Předseda senátu Martin Majchrák loni v létě rozhodoval o mladých zabijácích 13letého chlapce v Děčíně. V rozhovoru pro Deník odůvodnil udělení 8,5 a 17 let vězení vrahům, které věkově dělily tři roky. Ale odhalil detaily, které se dosud na veřejnost nedostaly. 

Například to, že si mladistvý vrah vedl deník, který jeho matka zničila nejspíš těsně po činu. „Nezazlívám jí to, možná by to udělalo devět z deseti matek. Je ale nutné ji pochválit za jinou věc: v momentě, kdy se o vraždě dozvěděla, naložila ty dva do auta, odvezla na policii a řekla, co se stalo,“ dodal Martin Majchrák.

Naopak nikdo nezničil video, které si pachatelé z vraždy pořídili. „Videa jsou dnes u mladistvých hitem především u sexuálních trestných činů,“ připomněl soudce současný trend. 

Mimořádně brutální vražda chlapce se stala na konci února roku 2022, kdy vrazi dítě na odlehlém místě v Děčíně desítky minut bili pěstmi i kameny nebo řezali nožem. Když chlapec už jen chroptěl, tak mu do úst strčili cigaretu a odhalili přirození. Nakonec mu na hlavu nasadili sáček a bezvládné tělo zaházeli listím.

Rozhovor o otřesné vraždě 13letého chlapce u Děčína, kterou spáchali 15 a 18letý jste Deníku dlouho nechtěl dát, až nyní jste svolil. Co se změnilo?
Je to konečně pravomocně rozhodnuté. Na kraji v Ústí jsme to soudili loni v srpnu, odvolací soud v Praze byl sice do tří měsíců, ale dlouho se čekalo na Nejvyšší soud. Ten rozhodoval pouze o dovolání zletilého pachatele, mladistvý ho nepodal. Dovolání Nejvyšší soud nevyhověl.

Čeho chtěl zletilý dovoláním docílit?
Jeho advokát napadal, ostatně stejně jako celou dobu, že se nedělal znalecký posudek ze sexuologie. Podle nich měl ten trestný čin sexuální podtext, podle nás ne, a tak tento posudek nikdo ze senátu nevnímal jako potřebný. Psychiatrie a psychologie nám stačily. Oni chtěli dokázat, že obžalovaný byl deviant, a tak že byl při činu částečně, nebo zcela zbavený ovládacích a rozpoznávacích schopností. Což by mu mohlo citelně snížit trest.

Soudce Martin Majchrák
• je mu 44 let
• pochází ze Žiliny
• vystudoval Právnickou fakultu v Olomouci
• žije v Ústí, je ženatý, s manželkou má jedno dítě
• tři roky působí na Krajském soudu v Ústí nad Labem
• předtím ve stejném městě rozhodoval na okresním soudu
• má specializaci na mladistvé

Jak se senátu rozhodovalo o něčem, u čeho nebyli svědci, jen obžalovaní?
Důkazní nouze bych to nenazýval. Všechna zranění a jejich mechanismus jsou dostatečně ověřeny posudkem z oboru soudního lékařství. A jak to v poslední době bývá, část toho jednání byla natočena. To je dnes mimochodem u mladistvých hitem především u sexuálních trestných činů.

Byl ještě nějaký jiný důkaz?
Mladistvý si vedl deník, ale ten matka zničila nejspíš těsně po činu. Zjistilo se to při domovní prohlídce. Nezazlívám jí to, možná by to udělalo devět z deseti matek. Je ale nutné ji pochválit za jinou věc: v momentě, kdy se o vraždě dozvěděla, naložila ty dva do auta, odvezla na policii a řekla, co se stalo. To usnadnilo pátrání po poškozeném, které bylo v té době už rozjeté. Mimochodem během té doby, kdy je matka vezla, měli čas na smazání toho videa, ale neudělali to.

Připomíná vám tento případ nějakou jinou kauzu z posledních let?
Vraždy u mladistvých jsou úplně nezvyklé. Po republice jich je jen pár. Proto je i komplikované brát si pro výši trestu příklad z jiných krajů, jako se to dělá třeba v případech vražd novorozených dětí. V analogiích jsme museli jít i hluboko do 80. let k případu spartakiádního vraha, kterému v 16 letech dokázali tři vraždy žen.

Něco u nás v regionu a blíž současnosti není?
Měl jsem možnost být okrajově u případu z roku 2016, kdy 14letý kluk ubodal v zahradní chatce v Teplicích 13letou spolužačku. Tam se mimochodem deník mladistvého vraha dochoval. Z něj bylo krásně zřejmé, že nejdřív na jeho běsy doplatily toulavé kočky. Po odsouzení, protože jako nezletilý nemohl jít do vězení, nastoupil ochrannou výchovu v Boleticích. Ale pokud vím, z mnohých důvodů tam dlouho nebyl a šel do jiného výchovného ústavu, který bral víc v potaz jeho psychiatrický problém. Nejspíš pak nastoupil psychiatrické ochranné léčení.

