Listujte článkem: 

Z čeho jsou vlastně bankovky? „Ze speciálního papíru vyrobeného z čisté bavlny, do kterého se přidávají malá barevná vlákna, dříve i chlupy zvířat,“ vysvětluje na svém Facebooku Česká spořitelna. Papír bankovek je odolný, ale jeho drsný povrch je pro zachycení nečistot ideální.

V České republice zatím žádná studie, která by se zabývala znečištěním bankovek či mincí neexistuje. V zahraničí jich však vzniklo už mnoho a všechny jsou dost hrůzostrašné. Některé banovky jsou prý špinavější než displej mobilního telefonu, podrážka boty nebo toaleta.

Jak špinavé jsou peníze:

Zdroj: Youtube

I když se o praní peněz mluví a píše velmi často, ve skutečnosti se nijak nečistí, mezi lidmi obíhají několik let, a protože neexistuje jmenný seznam, kdo je držel v ruce, můžeme na jejich povrchu počítat úplně se vším.

Extrémně nebezpečný stafylokok

„Všichni se každodenně dotýkáme peněz bez velkého přemýšlení o tom, kde byly, nebo kdo s nimi dříve nakládal. Peníze však mohou přenášet viry a bakterie,“ říká expert na mikrobiologii Richard Hastings. Pokud někdo manipuluje s penězi, a poté se dotkne něčí ruky, může být podle Hastingse schopen předat jakékoli bakterie nebo viry, které na penězích ulpěly.

Například studie prováděná před několika lety ve Velké Británii zjistila, že na desetilibrové bankovce, která má životnost až pět let, se v průměru shromáždí 330 potenciálně škodlivých bakteríí, včetně listerie, která je nebezpečná zejména pro těhotné ženy a malé děti, či zlatého stafylokoka, který může v těle způsobit nebezpečné infekční hnisavé procesy.

Martin Komárek
Mince a bankovky do ústavy?

„Zvláště znepokojivé je, že posledně jmenovaný je známý jako odolný vůči antibiotikům a Světová zdravotnická organizace (WHO) jej považuje za extrémně nebezpečný,“ připomíná Yahoo!Life.

Ale i na bankovce v hodnotě 50 liber, která se využívá méně a je proto považována za „nejčistější“ britské platidlo, bylo objeveno 120 potenciálně škodlivých bakterií, včetně bakterie Bacillus pumilus, která může být původcem sepse, endokarditidy nebo kožní infekce a představuje hrozbu zvláště pro děti.

Jednodolarovky: akné, žloutenka, kokain

Jiná studie se zabývala jednodolarovými bankovkami kolujícími v New Yorku. Zjistila, že nejčastějším aktivním mikrobem na jejich povrchu byl propionibacterium acnes, tedy bakterie zodpovědná za akné.

Jiná studie  dokonce zjistila, že 79 procent amerických jednodolarových bankovek obsahuje stopy kokainu. 

„Množství kokainu bylo velmi variabilní a pohybovalo se od nanogramů po miligramové množství. Nejvyšší množství kokainu zjištěné na jedné jednodolarové bankovce bylo 1327 mikrogramů,“ píšou autoři. Podle nich je znečištění kokainem pravděpodobně důsledkem křížové kontaminace z jiné znečištěné měny a z kontaminovaných strojů na počítání peněz.

Téměř 80 procent amerických jednodolarových bankovek obsahuje stopy kokainu.Téměř 80 procent amerických jednodolarových bankovek obsahuje stopy kokainu.Zdroj: Deník/Milan Jaroš

V roce 2002 zveřejnili výzkumníci amerického letectva U. S. Air Force výsledky výzkumu (Pubmed), podle kterých 94 procent jednodolarových bankovek, které byly shromážděny v západním Ohiu kvůli zkoumání jejich bakteriální kontaminace, přenášelo nebezpečné bakterie včetně pneumonie nebo žloutenky.

Další výzkumy na bankovkách odhalily i kožní bakterie, ústní bakterie, vaginální bakterie, fekální hmotu a dokonce i zvířecí DNA.

