Vloni 22. dubna navštívil v ústecké Masarykově nemocnici svého bratrance, který zde byl hospitalizovaný po autonehodě, a v kóji číslo 11 začal manipulovat s lékařskými přístroji. Poté si bratrance vyfotil na tablet.

“V nepřímém úmyslu se pokusil usmrtit poškozeného, který byl po autonehodě nepohyblivý. Nedošlo k tomu jen díky rychlému zásahu zdravotnického personálu,” řekla soudkyně Šárka Tampová. Poškozenému hrozila zástava krevního oběhu s následným těžkým až smrtelným poškozením mozku.

Podle soudu chtěl obviněný svému bratranci ukončit utrpení, jelikož po autonehodě už zřejmě nikdy nebude chodit. “Motivem byla snaha poškozenému pomoci ve smyslu zkrátit jeho utrpení. Nechtěl ho zavraždit v negativním slova smyslu, šlo o milosrdenství. Věděl, že přístroje ho udržují při životě a nechtěl, aby se dále trápil,” říká Tampová.

Státní zástupce Vladimír Jan pak podotýká, že Rajz manipuloval hned s několika tlačítky. „Vypnul tlačítko start/stop lineárního dávkovače noradrenalinu - injektomatu, uzavřel tlačku infuzního setu dávkující roztok minerálních látek, které společně s umělou ventilací udržovaly základní životní funkce poškozeného, a poté místnost urychleně opustil,“ sděluje Jan. 

Muž svou vinu odmítá. “Dvakrát jsem mu zachránil život, jednou dostal epileptický záchvat, vytahoval jsem mu jazyk, podruhé upadl ze schodů. Nebyl bych schopný tho zabít, znám ho od třinácti let, když jsem přišel do České republiky. Žil jsem u jeho tatínka, když on ještě chodil do školy,” dodal Rajz. 

Rozsudek je pravomocný, obě strany se vzdaly práva na odvolání. 

"Žádné tlačítko jsem nezmáčkl," tvrdí Rajz


Obviněný František Rajz si od krajského soudu za pokus vraždy svého bratrance odnáší podmínečný trest. Rozsudek je pravomocný. 

Co říkáte na rozsudek?
Super, jsem spokojený. 

Soud ale uznal, že jste vinný a čin jste spáchal. 
S tím nesouhlasím, paní svědkyně (švagrová, pozn. redakce) vypovídala jinak a já taky. Potvrzovala, že jsem měl něco udělat.

Zmáčkl jste tedy nějaké tlačítko v nemocnici?
Ne, nezmáčkl. 

Co budete dělat následujících pět let?
Najdu si práci, baráček a usadím se. 

Jste v kontaktu s poškozeným?
Ne a ani nechci. Nechci se už bavit o tom, co se stalo. 

Více k případu se dočtete ve čtvrtečním tištěném vydání vašeho regionálního Deníku.