných médií noviny zanikly, co by to pro vás osobně znamenalo?
Tištěné noviny jsou součástí české kultury. Noviny se nesmí stát luxusem. Pro spoustu lidí je přečtení si novin život obohacující rituál. Určitě je to obohacují i proto, že informace v novinách jdou do větší hloubky. Digitál je takový fastfood, je to rychlá konzumace. U tištěných novin hraje roli, že si víc počteme, více si nad tím popřemýšlíme a je tam daleko menší nebezpečí, že se necháme zmanipulovat.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