Byly indicie k něčemu takovému v jeho rodině?
Otec tam nebyl, matka byla zdravotní sestra, sama na dvě děti. A ta něco zachytila. Byla mu i předepsána medikace psychiatrem.

Bývá to obvyklé, psychiatrická diagnóza u mladistvých vrahů?
Dnes má asi třetina dětí poruchu soustředění nebo učení. Já jsem snad nezažil nezletilého, který se dostane k soudu v jiném než opatrovnickém řízení, aby neměl ADHD.

Ti „naši“ dva chlapci z Děčína taky měli nějakou diagnózu?
Ten starší. Nenazval bych to psychiatrická diagnóza, ale ano, byl léčen a snad tam byla i medikace. Následně měl prášky spolykat. Bylo to po spáchání skutku, když se dostali do Ústí na Mariánskou skálu. Přežil to ve zdraví, byť pak byl s policisty na pozorování v nemocnici.

Kvůli mladistvému směla veřejnost do jednací síně jen na rozsudek. Trvalo dlouho, než se přiznali?
Dospělý měl okamžitě po přečtení obžaloby bez nějakého zaváhání zájem o uzavření dohody o vině a trestu. Přesně podle toho, jak to už předtím avizoval jeho advokát. Nakonec se ale se státní zástupkyní nedomluvil. S mladistvým zákon dohodu uzavřít nedovoluje, ten může jen prohlásit vinu. Oba tedy prohlásili vinu. Režim, kdy jeden byl nad 18 a jeden pod 18 let, byl komplikovaný i z dalších hledisek: například dospělý chtěl líčení bez jeho přítomnosti, když jsme si měli promítat ten jejich záznam části vraždy. Tomu soud s ohledem na jeho psychický stav vyhověl. Mladistvý o to požádal taky, ale tam to zákon nedovoluje.

Jaké projevili emoce? Média oba viděla jen u rozsudku nebo na chodbě, to žádné emoce patrné nebyly.
I v rozsudku je napsáno, že vyjádřili lítost, kterou soud vnímal jako upřímnou. Jestli to zní moc obecně, tak lze říct, že když jsme si pouštěli ten záznam, tak mladistvý u toho projevil emoce. Pokud si dobře vzpomínám, tak i brečel.

Dostali 8,5 a 17 let vězení. Veřejnost to zpravidla komentovala jako směšně nízký trest. Co byste jim na to řekl? 
Výše trestů je, a to zejména u mladistvých, otázka na zákonodárce, ne na soudce. Spartakiádní vrah byl také mladistvý, těch skutků měl víc. A ačkoli se říká, že tady byl nějaký režim, tak i tehdejší soudy akceptovaly, že jako mladistvý může dostat maximálně 10 let. Ta sazba se od té doby nezměnila, například na Slovensku je to přitom 15 let. Takže spartakiádní vrah dostal 10 let za sérii vražd, pokusů o ně, za několik znásilnění a loupeží. A my jsme tady měli mladistvého, který měl čistý trestní rejstřík, nespáchal ani přestupek, a byla tam „jen“ jedna oběť. Dát mu 10 let bylo nemožné. Dostal 8,5 roku, což je už poměrně citelně v druhé polovině sazby. Dospělý dostal přesně dvojnásobek. Je nutno zmínit, že mladistvému bylo čerstvě 15 a dospělému čerstvě 18 let. Tři roky není zas tak velký rozdíl. Odvolací soud náš mechanismus akceptoval.

Kde teď mladistvý vrah je a co dělá? Pustí ho dřív, když se bude dobře chovat?
Šel do věznice pro mladistvé, v Čechách jich je několik, nejbližší ve Všehrdech. Tam může být do dovršení 19 let. Následně bude zařazen do věznice pro dospělé. Jestli ho nakonec pustí dřív než za 8,5 roku, bude záležet na jeho chování i třeba na tom, jestli bude dál studovat. Pokud odsouzený podá žádost o podmínečné propuštění, bude o ní rozhodovat soud místně příslušný k věznici. To může ale udělat až ve dvou třetinách trestu.

Jak na tom byl mladistvý jako školák předtím, než ho zadrželi?
Byl vynikajícím žákem. Měl i idylickou rodinu. Kromě toho, že řádně chodil do školy, měl poměrně hodně koníčků včetně fyzicky namáhavých. Když se dítě intelektuálně unaví ve škole, protože chce mít jedničky, a potom se ještě unaví sportem, tak i v problematickém věku 14 - 15 let je poměrně vytížené. V momentě, kdy mu tohle všechno zavřete, jako se stalo kvůli covidu, začne přemýšlet nad blbostmi. Když je hloupý, začne pít nebo brát drogy. Když je chytrý, jako on byl, tak si najde něco sofistikovanějšího.

