Napadlo vás někdy, proč se vlastně pražská čtvrť Karlín jmenuje Karlín? Po Karlu IV., který se ze všech českých panovníků vepsal do místopisu měst a obcí v naší zemi asi nejvýrazněji, to kupodivu není (za jeho časů se v místech dnešního Karlína rozkládala jen rovinná údolní niva mezi Vltavou a vrchem Vítkov, které se říkalo Špitálské pole).

Marie Amálie, osmá dcera Marie Terezie, vyrostla v krásnou ženu. Na vídeňském dvoře byla mimořádně oblíbená, a obletovaly ji houfy nápadníků.
Vzpurná dcera královny. Marie Amálie pobuřovala chováním i množstvím milenců

Karlín, jenž byl pod tímto názvem založen v roce 1817 jako první oficiální pražské předměstí, získal své jméno po Karolíně Augustě Bavorské, bavorské princezně z rodu Wittelsbachů, která se o pouhý rok dříve stala čtvrtou manželkou rakouského císaře a českého, uherského a chorvatského krále Františka I. Rakouského, a tím i novou českou královnou.

Osmačtyřicetiletého císaře si brala ve svých čtyřiadvaceti a měla z tohoto sňatku nemalé obavy. Dokázala si však najít prostor, v němž se mohla realizovat, a zapsat se historie.

Obětí politiky

Původním jménem se jmenovala Charlotta (v Čechách se jí proto někdy říkalo i Šarlota nebo Kateřina) a byla třetí dcerou a čtvrtým z pěti dětí významného německého knížete a pozdějšího bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a jeho první ženy Augusty Vilemíny.

Ve dvou letech se nakazila neštovicemi, které přežila, ale jizvy po nich jí navždy poznamenaly tvář. Ve čtyřech letech zažila další ránu osudu, když její matka zemřela předčasně na tuberkulózu.

V době, kdy si brala Františka I., už také měla jedno nevydařené manželství za sebou. Jejím prvním mužem se stal korunní princ Vilém I. vévoda Bavorský, za něhož byla provdána 8. června 1808. Šlo čistě o politický sňatek bez jakéhokoli osobního pouta, v němž sehrál důležitou roli francouzský imperátor Napoleon Bonaparte.

Alžběta Charlotta Orleánská byla francouzskou princeznou, neteří francouzského krále Ludvíka XIV. V jisté době byla považována za nejžádanější evropskou nevěstou, byla proslulá prořízlým jazykem i krásou.
Tchýně Marie Terezie: její sňatek mnozí odsuzovali, syn ji později bodl do zad

V tehdejší Evropě, která právě procházela krvavými napoleonskými válkami, se otec Karolíny Augusty postavil na Napoleonovu stranu. Když Napoleon v roce 1805 porazil Františka I. Rakouského (budoucího Karolínina muže) a jeho spojence v bitvě u Slavkova, musel rakouský císař podepsat s Napoleonem smlouvu, v níž část rakouských majetků v Německu převedl na Karolínina otce, z nějž se tím pádem stal bavorský král Maxmilián I. Josef.

Také dalšímu svému spojenci, württemberskému kurfiřtovi Fridrichu Vilému Karlovi, udělil Napoleon královský titul, a Fridrichova dcera Kateřina se na znamení tohoto spojenectví provdala za Napoleonova nejmladšího bratra Jeroma, krále nově vytvořeného vestfálského království.

Fridrich ale nestál o to, aby Napoleon domlouval sňatek také jeho synovi, korunnímu princi Vilémovi. Aby agilního francouzského vojevůdce předešel, domluvil rychle svatbu mezi Vilémem a Karolínou Augustou. Oba mladí lidé byli oddáni při katolickém i luteránském svatebním obřadu v bavorském Mnichově, aniž by se blíže znali a něco k sobě cítili. Po svatebním obřadu prý Vilém své novomanželce řekl: „Oba jsme obětí politiky.“

Ve stínu smrti

Oba mladí lidé k sobě nikdy nenašli cestu a údajně ani nikdy nežili jako manželé. Karolína Augusta se utěšovala psaním dlouhých dopisů svému nejstaršímu bratru Ludvíkovi a místo zakládání nové dynastie se raději věnovala dlouhým procházkám, malování a učila se italsky a anglicky. V královském paláci, který se nacházel v hlavním městě Württemberského království ve Stuttgartu, obývali oba manželé oddělená křídla a vzájemně se nenavštěvovali.

