Kliknutím zvětšíteLékaři stále nemohli přijít na to, co mu je. Před pěti lety se ale jednoho rána vzbudil s oteklýma nohama a nemohl popadnout dech. „Byl jsem pracovně v Holandsku, rychle jsem se vrátil domů a šel do nemocnice v Ostravě. Díky práškům, které mi tam dali na odvodnění, jsem se ráno probudil asi o osm kilo lehčí. Doktoři mě převezli na jednotku intenzivní péče a diagnostikovali srdeční selhání,“ popsal.
Pod kůži mu dali defibrilátor, který pomocí elektrických impulsů zastavuje smrtelně nebezpečné srdeční arytmie. V té době se Tomáš dostal do péče brněnských kardiologů. Jeho stav byl stabilizovaný až do loňského roku, kdy se v noci dusil. Ostravští záchranáři ho proto rychle převezli právě do Brna.
Život mu tamní lékaři zachránili zavedením mechanické srdeční podpory. Pumpička Tomášovu srdci pomáhala téměř rok. „Poté jsem si do telefonu vyslechl radostnou zprávu, že pro mě mají srdíčko. Za pár hodin už jsem ležel na sále,“ řekl.
K transplantaci došlo letos v červnu v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Nyní Tomáš dochází na pravidelné kontroly. „Cítím se výborně. Jsem zdravý člověk. Je úžasné, když vám někdo vrátí zdraví,“ sdělil Deníku. Zase rád jezdí na kole a užívá si každého dne.
Tomáš (48) má s novým srdcem důvod k úsměvu
Není sám, kdo si takové peripetie zažil nebo jimi prochází. Jen loni lékaři srdeční selhání diagnostikovali více než sto dvaceti dvěma tisícům lidí, přičemž před deseti lety bylo nemocných asi o pětadvacet tisíc méně. Podle odborníků, kteří mluví o hrozící epidemii tohoto onemocnění, je navíc i mnoho těch, kteří o něm doposud nevědí, přičemž čísla budou stoupat.
Zhruba dvacet až třicet tisíc nemocných má v současnosti selhání srdce již v pokročilém stádiu. Mechanickou podporu nebo transplantaci mohou ale lékaři ročně indikovat asi jen dvěma stovkám z nich.
„Hlavní rozhodující faktor je takzvaný biologický věk, který by neměl přesáhnout pětašedesát let,“ přiblížil vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně Jiří Krejčí. Dodal, že starším lidem, u nichž se většinou pokročilé srdeční selhání objevuje, se lékaři snaží zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče.
Předseda České asociace srdečního selhání Filip Málek uvedl, že mezi rizikové skupiny patří lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, kuřáci nebo obézní. Svou roli hraje i zdražování všeho možného. „Lidé budou šetřit na kvalitních potravinách i sportovních a rekreačních aktivitách. To povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy,“ řekl Málek.
Tři miliony kardiaků
S tím, že asi ve dvou třetinách případů předchází srdečnímu selhání infarkt či jiné problémy se srdcem. Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart v této souvislosti upozornil na to, že v Česku jsou bezmála tři miliony kardiaků. „Zatímco úmrtnost na akutní infarkt klesá, zvyšují se počty případů srdečního selhání, což jsou spojené nádoby,“ dodal.
Onemocnění lékaři, kteří o něm budou příští rok v Praze diskutovat na mezinárodním kongresu Evropské kardiologické společnosti, čelí paletou moderních léků. Podstatné ale podle nich je, aby pacienti nepodceňovali příznaky srdečních problémů a do nemocnic přišli včas.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
