Záběry pořízené začátkem tohoto týdne ukazují znepokojivý stav budovy, která patří městu Ústí nad Labem. „V republice je 27 krematorií, z toho 23 je komunálních, zbytek patří soukromníkům. Myslím, že z těch státních je střekovské krematorium jedním z nejhorších, které jsem viděl,“ uvedl předseda APS Jaroslav Mangl, podle kterého by se měl objekt zavřít.
Během předání došlo také k zapečetění jediné provozuschopné pece TABO fólií a k jejímu vypnutí. Patří totiž firmě Memory in Memory, která ji podle slov svého zmocněnce Petra Rambouska zakoupila na leasing. Další dvě pece jsou v technicky špatném stavu a jsou vypnuté. Nový nájemce tak nebožtíky spaluje u smluvních dodavatelů v jiných městech.
Podle mluvčí magistrátu Romany Macové probíhá předávací proces v souladu se smlouvou. „Předání není uzavřeno. Veškeré revize jsou povinností provozovatele. Součástí koncesní smlouvy je plán investic, opravy probíhaly průběžně i v minulých letech. Běžnou údržbu prováděl nájemce,“ sdělila Macová.
Jaké konkrétní opravy v krematoriu proběhly, kdo je prováděl a kolik za ně město zaplatilo, prozatím mluvčí neupřesnila.
ASOCIACE ZKONTAKTUJE HYGIENU I POLICII
Mangl srovnává ústecké krematorium například s krematoriem v Karlových Varech. „Tam je krematorium v památkově chráněné budově. Ano, také je v dezolátním stavu, ale je na tom přeci jen lépe. To, co je v Ústí, to je skutečně unikát,“ zmínil Mangl a upozornil na plíseň i vlhkost v budově.
„Budova je podle mého názoru staticky narušená a hrozí nebezpečí, že spadne. Problém většinou nebývá ve firmách, které krematorium provozují, ale ve správci, tedy v magistrátu, který se k objektu nechová s péčí řádného hospodáře,“ podotkl Mangl s tím, že asociace bude v kauze střekovského krematoria rozdávat podněty na hygienický ústav a policii.
A co říká Ústí k vyjádření předsedy asociace, který uvedl, že město údržbu a investice do krematoria zanedbalo? „Žádné vyjádření asociace nám nebylo sděleno,“ reagovala Macová.
Nefunkční pece ve střekovském krematoriu se už odrazily i na provozu krematoria v malé obci Hrušovany na Chomutovsku. „Drtivá většina pohřebních služeb, které doposud byly v Ústí, jezdí od Nového roku k nám do Vysočanských zahrad. Je to nárůst zhruba o 40 %,“ řekl ředitel společnosti Vysočanské zahrady Michal Füleky.
Krematorium zde funguje už 22 let. Výstavní budovu za 80 milionů korun postavila obec v roce 1995 na zelené louce v bývalých Vysočanech. Hrušovany za stavbu obdržely dokonce ocenění v mezinárodní soutěži FORARCH 1995 – Stavba roku a Čestné uznání za architektonicky nevšední dílo.
Objekt obdivuje nejen domácí, ale i zahraniční veřejnost. Není tajemstvím, že společnost kvůli své profesionalitě zpopelňuje i pro německé pohřební služby.
„My sice fungujeme už 22 let, krematorium je ale stále ve stoprocentním stavu a stále vypadá, jako bychom ho zrovna postavili. Drtivá většina krematorií v České republice vznikla ještě před revolucí. Dostali jsme se do situace, kdy je pohřebnictví na chvostu - nejdříve je totiž potřeba udělat chodníky a kanalizace. Mnoho krematorií je proto v zoufalém stavu,“ dodal Michal Füleky.