Virus chřipky přežije i dva týdny

Přežití virů lidské chřipky na bankovkách hodnotila švýcarská studie. Bankovky byly experimentálně kontaminovány viry chřipky v různých koncentracích a přežití bylo testováno po různá časová období. Viry chřipky A testované buněčnou kulturou naočkované ve vysokých koncentracích přežily až tři dny. Pokud je navíc doplnil respirační hlen, doba přežití dosáhla až 17 dní.

„Neočekávaná stabilita chřipkového viru v tomto nebiologickém prostředí naznačuje, že při přípravě na pandemii by měla být zvážena neobvyklá kontaminace životního prostředí,“ uvádějí vědci. 

Na speciální bankovku se stála fronta už od tmy.
Výroční tisícikoruna způsobila v ČR šílenství. Lidé nespali, mrzli, měli lehátka

Podle výzkumů mohou být bankovky získané z nemocnic vysoce kontaminovány zlatým stafylokokem, na bankovkách z prodejen potravin byly navíc izolovány i nebezpečné bakterie salmonely a Escherichia coli, která způsobuje krvavé průjmy, někdy i selhání ledvin a smrt.

„Papírové peníze a mince mohou představovat riziko pro veřejné zdraví, pokud jsou spojeny se současnou manipulací s potravinami a mohly by vést k šíření nozokomiálních infekcí, tedy nemocí získaných v nemocnicích a zařízeních sociální péče,“ varují odborníci.

Jak vyčistit peníze?

Bankovka může změnit majitele nejméně padesátkrát ročně, což si však lidé neuvědomují a nejsou dost opatrní. Přitom některé viry mohou žít až 72 hodin. Mytí rukou po kontaktu s penězi je tedy velmi důležité.

Historie peněz sahá až do 6. století před naším letopočtem. Objevily se v městečku Lýdia v Malé Asii. Umožnily rozvoj obchodu, zemědělství, řemesel a kultury. V 11. století byly bankovky zavedeny v Číně, v Evropě se objevily poprvé až roku 1661 ve Švédsku. Na našem území je zavedla Marie Terezie v roce 1759, tehdy se jim říkalo bankocetle.

Odborník na infekční nemoci Manolis Angelakis z univerzity v Aix-Marseille uvedl, že neexistuje žádný definitivní výzkum, který by dokázal, že špinavé peníze skutečně způsobují lidem nemoci. „Ale máme silné nepřímé důkazy: chřipka, norovirus, rhinovirus a další byly přenášeny osobním nebo povrchovým kontaktem,“ upozornil vědec.

Neexistuje ani dokonalý, ani snadný způsob jak vyčistit peníze. „Čína uprostřed pandemie koronaviru zahájila velké operace zahrnující dezinfekci peněz UV světlem a vysokými teplotami, než uvolnila bankovky zpět do oběhu,“ informovala CNN.

Bank of Korea se na konci února roku 2020 rozhodla dezinfikovat teplotou 150 stupňů Celsia bankovky stažené z oběhu a některé z nich dokonce spálit. Jižní Korea byla tehdy zemí s druhým největším počtem nemocných a zemřelých na následky epidemie koronaviru, proto přijala všechna opatření, aby riziko dalšího šíření nemoci zastavila.

Budoucnost patří polymerům

Čistější než peníze z bavlny, jsou bankovky vyrobené z polymerů, které se podobají plastu, mají hladší povrch a hůře na nich ulpívají nečistoty. Jako první na světě je zavedla v roce 1988 Austrálie při příležitosti 200. výročí objevu tohoto kontinentu.

Tři generace
VIDEO: Deník tří generací. Jak zachránit papírové peníze (a další věci)

Dnes takové bankovky vydává několik desítek centrálních bank, například Austrálie, Velká Británie, Rumunsko, Kanada, Rusko či Albánie. Hlavním důvodem pro jejich zavedení je větší odolnost, a tedy i delší životnost těchto bankovek a zvýšení jejich ochrany proti padělání.

„Bylo zjištěno, že bankovky na bázi polymeru používané v Austrálii a Kanadě jsou čistější, což znamená odolnější vůči nečistotám a bakteriím, než bankovky na bázi bavlny,“ píše Scientific American.