Před krajským soudem v Ústí nad Labem si vyslechl Jakub Andrle, třiadvacetiletý muž z Varnsdorfu – Studánky, že jde za loupež do vězení na dalších osm let. Muž totiž přijel k soudu z věznice, kde si odpykává předchozí nepodmíněný trest. Byl uznán vinným z trestného činu loupeže a výtržnictví.

Kromě toho se musí podrobit ústavnímu protialkoholnímu léčení. Odsouzený i státní zástupce si nechali lhůtu pro případné podání odvolání.

Původně státní zástupce obžaloval muže za pokus o vraždu, tedy mu hrozilo nejméně deset let vězení. Podle předsedkyně trestního senátu Kamily Krejcarové soud prokázal muži jenom úmysl zmocnit se finančních prostředků a věcí napadeného muže násilím.

Andrle napadl muže pěstmi, kopal do něho a dupal po něm, a to po krku a hlavě. Potom prohledával batoh napadeného a opět proti ležícímu bezvládnému muži útočil.

Od hádky málem ke smrti

Andrle byl odsouzen, že 24. 3. 2008 v době od 22.00 hod. do 22.30 hod. ve Varnsdorfu před restaurací Cafe bar v ulici Nymburská napadl tehdy jednatřicetiletého muže po hádce o peníze a měl v úmyslu mu sebrat něco cenného.

V obžalobě bylo uvedeno, že na hlavu poškozeného skákal i ze schůdku před vchodem do restaurace. Obhájce zdůrazňoval, že skákání na hlavu nebylo svědecky dostatečně prokázáno. Předsedkyně senátu uvedla, že skok na hlavu ležícího muže by vedl k jeho smrti, protože ležel hlavou na zámkové dlažbě a následky skoku by byly pro člověka smrtelné.

Andrle byl také obžalobou obviněn, že během útoku obviněný prohledal batoh napadeného muže a odcizil mu mobilní telefon Nokia. Podle rozsudku soudu nebylo dostatečně prokázáno, co se stalo s mobilním telefonem. Ve zmatku po útoku na poškozeného mohl mobil případně i odnést někdo jiný. U Andrleho nebyl mobil poškozeného muže nalezen.

Proč ne pokus vraždy

„Loupežný motiv je evidentní,“ uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Krejcarová. Naopak ale uvedla, že „úmysl usmrtit není zcela průkazný“.
Pokud něco není zcela průkazné, neznamená to, že podezření z pokusu o vraždu zde není. Jenom není dostatek důkazů, aby byl pokus vraždy zcela jasně prokázán.

Naopak loupež s těžkým ublížením na zdraví prokázána soudem byla.

Krejcarová zdůraznila, že v soudní síni zazněly dva hraniční názory. „Obžaloba byla postavena na tom, že obžalovaný pojal úmysl se pomstít a zaútočil tak brutálním způsobem. Obhajoba naopak poukazovala, že obžalovaný neměl úmysl ublížit poškozenému,“ zdůraznila Krejcarová.

Odsouzení pro loupež bylo v podstatě ve středu mezi oběma hraničními interpretacemi toho, co se ve Varnsdorfu před barem stalo.

Lupič měl nakonec přece jenom štěstí

Andrle v době útoku nebyl střízlivý, neměl peníze a chtěl je po oběti. Ta mu měla dlužit údajně 20 tisíc korun. Nedostal nic, rozzuřil se, zaútočil. Lze v agresivním útoku hledat motiv trestu za to, že muž nechtěl dát Andrlemu peníze.

Přitom měl útočící Andrle štěstí, že oběť jeho útok přežila. Jinak by stál před soudem za vraždu a méně než 10 let vězení by ho asi těžko minulo. Neboť každý ví, že intenzivní útok na hlavu může vést až ke smrti.

Muž přežil jenom proto, že rychlou záchrannou službou byl převezen do nemocnice v Rumburku, kde se podrobil operaci. Podle soudního znalce bylo jen otázkou štěstí, že útok na hlavu a krk napadeného muže neskončil smrtí.

Státní zástupce v obžalobě popsal zranění přepadeného muže takto: „Utrpěl vícečetné zlomeniny obličejové kostry, zlomeniny nosních kůstek, zlomeniny levé očnice, jařmové kosti, horní čelisti, ztrátu předních dolních řezáků, otřes mozku, poškození krční páteře. V důsledku toho byl bezprostředně ohrožen na životě. K jeho smrti nedošlo pouze díky zásahu manželů, kteří přiběhli a zabránili obviněnému v dalším napadání poškozeného.“

Dva svědci s otazníkem

Ráno, ještě před vynesením rozsudku, vypovídali před ústeckým krajským soudem dva svědci. Žena, která okřikovala muže, kteří se rvali na jejím pozemku před barem, a nakonec vyběhla ven z bytu a poskytla napadenému první pomoc.

Při výpovědi si ale již mnoho nepamatovala. Svou předchozí výpověď k překvapení soudu víceméně bagatelizovala.

Její výpověď se rozcházela v řadě bodů s tím, co původně vypovídala v přípravném řízení. Když byla upozorněna na rozpory, uvedla, že si některé věci musel policista zapisující výpověď napsat poněkud jinak, než to řekla.

Přitom ale uvedla, že každý list své výpovědi podepsala a měla možnost si svoji výpověď přečíst. Kromě toho u původní výpovědi byl i obhájce obžalovaného muže. Kromě toho vypovídala o nejzávažnějších fázích útoku, které viděla, shodným způsobem ve dvou výpovědích, ne jenom v jediné.

Druhý svědek, mladík, ihned před soudem vyhrkl, že chce odmítnout vypovídat, protože si nic nepamatuje. Natolik vehementně se bránil jakékoliv výpovědi, že předsedkyně senátu se mladíka zeptala, zda jej někdo nezastrašuje. Nakonec mladík neřekl před soudem prakticky nic.

Oba svědci působili velmi rozpačitým dojmem. Svědkyně v některých bodech své výpovědi vypovídala v rozporu s původní výpovědí z přípravného řízení i v rozporu s výpověďmi dalších svědků. Někdo z toho mohl mít dojem, že výpovědí snižuje význam a nebezpečí Andrleho útoku.

Není sice recidivistou, ale …

Obhájce zdůraznil při závěrečné řeči, že lupič Andrle není recidivista. Na muže, kterého mohl zabít, zaútočil ještě předtím, než nastoupil do vězení k odpykání trestu. Nenapadl ho tedy jako recidivista, čili jako člověk, který již vyšel z vězení.

Ale i přesto minulost Andrleho svědčí o tom, že jde o problémového mladého muže.

U soudu zaznělo, že odsouzený má čtyři záznamy v trestním rejstříku za neoprávněné užívání cizí věci, výtržnictví a poškozování cizí věci i za loupež a řízení bez řidičského průkazu.

V současnosti je již Andrle ve vězení, protože byl odsouzen za loupež ze října před více než třemi lety.

Andrle měl 2. 10. 2006 ve Varnsdorfu napadnout šestnáctiletého chlapce v parku a ukrást mu přenosný počítač. Chlapce útok nejméně na jeden týden vyřadil z běžného života a přišel o počítač v ceně nejméně 18 400 korun. V květnu 2007 také řídil Fiat Uno bez řidičáku. Byl odsouzen za loupež a řízení auta k úhrnnému trestu a dostal dva roky vězení.

Než stačil nastoupit do vězení, ještě málem zabil muže, kvůli kterému si vyslechl rozsudek.