Teplota u většiny pokojovek by se měla pohybovat mezi 12 až 22 °C. „Pozor na průvan, především v zimě při větrání. Rostliny ovšem nesmí stát ani přímo u radiátoru, horký vzduch by je mohl také poškodit. Nejčastějším problémem ale bývá to, že lidé pokojovky přelévají.

Inspirace: Podomácku vyrobené rámy postelí z masivu i palet

Většina rostlin má střední nároky na zálivku, substrát by měl být jen mírně vlhký a na jeden až dva dny může proschnout úplně,“ říká zkušená zahradnice Markéta Jelenová.

Pamatujte, že…
pro košatější růst pravidelně zaštipujeme růstové vrcholy. Žloutnutí konců listů signalizuje přelití, případně příliš suchý vzduch v místnosti. Pak je třeba rostlinu rosit, nebo do její blízkosti umístit plochou misku s vodou.

Pro alergiky je vhodné hydroponické pěstování. Rostliny zbavíme původního substrátu a nasadíme do speciální nádoby a hydroponické směsi. Vyhneme se tak alergenům z plesnivé zeminy.

Kdy zalévat zjistíme zapíchnutím prstu do substrátu. Pokud je vlhký, nezaléváme! Raději krátkodobé přeschnutí než přemokření. Kaktusy stačí zavlažit pouze jednou do měsíce. Sukulenty postačí zalévat jednou za čtrnáct dnů až tři týdny. Velmi náchylná na přelití je také juka, která má slabé kořeny, proto zaléváme mírně asi dvakrát do měsíce.

Draceny a palmy v zimě zaléváme cca jednou za deset dnů, v době vegetace častěji. A důležitá věc vždy hodinu po zálivce vylijeme přebytek vody z podmisky. Jinak uhnijí kořeny a rostlina uhyne,“ varuje Markéta Jelenová.

Co ještě chtějí?

Nově zakoupené rostliny je vhodné zhruba do tří měsíců přesadit, protože jsou už prokořeněné a substrát, v němž jsme si je přinesli, bývá často jen přepravní, tudíž nevhodný pro další pěstování. Substráty volíme podle druhu rostliny, většině stačí univerzální pro pokojovky.

Co se kam hodí
Chladnější místnosti (teplota od 5 do 15 °C): Snese je brambořík, kamélie, člunatec, azalka, myrta nebo třeba araukárie, což je pokojová jedle. Tyto teploty zvládne i většina palem, ovšem přes den bychom jim měli zajistit teplotu vyšší. Těmto rostlinám sice nevadí chlad, ale nesnesou tmu a potřebují místo s rozptýleným světlem.

Prostory s nedostatkem denního světla: Ty tolik nevadí kořenokvětce, pepřinci, lopatkovci, zelenci (ovšem jen jeho zelené varietě, panašovaný by ve stínu trpěl), tchýninu jazyku, zamiokulkasu, voskovce, parožnatce či monsteře. Tyto rostliny jsou schopny ozdobit i nejtmavší kouty, kde celý den nezasvítí slunce, nicméně také nevydrží vše. Například koupelny bez oken, kde ani tito zelení hrdinové dlouhodobě nepřežijí.

Teplá a suchá místa: Ta má rada většina pokojových rostlin jako jsou palmy, anturie, orchidej phalaenopsis, dracény, juka, epipremnum, filodendron, panašovaný zelenec, fikus benjamina či cykas. Z kvetoucích pak oblíbená africká fialka, amarylis či kaktusy a sukulenty.

„Nový květináč při přesazování má být maximálně v průměru o jeden až dva centimetry větší než ten stávající. V příliš velkém květináči by uhnily kořeny a rostlina by uhynula.

Na zdi i na stěny. Tapety lze volit nejen podle vzorů, ale i podle jejich vlastností.
Elegantní i praktické. Moderní tapetou oživíte byt i dům

Nejlepším obdobím pro přesazování je časné jaro a podzim. Pokud se na povrchu substrátu objeví bílá vrstva vysrážených solí nebo plíseň, ale rostlina není ještě prokořeněná, odstraníme jen vrchní vrstvu a nahradíme čerstvým substrátem,“ radí zahradnice.

Vyživte je!

