Začíná to nenápadně. Hana zapomínala, s kým před chvíli mluvila. Rodina to přičítala tomu, že jí je sedmaosmdesát. Paměť však vypadávala víc a víc. Dcera Irena s ní proto po pár týdnech zavítala k praktickému lékaři, který ji zaslal za neurologem. „Mamince diagnostikovali Alzheimerovu chorobu,“ řekla Deníku. Irena je v penzi a zatím zvládá starat se o maminku doma. Pokud však bude v budoucnu potřebovat místo v nějakém zařízení, může nastat problém.
Už dnes demencí v Česku prokazatelně trpí asi 140 tisíc lidí, v roce 2050 jich může být až 300 tisíc. Nejčastějším typem je Alzheimerova choroba, která z celkového počtu demencí tvoří asi šedesát procent. Přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Robert Rusina to nazývá hořící pandemií.
Populačně silné ročníky totiž stárnou. „V polovině století u nás bude žít deset procent lidí starších osmdesáti let. To je populace, kde je demence nejčastější,“ řekla ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová.
Onemocnět ale mohou i mladší, třeba padesátníci. Svoji roli hraje podle ředitelky Alzheimer Home v pražských Modřanech Ivany Mádlové i dědičnost. „Ukazuje se, že velký význam má také životospráva, tedy pohyb či strava,“ řekla Deníku.
Odborníci upozorňují, že doposud není vždy jasné, zda navštívit praktika, psychiatra, nebo neurologa. Dávají proto dohromady nové doporučené postupy posvěcené vládou. „Neexistuje jednotná vize, jak má být pacient s demencí ideálně léčen. Kvůli tomu se řada lidí dostane k léčbě pozdě,“ upozornil neurolog Rusina.
Lidé s demencí podle Holmerové potřebují v počátku informace, nastavení léčby, psychologickou podporu a poradenství. V pokročilejších fázích pak zdravotní a so-ciální služby doma, ve stacionářích nebo pobytových zařízeních.
Nedostatek lůže
Potřeba míst v nich bude narůstat s počtem nemocných. Ředitelka Alzheimer Home v pražských Pitkovicích Marcela Slowiková zaznamenává velký zájem už nyní. „Lidé k nám přicházejí většinou poté, co jsou v péči ambulantních specialistů,“ řekla Deníku.
Už v současné době chybí v zařízeních po celé zemi tisíce lůžek. Plno lidí o nemoci svých blízkých navíc netuší. Zapomnětlivost rodičů přičítají stáří. Mádlová proto vítá, že Všeobecná zdravotní pojišťovna hradí praktickým lékařům speciální test, kdy mohou u pacientů nad 65 let vyhodnotit, jak reagují a zvládají úkoly.
Alzheimerova nemoc po-dle odhadů postihuje zhruba dvě procenta lidí ve věku pětašedesáti let. S vyšším věkem pravděpodobnost onemocnění roste. V osmdesáti letech činí šestnáct procent, v devadesáti dokonce přes čtyřicet procent. Dvakrát častěji zasahuje ženy.
