Zavařování

Zavařování, tedy uchování potravin pomocí tepla — sterilací, vzniklo přibližně před 200 lety ve Francii. Zavaření chrání obsah před mikroorganismy a zkažením. Ze sklenice se při vysoké teplotě vytlačí přebytečný vzduch. Po zchladnutí se vzduch uvnitř smrští a vznikne podtlak, který drží víčko.

Sušení

Sušení je levná, rychlá a jednoduchá metoda konzervace bez chemie a cukru. Je vhodné pro zpracování téměř všech druhů ovoce, hub, bylin i zeleniny. Při sušení se postupně snižuje obsah vody, čímž se zamezuje vývoji mikroorganismů. Správně usušené potraviny mají obsahovat nejvýše 5 % vody.

Nakládání

Nakládání ovoce, zeleniny, bylinek, ale i ryb nebo sýra, do octa nebo oleje patří k nejstarším metodám konzervace potravin. V kyselém prostředí octa či v oleji, který potraviny vzduchotěsně uzavře, nemají hnilobné bakterie šanci.

Fermentace

Fermentace v podstatě znamená mléčné kvašení. Jde o ten samý proces, jakým se připravuje kysané zelí či oblíbené okurky „kvašáky“. Podobně můžete naložit i jinou zeleninu. Díky mléčnému kvašení dlouho vydrží, podporuje imunitu, je snadno stravitelná a obsahuje řadu vitaminů, enzymů i minerálů.

David Netolický a jeho marmelády.
S marmeládou zkouší David Netolický nové věci. Slaví úspěch

Úrodu zahrádkářům ničí hlodavci a hmyz

Letošní počasí zemědělcům a zahrádkářům oproti minulým létům přeje. Je teplo a dostatek srážek dává zapomenout na poslední dva vyprahlé roky i suchý začátek jara.

David KatuščákZdroj: archiv

Nejvíce škod napáchají hryzci a krtonožky, zahrádkáři obávaní podzemní škůdci. "Stahují celou úrodu pod zem. Je jim jedno, jestli jde o kedlubny, rajčata nebo saláty. Všechno vykoušou a stáhnout pod zem," říká předseda zahrádkářské kolonie v děčínské městské části Chrochvice David Katuščák. Úroda tak letos bude podle jeho slov mizerná. Očekává, že dvě třetiny z ní zničí škůdci. Bez nich by byla letošní úroda podle jeho slov i s ohledem na počasí skvělá. "Ředkvičky mizely po řadách. Soused měl 30 rajčat, zůstalo mu jen pět rostlin. Najednou začaly vadnout, vytáhl je ze země a kořeny nikde," přidává zahrádkář.

S hryzci nebo krtonožkami není přitom snadné bojovat. Hryzci, kteří jsou se svým víc než čtvrtkilem váhy největším hrabošovitými u nás, se totiž umí dobře vyhýbat pastím. "Na krtonožky funguje voda s jarem, kterou nemají rády. Takže ji stačí nalít na záhon, krtonožky vylezou a pak je potřeba je posbírat," dodává návod na boj s obtížným hmyzem děčínský zahrádkář. Jak hryzci, tak i krtonožky jsou ale velmi často jen lokálním problémem.

V posledních letech prošla proměnou i skladba plodin, které zahrádkáři pěstují. Podle Katuščáka se k tradičním okurkám, rajčatům nebo bramborám přidávají i exotičtější ovoce a zelenina jako je například pnoucí kiwi nebo melouny, kterým se díky velmi teplým létům začalo dařit i v našich zeměpisných šířkách.