Jediným přímým důkazem byly tehdy vzorky DNA. Obhajoba, kterou Provazníkovi poskytla nevládní organizace Iuridicum Remedium, ale dala zpracovat nový znalecký posudek, podle něhož tehdejší nálezy znalců mají řadu vad. Uvedl to ředitel organizace a Provazníkův právník Jan Vobořil. Žádost o obnovu řízení přichází ve chvíli, kdy si Provazník trest už odpykal.
Případ se odehrál 18. dubna 2003. Tělo dívky našel o dva dny později v parku chodec. O den později kriminalisté zadrželi a obvinili z vraždy tehdy devatenáctiletého Provazníka. Vinu od počátku odmítal. S dívkou se seznámil o den dříve, byli spolu v rockovém klubu a později se přesunuli do areálu prázdné tržnice.
„Mazlili jsme se, přišla řeč i na pohlavní styk, který ale odmítla," řekl v roce 2003 před soudem Provazník.
Klíčovým důkazem bylo podle pravomocného rozsudku to, že pod nehty mrtvé dívky objevili soudní lékaři biologické stopy s jeho DNA a opačně pod jeho nehty objevili biologické stopy s DNA oběti. Ústecký krajský soud poslal Provazníka za vraždu na 12,5 roku do vězení a nařídil mu také ústavní léčbu. Rozsudek pak potvrdil i vrchní soud.
Právě tehdejší posudky týkající se DNA jsou podle Vobořila vadné.
„Předně nález, kdy není pod nehty DNA toho, o jehož nehty jde, je velmi nepravděpodobný. Zde by navíc šlo o hned dva krajně nepravděpodobné nálezy. To ukazuje buď na záměnu biologických vzorků, nebo jiná pochybení při vypracování vyjádření," řekl Vobořil.
Nález DNA jiné osoby za nehty nemusí znamenat agresivní dotyk, ale podle znaleckého posudku i zcela běžný, nevinný kontakt, který Provazník nikdy nepopíral.
O obnově řízení bude podle mluvčí soudu ve čtvrtek rozhodovat senát předsedy Ondřeje Peřicha.
„Zatím se nedá odhadnout, zda bude rozhodnuto tentýž den," řekla mluvčí soudu Marcela Trejbalová.
Peřichův senát už jednou žádost o obnovu řízení zamítl. V roce 2005 obhajoba přišla s novým svědkem. Soud ale tehdy označil jeho výpověď za nevěrohodnou a obnovu řízení nepovolil.
Zpochybnění klíčového důkazu je podle Vobořila dostatečným důvodem pro obnovu řízení. Aleš Provazník strávil ve vězení deset let, další dva roky pak v ústavní léčbě.
„I tak jsme přesvědčeni, že obnova procesu a očištění jména pana Provazníka má smysl, a to nejen ve vztahu k němu, ale i obecně ve vztahu k potřebě zlepšení způsobu interpretace důkazů DNA ze strany orgánů činných v trestním řízení," dodal Vobořil.
Případ Aleše Provazníka zařadila organizace Iurudicum Remedium do projektu Nevina. Projekt vychází z obdobných projektů v USA, jejichž cílem je náprava justičních omylů zejména s pomocí nových metod, typicky právě pomocí analýz DNA.
Právě DNA odhalilo v Rumburku i dalšího vraha, Romana Streleckého, který u místního rybníku zavraždil mladou ženu. Potkali se tu náhodně ve chvíli, kdy byla mladá žena na procházce. Během ní volala svému bývalému příteli, k němuž se chtěla vrátit. Ten o to ale nestál. Právě její bývalý přítel se stal jedním z hlavních podezřelých – jak se ale později ukázalo, vrahem nebyl.
Mladou ženu našli mrtvou u rybníku až po dvou dnech. Hned vzápětí se rozjelo pátrání, podle kriminalistů bylo jedním z nejrozsáhlejších v České republice, dokonce se pátralo také v Německu. Kriminalisté se zaměřili na lidi, kteří měli v minulosti na svědomí sexuální delikty, a to nejen na Šluknovsku, ale v celém Ústeckém kraji. Ve vyšetřovacím týmu pracovalo deset lidí, další pomáhali.
„Jednalo se o zcela mimořádné vyšetřování," řekl náměstek krajského ředitele v Ústí nad Labem Bohumil Kotas.
Kriminalisté měli k dispozici jen nepatrnou část DNA vraha – ta měla chromozom Y, což mají pouze muži. Bylo proto nutné prověřit celou databázi DNA, kterou má policie k dispozici. V ní jsou ale pouze ti lidé, kteří předtím spáchali nějaký trestný čin.
roto v Rumburku a okolí vypukl největší odběr DNA v České republice. Bylo prověřeno přes 1 500 mužů, převážně mladšího věku. Ústeckým kriminalistům dokonce pomáhal kriminalistický ústav v Praze – tak bylo prověřování náročné.
Vraha nakonec usvědčil vzorek s číslem 1002. Muž se k vraždě přiznal a vše kriminalistům popsal. Loni proběhl soud, Strelecký si za vraždu a znásilnění nakonec odsedí ve vězení dvacet let.