Grafika. 20 let od povodníZdroj: DeníkMálokdo tomu věřil, nakonec ale přišla největší katastrofa na našem území za posledních sto let. Kdy vám to vlastně začalo docházet?
Došlo mi to v momentě, kdy byly České Budějovice pod vodou. Jednoduchou matematikou jsem přišel k tomu, že to bude končit v Ústí a Děčíně a pak to bude pokračovat do Německa. Bylo 14. srpna. Odjel jsem na Střekov, který byl už trochu pod vodou. Potkali jsme se tam s kolegou Liborem Zavoralem, s nímž jsem udělal první digitální fotky. Měl jsem svůj první digitální fotoaparát Nikon 100, který jsem neuměl ještě pořádně nastavit. Ale ona ta kvalita obrazu byla víceméně tristní. A 14. srpna jsem udělal pár obrázků, 15. srpna jsem pokračoval někde ve městě.

Bylo to bez problémů?
Zpočátku jsem na problém narazil, městská policie mě nenechala zajet k čerpací stanici, která je na předmostí. Samozřejmě mě to zvedlo ze židle. Protože jsem odevzdával fotky na magistrát, tak jsem si tam vyjednal povolení do všech uzavřených oblastí. S Karlem Honsou mladším, který filmoval, jsme vyfasovali majáky na auto, papíry do ruky a začali jsme objíždět všechny lokace, které byly povodněmi zasažené.

Petr Berounský v roce 2002 fotografoval povodně v Ústí nad Labem. V roce 2012 vydal knihu Viděl jsem... po 10 letech, kde fotil stejná místa pro porovnání. Deník k vybraným 9 snímkům udělal foto i po 20 letech.
Místa v Ústí zasažená povodněmi v roce 2002: Jak vypadala v roce 2012 a dnes?

Kde jste byl během kulminace?
Přecházeli jsme železniční most a zrovna dole vodohospodáři měřili výšku hladiny. Volali na nás, že už je to nejvyšší číslo.

Kdy se začal rodit nápad na knihu?
Když jsem posílal fotky na magistrát, projevili zájem, jestli by z toho nešla udělat kniha. Neměl jsem s tím problém, ale chtěl jsem, aby byla vyrobena zadarmo, bez koruny vstupu z naší strany. Všichni do toho půjdou sponzorským darem, prodáme ji po dvou stovkách za kus a výdělek půjde na nějakou charitu. Ještě nebylo jasné na kterou.

Co bylo dál?
Samozřejmě k tomu došlo, ještě předtím se na Mírovém náměstí uskutečnil koncert Vlna. Tam každý umělec vystupoval zdarma, ani cesťáky nebrali.

Ústí nad Labem se ve středu 13. srpna 2002 připravovalo na kulminaci Labe. Snímky jsou z centra města, předmostí a u přítoku Bíliny.
Povodeň v Ústí den po dni: Reportér zachytil, jak Labe stoupalo a ničilo domy

Je něco, nač ve spojení s fotkami nevzpomínáte zrovna s nadšením?
Nafotil jsem jednu paní, která je hned v úvodu knihy. Za tu fotku se stydím, jelikož nejsem bulvární fotograf. Připadal jsem si jako sup. Od té doby jsem přestal fotit lidi při likvidaci trosek, neměl jsem na to žaludek. Nejsem reportér, ale ateliérový fotograf. Tu vlastnost, že mě vyhodí dveřmi a vrátím se oknem, nemám.

Který z těch příběhů spojených s fotografiemi v knize je pro vás nejsilnější?
Když jsme po opadnutí vody projížděli Děčínskou ulicí, byl tam vyházený zničený nábytek a hned vedle na plotě visela česká vlajka. Sušili ji, nevyhodili. To mne tenkrát opravdu dostalo.

Po deseti letech vznikl další nápad na knížku, jež nabízí srovnání. Který příběh je v ní pro vás nejsilnější?
Tady takové příběhy nejsou. Ale nápad přišel od vydavatele, se kterým jsem dělal první knihu. Snažil jsem se ty snímky vyfotit na čas stejně. Každý digitální snímek má hodinu i datum a já jsem se pokusil do toho trefit. Není jich tam moc, přece jen jsem se nedostal všude, kde jsem tenkrát byl. Letěl jsem helikoptérou po Ústeckém kraji. Litoměřicko, Terezín, Hřensko, to nepřicházelo v úvahu, ale město jsem se pokusil zdokumentovat na čas.

