V pátek ráno dokonce porazilo divoké prase zdravotní sestru v nemocnici. Při honbě za potravou kanci rozryjí fotbalové hřiště, porazí ploty zahrádkářům a vyplundrují záhony, povalí a rozhrabou kontejnery na odpadky. Občas jim obyvatelé domů sami nechají něco na zub úmyslně. Mnohdy ale nelze střílet kvůli bezpečnosti. Proto město zvolilo jako řešení novou strategii v podobě odchytových klecí. 

O setkání s divočáky za bílého dne nejen na parkovištích a cestě k zahrádkám či studánce, ale i na asfaltce u hřiště na Střížovické hovoří zdejší obyvatelka Petra Morvayová. „Neustále jednáme s městem a městskou policií o možných řešeních, ale prakticky žádná účinná nejsou. Prasata zde mají trvale dostatek snadno dostupné potravy,“ poznamenala. 

Kromě sadu neudržovaných a neoplocených ovocných stromů v majetku města nad parkovišti si prasata zvykla chodit na neoplocené komposty a zahrady. K dalším dlouhodobým potížím podle ní patří rostlinný odpad vynášený k cestám na kopec ze zahrad a zakládání kompostů za ploty. Vyvážení listí, trávy a spadaného ovoce k cestám a na veřejné pozemky má opět za následek postupné lákání divočáků. 

„U cesty k zahrádkám i nad hřištěm opakovaně nacházíme vyvezený bioodpad, často i naházené staré brambory či nahnilé ovoce. U parkoviště vyházené svačiny, zbytky hodování v autech, maso z grilování a podobně. Prasata si oblíbila odpadkový koš na parkovišti nacpaný zbytky jídla,“ líčila Morvayová. 

Mezi různými návrhy, jak situaci okolo „Střížáku“ zlepšit, patřil i ten na umístění odchytové klece. Naposledy ji strážníci umístili v lesíku naproti budově SKP UL ve Stříbrnické ulici na Severní Terase. Kontrolu klece a přípravu do chodu budou provádět hlídky strážníků. „V případě záchytu strážníci kontaktují myslivecké sdružení Diana, která se o chycenou zvěř postará,“ poznamenal zástupce ředitele městské policie Jan Novotný. 

Je to již pátá odchytová klec umístěná na území Ústí nad Labem. „Podle rozhodnutí členské základny bude odchycené prase usmrceno a předáno lovci, který má klec na starosti. V žádném případě je nevypouštíme zase do přírody, to by opatření ztratilo smysl,“ poznamenal předseda Diany Roman Jansta. Divoké prase by se totiž vrátilo zpátky. „On je kromě odchytů a odstřelů potřeba komplexní soubor opatření. Dneska lidi nechávají například po lese běhat volně psy, takže ani tam kanci nemají klid, ztrácí plachost a stěhují se mezi paneláky, kde jsme pro ně mnohem lépe čitelní,“ vysvětloval.

Mezi paneláky rostou keře, kde se mohou schovat a v nichž vydrží celý den. V noci putují za potravou. „Zdravotní sestra, kterou prase porazilo v nemocnici, měla štěstí. Pravděpodobně ji prase neslyšelo, tak se leklo a vrazilo do ní. Lepší je dělat nějaký zvuk,“ pokračoval Jansta. 

V pokusech o regulaci stavu prasat je podle místních lidí stěžejní, aby město kromě odstřelů a odchytů postupovalo systémově a řešilo především stav svých pozemků na rozhraní obytných zón a lesních porostů. „Zde je nezbytně nutné okamžitě, intenzivně a pravidelně redukovat podrosty a nálety. Některé městské pozemky, kde se prasatům daří díky starým ovocným stromům, třeba i oplotit, jako třeba právě nad parkovišti u plavecké haly,“ dodala Petra Morvayová.