Jde již o druhý totožný rozsudek. Původní rozsudek odvolací vrchní soud zrušil a vrátil případ zpět k ústeckému krajskému soudu.

Podle předsedkyně senátu Kamily Elsnicové je osmiletý trest z výchovného hlediska dostačující.

Vrchní soud chtěl jenom více méně formálně doplnit znalecké výpovědi soudních znalců. Ti se vyjádřili k psychologickému posudku obhajoby v předchozím jednání soudu jenom písemně. Vrchní soud chtěl, aby se k posudku obhajoby vyjádřili znalci osobně přímo u soudu. Proto bylo nařízeno čtvrteční jednání a ještě v ten den byl vynesen i rozsudek.

Šlo o rozšířenou sebevraždu?

Posudek soudního znalce – psychologa ve prospěch obžalované potvrzoval slova obžalované, že žena měla strach o dceru, byla zoufalá. Nechtěla, aby se otec stýkal s dcerou, protože otec dcery její matku trýznil.

Znalec uvedl, že za 3 měsíce zhubla obžalovaná o 10 kg kvůli psychickým problémům – depresi. Podle znalce šlo o rozšířenou sebevraždu. – chtěla ochránit další osobu před trýzní, která by dceru čekala u otce.

Znalec zdůraznil, že otec v té době tříleté dívky byl členem sekty, a matka měla obavu, že otec s pomocí sekty, dceru odveze do zahraničí, aby na ní neměla matka vliv.

Znalci obžaloby nesouhlasili

Soudní znalkyně – psycholožka, která původně vyšetřovala obžalovanou, uvedla u soudu, že setrvává ve svých závěrech. Podle psycholožky motiv činu byl agresivního charakteru. Otec dítěte měl být potrestán tím, že se nebude moci setkávat se svou dcerou, protože bude mrtvá.

Ztrátě paměti znalkyně nevěřila, protože v kritický čas od 12 hodin do 15 hodiny, odpovídala na SMS zprávu otce, zda dcera je připravena k převzetí otcem, aby si ji mohl od matky vyzvednout. Reakce matky v rámci SMS byla racionální.

Znalkyně zdůraznila, že emoční labilita je jednou ze sekundárních příčin agresivního chování, což se u obžalované projevilo. Skok z okna hodnotí psycholožka jako zkratkové jednání, když nemohla obžalovaná žena dokončit to, k čemu její předchozí jednání směřovalo – tedy k otrávení plynem sebe a své dcery. Když hasiči vnikali do bytu, v jejím jednání došlo ke zkratu – ke skoku z bytu na ulici.

Psycholožka stav mysli ženy ukazovala na dopisu na rozloučenou: „Nevnímám obsah dopisu jako dopis napsaný depresivní osobou, chystající se k sebevraždě. Necítím z toho depresivní ladění. Naopak je tam řada pejorativních vyjádřeních k otci dítěte, jde ji o to, aby nic nedostal z jejich věcí. V dopisu není uvedeno před čím chce svým činem dceru ochránit."

Paní Irena se rozhodla dceru i sebe zabít. Dala malé dceři léky Cypralex, Stilnox, Neurol, Xanax, Efectin, které jako antidepresiva matka užívala. Potom pustila v bytě plyn z hořáků kuchyňského sporáku.  Chtěla se tím vyhnout předání dcery na víkend otci - bývalému příteli. Poslala otci SMS zprávu, aby pro dceru přišel až v 15.30 hod. Tím získala více času na spáchání tragického činu. Matka i dcera přežily, protože podané léky neúčinkovaly tak, jak si žena představovala. Plyn také nezpůsobil jejich smrt, než se objevila policie a hasiči. Matka nakonec vzala dceru do náručí a skočila s ní  v náručí z balkonu dolů z výšky 10 m na ulici, protože během několika chvil měli vniknout do bytu hasiči. Byli přivoláni, neboť matka neotevírala a z bytu přes dveře byl cítit unikající plyn.