Povodně 2002 na Litoměřicku objektivem Karla Pecha.
Vypadalo to jako po válce, vzpomíná na povodně 2002 fotograf Karel Pech

Víte, kam ta pomoc za peníze z knihy přišla?
Původní nápad byl, že bychom to dali té paní z fotky, abych se jí tím omluvil. Všichni mě ale varovali před závistivci. Tak jsem dospěl k tomu, že to dám na konkrétní místo, což bylo Činoherní studio, pro které jsem léta pracoval a měl tam spoustu přátel. Šek na dvě stě tisíc korun jsme předali na akci s Květou Fialovou.

Uběhlo dvacet let, jak na to nyní vzpomínáte?
Je pravda, že jsem to trochu vytěsnil z hlavy, protože každý rok si připomínáme revoluci a povodně se mi vykouřily. Ale jak se to blížilo, tak jsem obě knihy vytáhl a prohlédl si je. Je to síla. Vybavuju si, jak hejtman Jiří Šulc nastupoval do helikoptéry, před ním naskakovala reportérka Iva Hoffmanová a on byl samé laškování, tam jsem nafotil první fotku. Po půl hodině letu nad Hřenskem a Litoměřicemi jsem udělal druhou, kdy měl pusu spadlou a byl z toho hodně špatný. Obě jsou v té knížce.

20 let od povodní v Ústeckém kraji
Co se dočtete v Deníku:


Pátek 12. srpna
• Labe na 12 metrech, 2 mrtví, 79 zasažených obcí. Velká voda řádila před 20 lety
• Velká voda přišla z Krušných hor: Povodeň překazila otevření hospůdky ve vagónu. Z potůčku byla divoká řeka
• Na řeku Chomutovku, která se prohnala domy, v Údlicích vzpomínají i po 20 letech

Sobota 13. srpna
• Voda do Dubí přišla z hor. Strach umocňoval zvuk kamení, které se valily potokem
• Jezná z Masarykova zdymadla: O povodních lidé dlouho nevěřili, že je to zaplaví
• Příběh pana Capoucha z Dolních Zálezel, který přišel o dům
Povodeň v Ústí nad Labem den po dni - na snímcích Františka Ročka

Neděle 14. srpna
• Povodeň Píšťany zničila, ale také jim pomohla k zavedení plynu a kanalizace
• Vypadalo to jako po válce, vzpomíná na povodně 2002 fotograf Karel Pech
• Povodeň v Ústí nad Labem na srovnávacích snímcích z roku 2002, 2012 a 2022

Pondělí 15. srpna
• Ženě praskla voda, zrovna když jí bylo nejvíc i u nás, vzpomíná táta „plaváčků“ 
• Oběti povodní. Voda strhla muže z lávky, další zemřel při odstřelu lodě na Labi
• Lodě na odstřel – velké nebezpečí pro mosty znamenaly utržené lodě

Úterý 16. srpna  
Protipovodňová opatření – co se udělalo, co naopak ještě ne
Píšťany v roce 2002 zaplavila voda. O 11 let později už je chránil val
Místo, kudy tekla voda do Velkých Žernosek je po 20 letech stále nezabezpečené
• Benzín, skříně, pípa i misály. Rabovači během záplav brali, co se dalo
Rozhovor s fotografem Petrem Berounským, který vydal o povodních knihu

Středa 17. srpna  
Lachtan Gaston se stal jedním ze symbolů povodní, svou cestu Labem ale nepřežil 
• Protipovodňové stavby jsou připraveny ochránit obce před velkou vodou
Příběh zatopené rodiny z Těchlovic – voda stoupala hlavně v noci
Reportáž: Jak se po povodni vrátil do Dolních Zálezel normální život
Povodňové značky pomáhají udržovat historickou paměť
Neochota, nedbalost, lajdáctví, vzpomíná na povodně v Terezíně vojenský historik

Čtvrtek 18. srpna
Nejtragičtější byly okamžiky při úklidu následků povodní, říká fotograf Deníku