Po Napoleonově pádu v roce 1814 ztratil jejich sňatek politický význam, takže se rozvedli. Manželství zrušila nejdříve luteránská konzistoř zřízená Karolíniným otcem, a po ní 12. ledna 1816 i papež Pius VII., což znamenalo, že mohli oba opět uzavřít v katolickém kostele sňatek s někým jiným.

Marie Alžběta byla považována za nejkrásnější dceru Marie Terezie. Své krásy si byla dobře vědoma, a ráda jí využívala - třeba při své nejoblíbenější kratochvíli, koketování s mladými muži.
Tvrdý pád Marie Alžběty. Sličnou koketu znetvořila nemoc, strašila okolí

Možná právě v té době se začalo o bavorské princezně šuškat, že má v loži raději ženy než muže a že právě to mohlo být důvodem nenaplnění jejího prvního manželství.

Téhož roku 7. dubna již potřetí ovdověl rakouský císař František I., jehož třetí žena Marie Ludovika zemřela v pouhých 28 letech na tuberkulózu.

Byla to už několikátá tragická zkušenost v jeho životě, protože jeho první žena Alžběta Vilemína Luisa Württemberská zemřela ve 23 letech při těžkém porodu jejich prvního dítěte, dcerky, která se navíc narodila těžce poškozená porodními kleštěmi a zemřela půl roku poté.

Císařova druhá žena Marie Tereza mu sice porodila 12 dětí, ale dospělosti se jich dožilo jen sedm, přičemž oba synové, jak následník Ferdinand, tak jeho bratr František Karel, byli vývojově zaostalí, a Ferdinand navíc trpěl těžkou formou epilepsie. Také Marie Tereza zemřela předčasně ve 35 letech, krátce po porodu své poslední dcery Amálie Terezy.

Trauma z těchto smutných událostí vedlo Františka I. Rakouského k tomu, že si jako čtvrtou manželku zvolil o polovinu mladší partnerku, tedy rozvedenou bavorskou princeznu.

Nebudu mít doma další mrtvolu

Nová svatba se poprvé uskutečnila 29. října 1816 v Mnichově, ženicha při ní ovšem zastoupil nevěstin bratr korunní princ Ludvík. Osobně se oba pak oba novomanželé sezdali ještě jednou, 10. listopadu 1816 v Augistiniánském kostele poblíž Hofburského paláce ve Vídni. 

František I. Rakouský si musel údajně při svatbě vyslechnout pár uštěpačných poznámek na téma, že si bere ženu, která je mladší než jeho nejstarší dcera, tehdy už bývalá francouzská císařovna Marie Louisa. Ale nedal se. „Narážky na velký věkový rozdíl mezi sebou a Karolínou Augustou odbyl slovy: Alespoň nebudu mít doma po pár letech zase mrtvolu,“ píše se v kronice Státního zámku Zákupy, kde měla císařovna Karolína Augusta své apartmá.

Po svatbě přijala dosavadní Charlotta jméno Karolína, možná proto, že její původní křestní jméno bylo příliš spojováno s jejím předchozím nevydařeným manželstvím.

Marie Kristina, přezdívaná Mimi, byla oblíbenou dcerou Marie Terezie. Matka jí jako jedinému svému potomkovi dovolila provdat se z lásky.
Marie Kristina: Nejoblíbenější dcera Marie Terezie prožila románek se švagrovou

Brzy na to se s novou císařovnou seznámili také lidé v Čechách a na Moravě, kam v doprovodu svého manžela přijela poprvé v roce 1817. Právě v té době byla na její počest pojmenována nově založená obec Karlín, jež se stala prvním oficiálním pražským předměstím. S jejím odkazem se však setkáváme na vícero místech. „Jméno císařovny u nás dodnes nese například Karolínin pramen v Mariánských Lázních či Karolíniny sady ve Znojmě,“ uvádí Státní zámek Zákupy.

