Před soudem stanula pětice za činy, které se staly od dubna do září 2015. Existuje ale předpoklad, že stejně postupovali mnohem déle. „Soud vyhověl ve výši trestu návrhu státního zástupce. Tedy obžalovanému Martinu M, Jiřímu Š., Janu Č. a Tomáši Š. byl udělen úhrnný trest v délce 36 měsíců, což je maximální výchovný trest, s maximální zkušební dobou pěti let. Obžalovanému Václavu Š. byl uložen úhrnný trest 24 měsíců se zkušební dobou 36 měsíců,“ řekl po vyhlášení rozsudku soudce Miloš Řízek. První čtyři dostali také peněžité tresty ve výši 200 tisíc korun, Václav Š. ve výši 100 tisíc korun. Kromě toho musí společně uhradit škodu 2,5 milionu korun.

Pětici hrozily až desetileté tresty. K výrazně nižším trestům soud přistoupil i proto, že od skutku uplynulo již devět let. Jedním z důvodů mnoho let vlekoucího se prvoinstančního řízení je i výměna soudního senátu. Ten současný se případem začal zabývat loni na jaře. Odsouzení jsou zaměstnanci technických služeb, lidé pracující v jiných odpadových firmách, ale i lidé stojící mimo tyto struktury.

Přímo v jednací síni se odvolal kromě obžalovaných i státní zástupce Tomáš Čuda. Ten byl sice spokojený s uznáním viny všech obviněných, navrhoval ale výrazně vyšší peněžité tresty. Ty měly podle jeho návrhu být až více než 500 tisíc korun. Zároveň navrhoval zabavit jednomu z obžalovaných dům, ani s tímto návrhem u soudu neuspěl.

Podle soudu měl nejvýznamnější postavení v celé skupině tehdejší ředitel Technických služeb Děčín Emil Č. Ten ale před soudem nestanul, jen několik týdnů po policejním zásahu v roce 2015 spáchal sebevraždu. Odsouzení byli jeho podřízení, příbuzní nebo s nimi byl v nějakém jiném vztahu. Mohl tak podle soudu pohodlně koordinovat činnost celé skupiny, aniž by vzniklo riziko, že se to někdo dozví.

Obžalovaní měli podle státního zástupce postupně ukrást více než 525 tun šrotu. „Po delší dobu kradli železný odpad ze společnosti Benteler. Bylo to několik stovek tun za více než 2,5 milionu korun,“ popsal žalovaný skutek státní zástupce Tomáš Čuda. Samotná firma se necítila poškozenou, přesto se připojila k trestnímu řízení.

close Areál Technických služeb Děčín. info Zdroj: Deník/Alexandr Vanžura zoom_in Areál Technických služeb Děčín.

Soud se při svém rozhodování opíral nejen o výpovědi, ale také o odposlechy. V těch si například domlouvali ceny, což podle obžalovaných byla běžná obchodní činnost. Tomu ale soud neuvěřil. Živo začalo být na odposleších 24. září 2015, kdy policie začala domovní prohlídky u obžalovaných i v areálu technických služeb. „Z odposlechů je patrné jaké zděšení, jaká panika mezi těmi subjekty nastala,“ uvedl soudce Řízek.

Podle soudu měli nepravomocně odsouzení využívat ustanovení ve smlouvě mezi děčínskými technickými službami a Bentelerem, které umožňovalo uznat rozdíl mezi vážením v rumburské továrně a v děčínském přístavu, kam šrot mířil, až do dvou procent. Z každé soupravy, která dorazila do Děčína, si tak mohli vzít až několik metráků šrotu. Využívali také toho, že loubský přístav přijímal jen v pracovní dny během dne, kdežto Benteler produkuje odpad nepřetržitě. Během víkendů nebo svátků tak byly kontejnery se šrotem skladovány v areálu technických služeb. Kovový odpad poté vozili do jedné z firem na Liberecku a následně si měli rozdělit hotovost utrženou jeho prodej. Peníze přebíral syn bývalého ředitele technických služeb Jan Č.