Nové, funkční, superpotraviny: Jaké jsou mezi nimi rozdíly a čím jsou prospěšné

O čem je vlastně řeč, jaké jsou mezi různými skupinami potravin rozdíly, kdy má smysl do nich investovat a kdy se jedná jen o marketingový trik? Mnozí z nás tápou, proto jsme o vysvětlení požádali nutriční specialistku a zakladatelku Zdravého stravování Mgr. Kateřinu Šimkovou, která v recepturách krabičkových jídel méně tradiční zdravé potraviny ráda využívá.

Superpotraviny – mají něco navíc

Slýcháme o nich třeba ve spojitosti s avokádem, olivovým olejem, obilovinou teff, borůvkami či kysaným zelím. Ačkoli pojem superpotraviny nemá legislativní podporu, označují se za ně potraviny, které mají v porovnání s podobnými druhy vyšší obsah zdraví prospěšných látek: antioxidantů, vitaminů, minerálních látek, vlákniny či nenasycených mastných kyselin.

Snídaně jako v hotelu. Nemocnice mění nabídku stravování

Je důležité si uvědomit, že ani superpotraviny nás nespasí, pokud jejich konzumací chceme zachránit jinak špatnou životosprávu. Když je ale začleníme do pestrého a vyváženého jídelníčku, můžeme si výrazně prospět. „Přínos superpotravin je značný a ráda s nimi v rámci jídelníčků krabičkové diety pracuji. Není na škodu se také zajímat, jak jejich účinek maximálně zužitkovat. Abyste například získali omega-3 mastné kyseliny ze lněných semínek, je potřeba je před využitím v jídle rozdrtit, jinak budou suplovat v těle jen hrubou vlákninu. Lněná semínka jsou navíc hydrofobní, vážou na sebe vodu, a proto je důležité při jejich konzumaci také hodně pít,“ vysvětluje Kateřina Šimková.

Superpotraviny nás nespasí, pokud jejich konzumací chceme zachránit jinak špatnou životosprávu. Když je ale začleníme do pestrého a vyváženého jídelníčku, můžeme si výrazně prospět.Zdroj: Shutterstock

Hledejte v Česku

Je pravda, že potraviny s nálepkou „super food“ prodávají obchodníci hodně draho a leckdy jde o exotické dovozové produkty. Není však třeba zbytečně utrácet. Zástupce superpotravin najdeme hojně i mezi těmi tuzemskými. Může jimi být bobulové ovoce, jako jsou jahody, ostružiny, borůvky či maliny, dále česnek, chřest, jablka, vlašské ořechy nebo řepa.

Díky vysokému obsahu antioxidantů a dalších látek se k superpotravinám dále řadí třeba açai, chia semínka, červené plody goji, grapefruit, který má výhodný poměr energie, vlákniny a vitaminu C, kakaové boby, quinoa, spirulina nebo včelí produkty.

Nové potraviny – s krátkou tradicí

Dříve bývaly označované jako potraviny nového typu a na rozdíl od předchozí kategorie mají legislativní ukotvení. „Název zahrnuje skupinu potravin, které se před 15. květnem 1997 v Evropské unii ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě. Zákonný předpis pak specifikuje jejich charakteristiku. Může se jednat například o potraviny s novou nebo záměrně upravenou molekulární strukturou, potraviny sestávající nebo vyrobené z hub, řas či mikroorganismů či také potraviny z těl živočichů nebo jejich částí. Patří sem i potraviny vyrobené novým technologickým procesem,“ vysvětluje nutriční specialistka.

Seznam nových potravin není konečný a každý členský stát EU může omezit uvádění nových potravin na svůj trh. Příkladem nové potraviny jsou už dobře známá chia semínka, která lze používat v pekařských výrobcích, snídaňových cereáliích, ovocných, ořechových a semenných směsích, ovocných a zeleninových šťávách, ovocných pomazánkách, jogurtech a sterilovaných hotových jídlech, jež mají obilovinný, pseudoobilovinný či luštěninový základ. Ale třeba průmyslové použití do čokolád, zmrzlin či polévek schváleno zatím není.

Cvrček a saranče na talíři

Hodně zajímavou novou potravinou je hmyz. V České republice mohou podle Kateřiny Šimkové oficiálně potravináři využívat celý hmyz, případně hmyzí mouku, nikoli ale extrahované látky z hmyzu, kam spadá hmyzí protein. Mezi druhy, na kterých si můžete pochutnat, patří cvrček domácí či krátkokřídlý, saranče stěhovavé nebo larvy potemníka stájového či moučného.

Češi za léky utratí i třetinu měsíčního rozpočtu. Roste obliba rezervací

Za zmínku stojí noni šťáva. Ta je vyrobena výhradně ze zralých plodů stálezelené rostliny zvané noni (Morinda citrifolia L.), která je také známá jako indická moruše a roste od Indie po Tahiti. Plod noni splňuje podmínku, že nebyl rozšířen před zmíněným květnem 1997. Je bohatý na zdraví prospěšné látky a podporuje léčbu nemocí, jako jsou alergie, autoimunitní poruchy, bolesti hlavy, zubů a zad, cukrovka, nadváha, choroby ledvin a močových cest.

Nové potraviny mohou být součástí doplňků stravy a stejně tak se mohou přidávat jako složka do různých jídel – třeba jako barvivo lykopen. Ten produkuje plíseň Blakeslea trispora a v Evropské unii je schválen pro použití u koření, dochucovadel či konzervovaných potravin.

Funkční potraviny – tak trochu léčí

Třetí skupina připomíná s trochou nadsázky příběh o královně Koloběžce I. Existuje vyhláška, která vymezuje uvádění výživových a zdravotních tvrzení při označování, aby nedošlo ke klamání spotřebitele. Ovšem oficiální zákon, který by stanovil podmínky výroby funkčních potravin, není. „Přesto během mezinárodní diskuse předních evropských výživových expertů vznikla jakási pracovní definice funkční potraviny. Funkční potravinou nemůže být označena kapsle či jiná forma doplňku stravy. Charakterem se musí jednat o běžnou potravinu, která se konzumuje jako součást běžného jídelníčku,“ vysvětluje Kateřina Šimková.

Příznivé pro zdraví

Co to tedy ne zcela oficiálně je, ta funkční potravina? Musí mít příznivý účinek na lidské zdraví, případně snižovat rizika onemocnění. Příznivé účinky na lidské zdraví musí stát na vědeckém základě. Zásadním kritériem pro zařazení mezi funkční potraviny je schválené zdravotní tvrzení. Podle nutriční specialistky by funkční potravina také neměla výrazněji zvyšovat celkový denní energetický příjem a její výživový profil by měl odpovídat nutričním doporučením. Mezi funkční potraviny mohou patřit kupříkladu potraviny obsahující probiotika a prebiotika, potraviny obohacené o vlákninu či konkrétní vitaminy nebo nápoje obohacené o extrakty ze zeleného čaje.