Celibát je závazek žít bez manželství, případně také bez pohlavního styku, a je spjatý s mužským, ale i ženským mnišstvím a s některými řeholemi v různých světových náboženstvích. U nás se o celibátu mluví zejména ve spojitosti s římskokatolickou církví, kde tento závazek platí u kněží, biskupů, ale i pro jáhny, kteří byli vysvěceni jako svobodní. Zdrženlivost v sexu a nemožnost uzavírat sňatky je jedním z rozdílů mezi římskokatolickou a řeckokatolickou církví, i dalšími východními či protestantskými církvemi, jejíž členové celibát dodržovat nemusí.

Polsko v době koronaviru. Ilustrační snímek
Koronavirus v Polsku: Aby posilovna nemusela zavřít, prohlásí se za kostel

Titulní strana magazínu VíkendZdroj: DeníkV římskokatolické církvi je povinný od 11. století. Uvádí se, že důvodem bylo, aby rodiny kněžích nerozkrádali církevní majetek a aby se kněží skrze celibát mohli lépe oddat svému poslání. „Závaznost celibátu se rodila pozvolna a také se postupně prosazoval – nejenergičtěji vlastně až v 19. st. jako reakce na sekularizaci společnosti. Není možné proto mluvit o jednom autorovi, který by ho vymyslel, protože šlo o proces trvající několik století.

Dále nelze vysloveně hovořit o rozkrádání - ženatí kněží zkrátka předávali majetek svým dětem, ty ho dědily. Hrozilo tak přirozeně, že církev zchudne. Ale důvodů bylo více (kromě toho se měnilo i to, co bylo za celibát považováno a kdo mu podléhal), mimo jiné i jistá duchovní tradice zahrnující například i římský stoicismus,“ popisuje Daniela Petříčková, překladatelka nedávno vydané knihy Celibát, jejímž autorem je Hubert Wolf, profesor církevních dějin na univerzitě v Münsteru.

Odporuje evangeliím

Celibát je chápán jako jakási oběť Bohu a kněžství jako specifický posvátný úřad. Jeho nositel je z morálního hlediska nadřazen životu v manželství, je v tomto ohledu podoben Kristu, který v celibátu žil, a také se může více soustředit na své kněžské poslání, když mu odpadá starost o rodinu.

Více se dočtete v sobotním magazínu Víkend, který je součástí regionálních Deníků.

 V Nepálu je nepsaný zákon, že po sňatku dívka opustí svůj rodný dům a přestěhuje se do rodiny ženicha. Pro mnoho chudých rodin je bohužel volba předčasného sňatku schůdná i proto, že doma nebude tolik „hladových krků“.
Život v Nepálu: Náctileté dívky mají už i čtyři děti, domácí násilí se tají

Co dalšího se dočtete v magazínu Víkend?

- Rozhovor s ředitelem pražské ZOO Miroslavem Bobkem.
- Zákeřná žloutenka typu C
- TV Tipy aneb na co se kouknout

Předplaťte si Deník s přílohou Víkend již od 76 Kč měsíčně. (objednávejte ZDE) nebo si jej můžete objednat i telefonicky na 272 015 015.