Pro město může konečné rozhodnutí NSS znamenat značné problémy, kvůli zrušení rozhodnutí o pronájmu jsou totiž neplatné i úkony vycházející z této smlouvy. Tedy nejen vzájemné plnění obou stran, ale především vyměření pokut pro řidiče. Radarová kauza vedla před třemi lety k pádu radnice vedené Stanislavem Horáčkem, který byl v době, kdy jej zastupitelé odvolávali, ve vazbě.

Varnsdorf se bránil u NSS proti rozsudku krajského soudu, který na základě podnětu ministerstva vnitra zrušil usnesení rady schvalující v pořadí už třetí smlouvu na pronájem radarů. Podle názoru resortu, kterému následně dal za pravdu krajský i Nejvyšší správní soud, město postupovalo nezákonně, protože nájemné platilo formou provize. Z každého naměřeného přestupku měla firma WST pronajímající radary získat 280 korun bez daně z přidané hodnoty. Zákon přitom zakazuje participaci třetí strany na výsledku měření.

Radary měřící rychlost. Ilustrační foto.
Rychlost zase změří. Do Varnsdorfu se vrací radary, zatím jen mobilní

„Je tak zřejmé, že výše nájmu jakožto příjmu pronajímatele za měřicí zařízení se odvíjela od toho, kolika měřeními bylo zaznamenáno překročení maximální povolené rychlosti, tedy první, byť jistě ne jediné podmínky pro to, aby mohl být ve věci shledán příslušný dopravní přestupek,“ uvedl předseda senátu Nejvyššího správního soudu Jakub Camrda v rozsudku, kterým kasační stížnost radnice zamítl.

Odkazoval se přitom na dřívější judikaturu Nejvyššího správního soudu, která podobný postup při pronajímání radarů označila v roce 2018 za nezákonný. Právě na nezákonnost takového postupu od počátku upozorňovali jeho odpůrci, stejně jako na netransparentnost. Jedním z nejvýraznějších odpůrců byl současný starosta Varnsdorfu Jan Šimek. „Za mne osobně je rozhodnutí soudu správné, takže se s ním ztotožňuji. Já jsem byl od samého počátku přesvědčený, že tato zakázka byla v rozporu se zákonem,“ řekl nedávno zvolený starosta s tím, že radnice nyní čeká na rozbor svého právního zástupce.

Čeká se na soud

Rozhodnutí NSS může mít dopad i do hospodaření města, lidé totiž mohou požadovat vrácení pokut. To ale pravděpodobně neplatí pro ty, kteří neplatili pokutu, ale reagovali jen na výzvu, že spáchali přestupek a dobrovolně zaplatili tisíc korun. Takových lidí jsou vyšší desítky tisíc. Nárok na vrácení peněz tak mají zřejmě jen ti, kteří svůj případ nechali spadnout do správního řízení. Bude ale záležet na výsledku soudního sporu, který v této věci běží.

Radary, ilustrační foto.
Kvůli radarům z Varnsdorfu pátrají vyšetřovatelé v zahraničí, i mimo EU

Radarová kauza ve Varnsdorfu má totiž několik větví. Kromě té správní nyní ukončené Nejvyšším správním soudem se soudí také jeden z pokutovaných, kterému dal krajský soud v první instanci za pravdu, že varnsdorfské měření bylo nezákonné. Nyní se čeká na odvolání.

Třetí větví pak je trestní řízení, ve kterém jsou obžalovaní bývalý starosta Stanislav Horáček a bývalý místostarosta Josef Hambálek, společnost WST a její jednatel Milos Schubert. Exstarosta strávil přibližně od prosince 2019 dva měsíce ve vazbě. Státní zástupce si v průběhu vyšetřování musel vyžádat pomoc ze zahraničí a letos v létě podal obžalobu. První stání u soudu zatím nebylo podle informací Deníku nařízené. V případě odsouzení hrozí obžalovaným za korupci až osm let vězení.