„V posledních měsících začal být agresivní vůči samicím a vůči chovatelům," vysvětlil pověřený ředitel zoo Roman Končel. Ten Deníku objasnil celou situaci v následném rozhovoru.

Čtěte také: Ústecká zoo hlásí: Mládě orangutana bohužel uhynulo

Bastiaan dorazil do ústecké zoo z Nizozemska na doporučení koordinátora Evropského chovného programu (EEP) v roce 2012. Zplodil čtyři potomky, podle vedoucí zoologického útvaru Zoo Ústí Petry Padalíkové se ale v posledních letech populace žiraf v evropských zoo rozrostla natolik, že se kapacita všech zařízení naplnila.

„Postupně tak nastal problém v umísťování mláďat odchovaných nejen v Ústí, ale v celé Evropě. Dle nového plánu regulace populace je možné do chovu pouštět pouze jedince, u kterých je známo více než 75 % rodokmenu," vysvětluje Padalíková.

Z ústeckých žiraf tuto podmínku splňuje pouze jedna ze samic, nejhůře byl na tom právě Bastiaan. „Bylo tedy doporučeno skupinu dále nemnožit," říká Končel.

Mohlo by vás zajímat: Zvíře může i po své smrti nést zajímavé poselství

Nebylo možné najít jiné řešení, než u utracení žirafy? Jakým způsobem lze reprodukci žiraf pozastavit?
Jedním způsobem je oddělení zvířat, což naráží na prostorové problémy, ale zejména na to, že chovat samce a samice zvlášť není u skupinově žijícího druhu přirozené a přináší řadu problémů. Druhým způsobem je podávání antikoncepce, která však u některých jedinců nemusí fungovat na 100 % a mohou se projevit nežádoucí účinky. Chovnému samci byla antikoncepce na doporučení koordinátora aplikována před dvěma lety. Jeho chování se v posledních měsících však radikálně změnilo, začal se stávat agresivním vůči samicím a vůči chovatelům. Na konci roku 2016 byl proto od zbytku stáda oddělen, tím však došlo k výraznému zhoršení jeho životních podmínek, především v důsledku stresu z oddělení od zbytku skupiny. Museli jsme si tedy vybrat, co je pro nás i celý evropský chov přednější – a to jsou samozřejmě samice.

Proč se tedy neodvezl například zpět do Afriky?
Samec nepocházel z přírody, byl již několikátou generací narozenou v lidské péči. Opětovné vysazení zvířat do přírody (reintrodukce) podléhá přísným pravidlům. Jednou z podmínek je existence schváleného reintrodukčního programu. Ten v současné době není. Zvířat je nadbytek kvůli neustálému zmenšování vhodných území, např. rezervací či národních parků, i na území Afriky, a také zde probíhá pouze přesun mezi jednotlivými chráněnými oblastmi. Ve volné přírodě by mělo takové zvíře mizivou naději na přežití, ať už kvůli predátorům nebo pytlákům.

Přečtěte si také: Máma s velkým M porodila hned na Nový rok

Nebylo možné samce převézt do jiné zoologické zahrady
Celou situaci jsme konzultovali s koordinátorem EEP. Momentálně neexistuje žádná možnost chovného samce odsunout do jiného zařízení, mají plné kapacity. Jednou z doporučených možností byla euthanázie. Další teoretickou možností je kastrace, která se však u dospělých samců neprovádí, neboť je vysoce riziková a v podstatě nemožná. Bylo by možné provést ji pouze u mladého zvířete. Kastrovaného samce je pak na základě doporučení komise EEP po zvážení podmínek možné umístit i mimo evropský chovný program, nikdo by však nebyl schopný garantovat, kdy se tak stane. A času nazbyt nebylo.

Jakým způsobem jste žirafu nechali utratit?
Jde o humánní způsob odborným veterinárním lékařem.

A co zoo udělala s tělem mrtvého samce?
Trup byl předán preparátorovi, díky tomu bude alespoň část zvířete i nadále zachována. Vzhledem k tomu, že zoo je zároveň vědeckou institucí, byla část vnitřních orgánů určena vědeckému pracovišti IZW Berlin, tedy Ústavu pro výzkum volně žijících zvířat a zvířat chovaných v zoo. Jde zejména o pohlavní orgány pro výzkum v souvislosti s dlouhodobým podáváním antikoncepce.

Jaká je budoucnost chovu žiraf v ústecké zoo?
V nejbližší budoucnosti není naděje, že by se situace podstatně změnila, takže zoo si prozatím ponechá skupinu samic se dvěma mláďaty narozenými na přelomu let 2015 a 2016. Zvířata budou zatím sloužit pouze k expozičním účelům. Zároveň máme v plánu rozšíření kapacity stávajícího chovatelského zařízení a vytvoření podmínek pro dočasný chov odstavených mláďat – tedy do doby jejich odchodu do jiných zařízení pro případ, že by byl chov v budoucnosti obnoven. Skupinu by však bylo nutné postupně obměnit tak, aby stávající i odchovaní jedinci odpovídali požadavkům chovného programu. Pokud se toto vše povede, mohou se návštěvníci ústecké zoo opět těšit z narozených mláďat.

Mohlo by vás také zajímat: Ústecká zoo má už 104. mládě zebry Hartmannové

V Dánsku dali maso lvůmSmutný osud zdravého žirafího mláděte, které před třemi lety nechala utratit zoo v dánské Kodani, vyvolal kritiku u veřejnosti i ochránců zvířat. Podle vedení zoo byla žirafa přebytečná a do chovu se nehodila. Rok a půl starého samce nezachránila ani petice, kterou podepsaly tisíce lidí. Při usmrcení chovatelé použili elektrickou pistoli, smrtící injekce by totiž maso znehodnotila. Na tom si pak pochutnali lvi a další šelmy. Další pozdvižení způsobila zoo v dánském Odense, která v říjnu 2015 uspořádala veřejnou pitvu rok staré lvice. Přihlížely jí i stovky dětí.