Navzdory obavám z velkého věkového rozdílu obou partnerů se druhé manželství Karolíny Augusty ukázalo jako šťastné. Ačkoli už neměla s Františkem I. Rakouským vlastní děti, s láskou přijala jeho dosavadní četné potomky, kteří v ní našli trpělivou rádkyni a ochránkyni.

„Karolína Augusta byla v rodině velmi oblíbená pro svou mírnou, hodnou a přátelskou povahu. Věnovala se péči o děti a mládež, pomáhala chudým a nemocným,“ píše se na facebookových stránkách Státního zámku Zákupy.

Život jako služba

Je otázka, zda Karolína Augusta neměla politické ambice, či zda se jich ve jménu rodinného klidu a štěstí nevlastních dětí dobrovolně vzdala. Pravda je, že do politiky habsburského rodu nemluvila a přenechala v tomto směru prostor své nevlastní mladší sestře Žofii, pozdější matce císaře Františka Josefa I.

V roce 1824 osobně podpořila její sňatek s Františkem Karlem, mladším synem svého muže, který byl považován za pravděpodobného následníka trůnu, protože nejstarší Ferdinand (známý později jako Ferdinand Dobrotivý) byl kvůli své epilepsii neprávem považován za mentálně zaostalého.

Arcivévodkyně Marie Anna měla talent na přírodní vědy. Kvůli zohavení se sice nikdy nevdala, vzhledem ke svému postavení a tomu, že byla ženou, ale měla poměrně výjimečnou vědeckou kariéru.
Smutný osud nejstarší dcery Marie Terezie: Poslední pomazání přijala již v mládí

Ferdinand se sice po smrti Františka I. v roce 1835 rakouským císařem i českým králem nakonec stal, ale prakticky nevládl, protože jeho otec ještě před svou smrtí složil vládu fakticky do rukou kancléře Metternicha a státní rady. V roce 1848 nakonec Ferdinand abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. a většinu času pobýval na zámcích Ploskovice a Zákupy.

A byla to právě Karolína Augusta, která se mu snažila tento trpký úděl co nejvíce ulehčit a projevovala mu trpělivou a nezištnou lásku, kterou jí rád oplácel. „Ferdinand Dobrotivý svou nevlastní matku velmi ctil, měl ji rád, a když po své abdikaci sídlil v létě v severních Čechách, tak ho Karolína Augusta na zámku v Zákupech navštěvovala,“ píše se na stránkách Státního zámku Zákupy. 

Velmi dobré vztahy měla i s Žofiinými dětmi včetně Františka Josefa I. Byla také jedním z mála členů císařského domu, který dobře vycházel i s jeho ženou Sissi.

Sissi v roce 1867. Byla mimořádně krásná, kromě dlouhých vlasů na ní lidé obdivovali čistou pleť a vysokou štíhlou postavu.
Císařovna Sissi: Fackovala služky, měla tetování a manželovi schválila milenku

Karolínin manžel se ve své předpovědi, že ho jeho čtvrtá žena přežije, nemýlil. Když zemřel, bylo jeho manželce třiačtyřicet let a ještě dlouhých 38 let života jí čekalo.

Vyplnila je zejména charitativní činností. Financovala budování škol i nemocnic a podporovala v Praze i ve Vídni výstavbu bytů pro dělníky. V Praze založila nadaci k výchově služebnictva. „Jako vdova vedla u dvora celkem nenápadný život. Všichni ji ctili jako úctyhodnou ženu,“ píše Aleš Hroník v Dějinách království českého.

Zemřela ve Vídni 9. února 1873, pouhý den po svých jedenaosmdesátých narozeninách.