Žena čelila obžalobě z toho, že v letech 2010 až 2014 podávala pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Byla obviněna z šesti vražd, soudy ji však pravomocně osvobodily - nepodařilo se totiž prokázat, že se skutky vůbec staly.

Marešová tvrdí, že společnost CNC se její kauze věnovala ve 266 článcích, přičemž ve 167 z nich údajně zasáhla do jejích osobnostních práv, což žena dokládá mediální analýzou.

"Pokládáme to za masivní číslo. Tento poměr svědčí o nezájmu žalovaného o to, jaký obsah v jeho denících vychází a jak se dotýká práv osob, o kterých informuje," konstatoval právní zástupce Marešové Jan Poláček.

Právník zdůraznil, že CNC je jedním z nejsilnějších hráčů na českém mediálním trhu a že jeho články o Marešové, které měly být zpravodajské, šířily nenávist už jen svými titulky - například "Jak sestra smrt zabíjela". K požadované částce Poláček uvedl, že nepřevyšuje denní výnos CNC z prodeje periodik.

Zástupce žalované CNC Jiří Urbánek žalobu odmítl. Články podle něj zpočátku kauzy vyznívaly "objektivně negativně" ve shodě s tvrzením lékaře z rumburské nemocnice, který uvedl, že tam po podání draslíku zemřela pacientka.

Tvrzení v jednotlivých článcích je tak podle právníka nutné vnímat v kontextu jednotlivých fází kauzy, nikoliv izolovaně. "Jednalo se o trestní věc, která byla velmi sledována. Zájem veřejnosti o tuto kauzu byl pochopitelný, a proto byla informována masivně," podotkl.

Marešová v úterý k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nedorazila. Zřejmě však přijde k příštímu jednání 6. prosince, protože její právník navrhl soudci, aby ji k věci vyslechl.

Odškodnění požaduje Marešová i po vydavatelstvích Mafra (6,7 milionu korun), Economia (dva miliony), VLM (2,6 milionu), dále po televizi Nova (12 milionů) a Prima (6,7 milionu). VLM částečně uznalo chybu, Marešové se ještě před zahájením soudního jednání omluvilo a zaplatilo 100 tisíc korun. Další vydavatelství pochybení odmítají.

Například Mafra v minulosti uvedla, že v rámci zpravodajství o kauze Marešové její novináři dodrželi zásadu presumpce neviny. Za své nezákonné stíhání a za ztížení společenského uplatnění se Marešová v jiném řízení domáhá odškodného od státu ve výši pěti milionů korun.

V květnu u soudu řekla, že obvinění stále pociťuje jako velkou křivdu. Proces jí způsobil zdravotní, psychické i společenské problémy. Kvůli shánění nové práce i přístupu lidí se musela odstěhovat z Rumburku.