Sebevražd přibývá. Shodují se na tom i odborníci. Předpokládají, že současná hospodářská krize má za následek prohloubení životních krizí člověka, jenž trpí třeba ztrátou zaměstnání či nadměrným zadlužením.

K sebevraždě se odhodlal i muž ve Varnsdorfu. Vyhrožoval, že si vezme život, byl přivázaný na jednom z trámů pod střechou domu ve Varnsdorfu. I on má prý osobní problémy s financemi.

„Muž už vyhrožoval v pátek minulý týden, přivolaná policie ho ale uklidnila a jeho výstup ohodnotila jako přestupek,“ popsala počátek případu děčínská policejní mluvčí Petra Trypesová.

V pondělí ráno se pokusil sebevraždu zopakovat. „Namísto vyjeli hasiči s vyjednávačem i policisté, ale muž se přemluvit nenechal. Policisté proto do objektu vnikli násilím, použili rozbušku, plyn muže omámil a oni ho vytáhli vikýřem z půdy po žebříku,“ popsala rychlou policejní akci Trypesová.

Muže si převzali do péče lékaři a s největší pravděpodobností skončí v psychiatrické léčebně.

Lidé na místě nechtěli o incidentu hovořit. „Je to slušný chlap, vůbec netuším, co ho k sebevraždě mohlo donutit. Nikdy jsem si nevšiml, že by se třeba manželkou hádali,“ poznamenal jeden ze sousedů.

Děčínská policie neměla v pondělí letošní statistiku sebevražd k dispozici. „Pracovníci, kteří ji mají na starost mají dovolenou,“ vysvětlila mluvčí. Děčínský deník má jen statistiku k loňskému poslednímu září.

Tehdy si vzalo život osmnáct lidí. Nejčastější příčinou bylo to, že je dostihla finanční krize.

„Vyplývá to z dopisů na rozloučenou, které po sobě nechají. Nemohou nalézt východisko z toho, že jsou zadlužení a sáhnou si na život,“ řekl tehdejší děčínský policejní mluvčí Ladislav Cvik. Doplnil, že lidé si také často berou život kvůli zdravotním problémům.

S nástupem podzimu odborníci soudí, že počet sebevražd poroste. Někteří lidé totiž trpí tak zvanou podzimní depresí.

Změna ročního období znamená změnu také pro lidské tělo, které se musí přizpůsobit tomu, že bude mít k dispozici méně denního světla, a tím i menší dávku hormonů štěstí serotoninu a endorfinu.

V lidské kůži se vlivem nedostatku slunečních paprsků vytváří méně vitamínu D, což se následně odráží ve zvýšené citlivosti a nervozitě.

Naopak nedostatek světla podporuje zvýšenou produkci hormonu melatoninu, který tělo za běžných okolností vyrábí především v noci. Pokud však není ve dne příliš mnoho světla, zůstává zvýšená hladina melatoninu i přes den a spolu s touto látkou i špatná nálada.