Devatenáctitunová hyperbarická komora nabízí dvanáct míst. Je plněna vzduchem a lze v ní dosáhnout tlaku až pěti atmosfér, což je ekvivalent hloubky 50 metrů pod vodou. Kromě léčení dekompresní choroby, která se objevuje hlavně u potápěčů a také tunelářů, metoda takzvané hyperbarické oxygenoterapie pomáhá mnoha dalším lidem s odlišnými zdravotními komplikacemi.

„Při terapii se využívá vlastního zvýšeného tlaku a dýchání čistého kyslíku za těchto podmínek. Za normálního stavu máme ve vzduchu dílčí tlak kyslíku 0,21 baru. Takže jakmile pacient dýchá stoprocentní kyslík, tato hodnota se zvýší na jeden bar. No a v komoře například při tlaku zvýšeném o další bar, dýcháte kyslík o dvojnásobné hodnotě normálního atmosférického tlaku,“ vysvětluje Štěpán Novotný vedoucí lékař pracoviště a spolumajitel společnosti Kübeck, s.r.o., která komoru provozuje.

Malý nenápadný orgán ve tvaru motýla, to je štítná žláza.
Nemocná štítná žláza: Příznaky bývají nenápadné, patří mezi ně i zimomřivost

Po vstupu dovnitř se pacienti pohodlně usadí na sedadle – skoro jako v letadle – vyndají knížku nebo křížovku a připraví se na „ponor“ zpravidla do hloubky 15 metrů. Tohoto efektu se docílí řízeným zvýšením vnitřního tlaku.

Při procesu lze pocítit vzestup teploty asi o jeden až dva stupně. Je to dáno vlastností vzduchu – plynu – který se při kompresi přirozeně zahřívá. V průběhu sestupu je nutné vyrovnávat tlak ve vnitřním uchu. Pacienti tak „nafasují“ bonbony na cucání – lépe se tak polyká, což významně pomáhá s typickým zalehnutím v uších. Někomu pomůže zívnutí, jiným zase pohyb čelistí.

Důležité je, že nesmí uši bolet. Pokud se tak stane, zastaví se nárůst tlaku a technik z velínu, který je nepřetržitě s komoru propojený interkomem a kamerami, rozhodne o dalším postupu. Mezitím o pacienta pečuje sestra, která je v komoře přítomna. Ve většině případů si přejde do předkomory, kde se v sestupu buďto pokračuje pomaleji, nebo se zahájí návrat, pokud bolest neustoupí.

Darování krve.
Začíná hlavní sezona úrazů. Nemocnice urgentně shánějí dárce krve

Jakmile se dosáhne požadované hloubky, pacienti si nasadí masky a po dobu 90 minut dýchají čistý kyslík. Aby se snížilo riziko kyslíkových křečí, během procedury se zařazují takzvané vzduchové pauzy, kdy je do masek pouštěn normální vzduch. Návrat na „povrch“ probíhá pomalu s krátkou přestávkou ve třech metrech, aby se u přítomných neobjevila dekompresní nemoc.

Urychluje hojivé procesy

Princip léčby přetlakovým kyslíkem spočívá ve vlastnostech tohoto plynu. Největším přenašečem kyslíku v těle je krevní červené barvivo – hemoglobin. To je ale za normálních podmínek již kyslíkem nasyceno. Jenže tento plyn má schopnost se rozpustit v tkáňových tekutinách. „A čím větším tlakem na tělo působíte, tím větší množství kyslíku je rozpuštěno, takže se plazmou dostane i tam, kam nevedou všechny vlásečnice,“ vysvětluje lékař.

Díky tomu získají poškozené tkáně nadprůměrné množství kyslíku a dochází k významnému urychlení hojivých procesů. „I když se na lékařském plénu k této metodě stále vedou diskuze, je zde již například prokázaná zvýšená tvorba kolagenu či obnova krevních kapilár. To znamená, že právě výskyt většího množství kolagenu významně vylepšuje opravné mechanismy organismu v místě poškození,“ říká Novotný.

Laboratoř z oddělení patologie Masarykova onkologického ústavu, kde se nový test MammaPrint provádí.
Léčba na míru. Brněnští doktoři odhalí, kterým pacientkám se vrátí rakovina prsu

Veřejnost si je stále poměrně málo vědoma, že tlaková oxygenoterapie výrazně pomáhá právě s takzvanou „diabetickou nohou“. Jedná se o obecné značení pro komplikace u cukrovkářů převážně s dolními končetinami, na které delší dobu působí jejich onemocnění.

„Jde o poruchu, kde nervová pletena a mikrocirkulace nefungují, jak by měla. Pacienti pak mají často problémy s citlivostí a neuropatií. Důsledkem je, že nohy necítí drobná poranění, která se mohou rozvinout ve vážný defekt, jenž často zasahuje hluboko ke kosti,“ popisuje lékař.

Takové poranění je špatně hojitelné. Nicméně tím, že se člověk v komoře opakovaně vystavuje léčivému účinku hyperbarického kyslíku, výrazně se zlepšuje rychlost hojení. „Koncem 90. let byla v této souvislosti v Itálii provedena studie na tisíci pacientech, kdy jedna kontrolní skupina do komory chodila a další nikoliv. A kromě jiného se rovněž zjišťovalo, jaké to má finanční dopady na zdravotnictví. A zjistilo se, že se lidem, kteří se svým problémem komoru navštěvovali, se zkrátila hospitalizace z průměrných tří měsíců v roce na jeden. Navíc se jim prodloužilo amputační období minimálně o tři roky. To evidentně snižuje finanční nároky na zdravotnictví a hlavně zlepšuje celkový stav pacienta,“ vysvětluje Novotný.

Po otravách a tonutí

Často do komory docházejí rovněž pacienti po otravě oxidem uhelnatým. Jde o neurotoxický plyn, který může způsobit smrt, ale i například ztrátu schopnosti si zapamatovat činnosti, které člověk dělal den předtím. Na pracovišti jsou schopni léčit akutní těžké otravy, kdy jedna expozice v komoře kompletně zlikviduje výrazné nasycení tímto jedovatým plynem.

„Hodně také přijímáme pacienty po tonutí. Každoročně s příchodem léta se zvyšují případy topení, zejména u malých dětí. Za připomenutí stojí, že se tak děje více v zahradních bazénech než v rybníku či řece,“ upozorňuje lékař.

Rodiče některých dětí s duševními potížemi čekají na odbornou pomoc třeba půl roku.
České děti trápí deprese a úzkosti. Věnuje se jim méně psychiatrů, než je třeba

Pokud je mozek člověka příliš dlouho bez kyslíku, ať už k dušení došlo jakkoliv, poškozený upadne do takzvaného apalického stavu. Jde o typ poruchy vědomí, kdy má člověk zachované kmenové reflexy včetně spontánního dýchání a srdeční činnosti, ale další činnosti mozku včetně vnímání jsou vyřazeny.

„Máme zkušenosti, že po expozicích v komoře takoví pacienti vykazují zlepšení – něco se ‚nastartuje‘ a změní a v rehabilitačním komplexu tak hyperbarická komora zcela bezpečně přináší celkové vylepšení zdravotního stavu,“ uzavírá Aleš Novotný.