Velkou chybou je také rostliny nehnojit. Jsou pak slabé, špatně vybarvené a náchylné k napadení chorobami a škůdci. Nejjednodušší a nejúčinnější je tekuté hnojivo v zálivce. „V zimě stačí přihnojovat jednou za čtyři až šest týdnů, v období jaro až podzim co druhou zálivku. Nebojme se ani přihnojování na list, hnojivo rozředíme do ostřikovače dle návodu a postřikujeme dvakrát až třikrát do měsíce.

Než zaschne hnojivá zálivka na listech, nesmí být rostlina v průvanu ani na přímém slunečním světle. Mohlo by dojít k popálení listů. Nikdy také nestříkáme na květy. Zapomnětliví můžou použít tyčinky do substrátu, to ale není plnohodnotná výživa,“ upozorňuje Markéta Jelenová.

Nakupujte obezřetně

Pokojové rostliny se vyplatí pořídit v těch obchodech, kde lze v případě problémů uplatnit reklamaci, zvláště pak u dražších exemplářů jistě oceníme účtenku. Rostlinu si před koupí vždy dobře prohlédneme, musí mít svěže zelené a neovadlé listy a žádné stopy po napadení chorobami či škůdci. Vždy se díváme i na spodní stranu listu, který by měl být rovněž bez škůdců či pavučinek, substrát musí být bez plísně či okolo poletujících mušek.

Kde najít v malém bytě místo na pracovní kout? Klidně ve skříni

Rostlinu je nutno si vždy nechat dobře zabalit, zvláště pak v zimním období. Rostliny nikdy nenecháváme v autě, ale co nejrychleji je dopravíme na místo určení. Pokud venku mrzne, necháme je po přinesení do interiéru ještě 12 hodiny v obalu, ať neutrpí teplotní šok.


Rozhovor s odbornicí: Dejte pozor na plísně
Zahradnice Markéta Jelenová působila jak v zahradnictví, i v obchodě s květinami. Má tak mnoho zkušeností nejen s rostlinami, ale i se zákazníky, kteří svým pokojovým květinám možná chtějí to nejlepší, ale často jim z nevědomosti škodí.

Jakou skladbu rostlin byste doporučila, aby doma stále něco kvetlo?  
Základem by měly být rostliny okrasné listem a k nim sezónní kvetoucí rostliny. Ty se zpravidla nepěstují dlouhodobě, jsou v nižších cenových relacích, takže je můžeme snadno obměňovat. Toto je nejjednodušší a často i nejlevnější způsob, jak udržet domov stále rozkvetlý, protože přivést některé rostliny ke květu mimo skleník je velmi náročné.  

Jaké rostliny jsou nebezpečné? A jaké jsou vhodné pro alergiky?
Téměř všechny pokojové rostliny jsou jedovaté, nikdy je nezkoušejte jíst ani vy a nenechávejte ani své domácí mazlíčky, aby je okusovali. Domácím zvířatům zakoupíme pouze rostliny jim určené, například kočičí trávu – cyperus zumula. Některé rostliny také mají trny, takže pozor na zranění, například u pryšce či agáve.

Pro alergiky nejsou vhodné rostliny, které tvoří pyl a příliš silně voní, například lilie, které lze také koupit v květináči či voskovka. Alergikům mohou vadit také plísně v substrátu, proto rostliny nepřeléváme.

Jací jsou nejčastější škůdci interiérových rostlin a jak se s nimi vyrovnat bez chemie?
Nejčastější škůdci pokojovek jsou mšice, molice, svilušky, červci a puklice. Mšic a svilušek se zbavíme důkladným osprchováním rostliny, zvláště spodní strany listů. Na molice použijeme lepové destičky a na svilušky a puklice hadřík namočený v jarovém či mýdlovém roztoku, kterým otřeme zvláště spodní stranu listů a následně rostlinu osprchujeme.

V hobby marketech a drogeriích se dají zakoupit ekologické postřiky nebo draví roztoči. Nejdůležitější je však prevence. Rostlinu, kterou správně pěstujeme a pravidelně přihnojujeme, která je zdravá a silná, škůdci a choroby tak často nenapadnou, případně nenadělají velké škody. Příliš napadenou rostlinu ihned zlikvidujeme.

Úzká kuchyně
Kuchyň jako nudle: tipy a triky, aby byla funkční a útulná