Spekulovalo se o tom, že s kumpánem četli nebo i praktikovali nějakou magii. Je to pravda?
Těch knížek bylo víc. Jak se k nim dostali, nevím. Šlo o nějaké věci se svíčkami s dospělým vrahem a ještě s jednou holčinou z Ústí. Že by to byly přímo satanistické rituály, bych neřekl. Na druhou stranu ano, poškozeného pokreslili nějakými symboly. Že by ale za tu vraždu odpovídala nějaká knížka, to bych neřekl.

Poškozený, se kterým se vrazi kamarádili, v té jejich magii jel také?
Ne, ten byl na takové věci malý. Když s nimi šel na ten kopec, kde ho plánovali ubít, měl za to, že tam budou odpalovat petardy.

V případu hrál prý roli i milostný trojhúhelník. To můžete potvrdit?
Nějakou dobu určitě ano. Mladší z vrahů byl zamilovaný do staršího, ten do poškozeného. Ten byl součástí trojúhelníku, aniž o tom věděl. On nechtěl mít žádný homosexuální vztah. Bral je jako kamarády, pomáhali mu s úkoly.

Jak na tom byl před vraždou dospělý vrah?
Vyrůstal jen s matkou. Ale takhle teď vyrůstá strašně hodně dětí. Asi ho měla ráda, že by byl v minulosti týrán, tam také nebylo. Měl psychické problémy. Ale znovu – tehdy byla doba covidová a to mělo psychické problémy mnoho lidí.

Kde je teď zavřený on?
Šel do věznice s přísnější ostrahou. Těch je poměrně dost. Vrahy obvykle směřují ale jen do některých jako Valdice, Mírov nebo Karviná.

Ta vražda trvala desítky minut, byla hrozná. Jaký měl ten čin gradaci?
Nebyl to amok ani náhlý konflikt. Bylo to docela dlouho s rozmyslem plánováno. Velkou roli hrálo, že to mělo mít pokračování: společnou sebevraždu. Proto pak byli na té Mariánce. Věřím tomu, že do jisté chvíle to mysleli vážně, že se zabijí.

Nebyly indicie, že na poslední chvíli chtěl někdo z těch dvou couvnout od vraždy?
O žádných nevím. Trvalo to nesmírně dlouho. To, jak 13letého zabili, není jako někoho v jednom okamžiku zastřelit, nebo ubít krumpáčem. Trýznit někoho skoro hodinu, to není obvyklé. Ani dospělí pachatelé takto obvykle nevraždí. I pro soud bylo šokující, že toho v nějakou chvíli nezanechali.

Ze sebevraždy couvnul mladistvý a přesvědčil i dospělého. Proč vlastně chtěli někoho zabíjet a pak i sebe. Ze zoufalství, nebo to byl experiment?
Nám ta informace, proč vůbec, chybí. Ani nic z jejich minulosti tomu nenasvědčovalo. Nebyli ničím výjimeční. Zjevný důvod každopádně chyběl, nemstili se, nechtěli se zbavit svědka.

Nebyly ani nějaké náznaky ve škole?
Nechlubili se tím. Byly tam ale jisté kresby mladistvého ve školních sešitech, které se daly interpretovat různě. Spolužačka upozorňovala učitele, že je něco špatně, a dokonce se kvůli tomu setkal se školní psycholožkou. Bylo to těsně před vraždou. Ale když si kreslíte hrobečky, což on si kreslil, tak vaše okolí neví, kdo v nich je. A oni se báli sebevraždy.

Mohlo být něco o plánech na vraždu v tom deníku, který zničila matka mladistvého? Mohli to zachytit jeho rodiče
Možná ano, když ho matka spálila. Ale ona se k deníku dostala až potom.

Zmínil jste dobu covidu, která se podepsala na psychice obou vrahů. Týká se to masy mladých lidí. Může se teď něco podobného jako děčínská vražda stát trendem?
Nemyslím si. Jak jsem již řekl, přímo vraždy byly u mladistvých vždycky výjimečné. Co je teď trend u mladistvých, jsou sexuálně motivované činy. Ani ne tak znásilnění, i když ta také, ale strašně hodně dochází k navazujícím sexuálním trestným činům jako sexuální nátlak či výroba a distribuce pornografie. Tato mravnostní trestná činnost souvisí s rozvojem technologií a sítí. Trochu nám narůstá rvaček mezi mladistvými, jako když nedávno ta holčina zkopala jinou dívku v parku v Krásném Březně. Také stoupá počet docela ošklivých loupeží za užití násilí, jejichž strůjci bývají dokonce děti mladší 15 let. Vybírají si snadné oběti, buď děti nebo seniory, a postupují leckdy brutálně. Obvykle je to mládež, která ani nezkusí střední školu, případně to vydrží dva týdny. Domnívám se ale, že třeba v Hradci Králové takové jevy nepozorují, že je to spíš takové specifikum Ústecka.