Potápění se věnuje 13 let. Začínal jako každý s mokrým neoprenem, ve kterém byla v chladnější vodě zima, a s jednou desetilitrovou lahví na zádech. „S takovou výbavou se dalo vydržet pod hladinou okolo jedné hodiny. Postupně ale nároky stoupaly,“ říká Kábela.

Zdroj: DeníkCo vás láká pod vodu? Je tam jiný svět než nad hladinou?
Jak se to vezme. Panuje tam naprosté ticho, pokud se zrovna nad vámi někdo neprohání třeba s motorovým člunem. Slyšíte pouze zvuky, které vydáváte, jako je nádech a výdech nebo rachot bublin, které se ženou vodním sloupcem vzhůru k hladině. Je to takový svět ticha a klidu. Zřejmě i jeden z důvodů, proč se většina lidí potápí. Alespoň na chvíli utéct z toho uspěchaného a hlučného světa pod hladinu, kde je ticho a klid.

Musel jste v začátcích překonávat strach?
Ne. Naopak jsem se na každý ponor těšil. Manželka na začátku trochu strach měla, ale když zjistila, že se vlastně není čeho bát, tak to z ní celkem rychle opadlo. Pak už jsme si užívali společných ponorů.

Kde jsou podle vás v severočeském regionu nejzajímavější místa pro potápění?
V Ústeckém kraji je spousta jezer a rybníků, kde se dá potápět. Nedá se ale říci, která lokalita je na potápění nejhezčí. Na každém jezeře nebo rybníku se během celého roku různě mění čistota vody, a tak potápěč vždy hledá, na které lokalitě je zrovna čistá voda vhodná k ponoru. Když bude zrovna dnes na Barboře průhlednost vody u hladiny nějakých 5 – 8 metrů a přijdete tam znovu za měsíc, tak se může stát, že tam bude třeba jen 0,5 metru. A to už není vhodné ani příjemné na potápění.

Když už jste zmínil Barboru, jak to tam vypadá pod hladinou?
Na Barboře dříve byla pod hladinou spousta druhů podvodních trav a rostlin, vypadalo to tam jako na louce a v těch rostlinách žila spousta ryb od malého potěru přes štiky, kapry, úhoře, líny, plotice, okouny až po sumce. Posledních pár let to pod hladinou vypadá jako mrtvá poušť. Po nasazení velkého množství amurů, kteří všechny rostliny postupně spásli, zde už není vidět skoro žádný podvodní život. Potápěči zde mají pár podvodních atrakcí, aby bylo na co koukat. Je tam podvodní keson a výcviková plata, aby se při cvičném ponoru nemuselo klečet na rozbahněném dně a nekalila se zbytečně voda.

Ladislav Kábela
Je sportovní potápěč.
Žije v Hrobu v Ústeckém kraji.
Je držitelem potápěčské licence Advanced EANx DSAT TEC 40.
Potápění a fotografování podvodního světa se věnuje už 13 let.

Kam byste se chtěl podívat ve světě? Máte nějaké neprozkoumané oblíbené místo?
Miluju vrakové potápění v mořích a to hlavně v Rudém moři. Je tam spousta krásných vraků lodí, letadel a ponorek. Na nějakých z nich už jsem se potápěl, ale chtěl bych se podívat na vrak lodi jménem Thistlegorm, která byla potopená v Rudém moři v roce 1941 a leží v hloubce 30 metrů. Loď vezla vojenský materiál a dodnes jsou na palubě vraku a v nákladních prostorech k vidění tanky, lokomotivy, motocykly, jeepy, nákladní automobily a munice. Když jsem byl na dovolené v Egyptě, tak už jsem měl ponor na vrak domluvený s místním divecentrem, ale kvůli špatnému počasí a velkým vlnám na moři se ponor zrušil.

Co musí začátečník v potápění splňovat?
Nováček by měl před potápěčským kurzem absolvovat prohlídku u obvodního lékaře, jestli je na potápění zdravotně způsobilý. Potom už se vše dozví během kurzu. Nic těžkého ani složitého na něm není. Se vším rádi poradí nebo pomůžou instruktoři během výcviku. V Ústeckém kraji je například v Teplicích na Masarykově třídě prodejna s potápěčským vybavením Seamaster, kde dělají i potápěčské kurzy.

Je to drahý koníček?Jak se to vezme, záleží na úrovni, jaké se chcete věnovat. Základní potápěčská výbava se dá sehnat i za celkem slušnou cenu. Když není člověk náročný a netrvá na tom, aby mu například vše barevně ladilo, nebo by mu nevadilo koupit použité bazarové vybavení nebo nějakou tu levnější variantu, tak se dá sehnat do 20 tisíc korun. Ale pokud vás to chytne a budete chtít jen to nejlepší, tak může výbava vyjít třeba na 150 tisíc a více.

Je potápění bezpečný sport?
Samozřejmě, že potápění s sebou nějaká rizika nese, například barotrauma, kesonovou nemoc a tak dále. Ale pokud se člověk chová, jak má, a dodržuje pravidla, která ho v kurzu naučili, tak se dá říci, že to není až tak rizikový sport.

Máte za sebou řadu zajímavých ponorů, při nichž fotíte. Kde mohou lidé vaše snímky podvodního světa vidět?
Pokud by byl někdo zvědavý, tak své podvodní fotky ze sladké i slané vody mám vystavené na internetových stránkách kabelik.rajce.idnes.cz.