VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Revoluce začala kvůli smogu na severu Čech o týden dřív

Teplice, Severní Čechy - „Tráva 1, tráva 2. K vytlačování davu vpřed! Použití mírnějších prostředků neprovádějte sám. Musíte mít svolení ode mě. Příjem.“ Těmito slovy začínala radiová relace mezi příslušníky Sboru národní bezpečnosti, kteří zasahovali proti demonstrantům v roce 1989. Nikoli však v Praze na Národní třídě, ale v Teplicích na Benešově náměstí. 

13.11.2017
SDÍLEJ:

Ekologické demonstrace, které se konaly od 11. do 13. listopadu 1989 v Teplicích.Foto: Miroslav Rada

Tisícovka lidí zde tehdy neprotestovala proti režimu. Mnozí měli roušky a plynové masky a skandovali heslo: „Chceme volně dýchat!“ Nebylo ani 17. listopadu.

Demonstrace zorganizoval 16letý učeň Zbyšek Jindra, přezdívaný Oněgin, už 11. listopadu. Nebraly však konce, rozkaz k jejich rozehnání padl o dva dny později. Tak vlastně začala sametová revoluce.

SMOG DUSIL SEVER NĚKOLIK TÝDNŮ

První z demonstrací, jež spustily lavinu dalších událostí, měly výhradně ekologický podtext. Není divu, stačí nahlédnout do publikací Federálního výboru pro životní prostředí z roku 1990.

„Severočeský kraj má v rozsahu a intenzitě narušení životního prostředí nesporný primát. Podíl území s hygienicky vhodnými podmínkami nedosahuje ani 20 procent výměry kraje a na tomto území žijí 4 procenta obyvatel kraje 96 procent obyvatel žije tedy v prostředí hygienicky nevhodném, z toho pak polovina v prostředí extrémně narušeném,“ píše se ve zprávě.

Smogové inverze v roce 1989 začaly v Severočeském kraji v polovině října. Žlutošedá mlha na Teplicku a Ústecku byla občas tak hustá, že skrze ni nebylo vidět na víc než pár kroků. Páchla čpavkem, sírou a na oblečení ulpíval jemný černý popílek a prach.

Koncentrace oxidů síry a množství spadlého popílku z elektráren mnohonásobně překračovaly povolené limity. Komunistické úřady lidem radily, aby raději nevětrali a příliš nevycházeli ven. Inverze trvaly nejméně do poloviny listopadu.

CHEMIČKA PÁLILA TOXICKÝ ODPAD

Zájem o ekologická témata ale v 80. letech vzrůstal postupně. Mnozí lidé vzpomínají i na absurdní či paradoxní epizody z té doby, jež se dotýkaly jejich životů.

„Žluté a červené praporky na trolejbusech ukazovaly, jak na tom ovzduší je. Táta byl chabrus na plíce a doktor posílal babičku, aby s ním chodila na procházky kolem chemičky, jelikož koncentrace čpavku mu nějak pomáhaly,“ vzpomíná například Věra Stinglová ze Severní Terasy v Ústí.

Rok 1989 byl ale výjimečný už v počátcích. V únoru 1989 tehdejší československá televize odvysílala reportáž o spalování toxického odpadu na skládce v Chabařovicích. „Tato reportáž vyvolala podrážděnou reakci stranických funkcionářů a aktivizaci ústeckých ekologických iniciativ,“ popisuje události ústecký archivář a historik Vladimír Kaiser v Dějinách města.

Aktivisté pak už na 20. května svolali ekologickou demonstraci na ústecké Lidické náměstí. Chtěli je spojit s protestním pochodem k chabařovické skládce. Národní výbor města Ústí ji však na příkaz zdejší organice KSČ zakázal s odůvodněním, že by hustý dopravní provoz ohrozil bezpečnost demonstrantů.

V pohotovosti byla i Veřejná bezpečnost. „V den plánované demonstrace městem procházely tříčlenné hlídky vyzbrojené dlouhými obušky,“ vzpomíná archivář Kaiser.

ONĚGIN LEPIL PLAKÁTY

Rok 1989 nakonec za podepisování petice Několik vět, shánění tuzexových bonů či hořkého smíchu z nepovedeného proslovu generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše na Červeném Hrádku dospěl až ke středě 8. listopadu.

Tehdy odpoledne začal 16letý Oněgin v Teplicích vylepovat plakáty s výzvou, aby lidé přišli v sobotu 11. listopadu na náměstí Zdeňka Nejedlého (dnešní Benešovo náměstí) a vyjádřili nesouhlas s „…nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva“.

O týden později vládnoucí komunistický establishment brutálně potlačil demonstraci na Národní třídě v Praze. Sametová revoluce začala.

Smog v letech 1989 a 2017Podle statistik Registru zdrojů znečišťování ovzduší kolísaly průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého (SO2) a polétavého prachu (PM) v roce 1989 okolo 150 mikronů na krychlový metr. Překročení této hodnoty činilo 30 procent u oxidu siřičitého a dokonce až 51 procent u polétavého prachu.
Odsíření elektráren pomocí vápence vedlo k výraznému snížení množství oxidu siřičitého v ovzduší. Takže zatímco v 80. letech jeho 24hodinové průměrné koncentrace běžně dosahovaly tisíce mikronů na metr krychlový, dnes jsou řádově nižší. Polétavý prach však dodnes představuje nejhorší znečišťující faktor v ovzduší a jeho hodnoty spíše vzrůstají. Vyhlašování smogových situací tak patří i dnes k realitě v Ústeckém kraji.

Autor: Janni Vorlíček

13.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Deník nám fandí

DENÍK NÁM FANDÍ: V pondělí představíme dva týmy FK Junior Děčín

Letos se soutěsky otevírají na velikonoční Velký pátek 30. března.
3

Hřensko hledá lidi k bidlům

FOTO: Varnsdorf rozstřílel Táborsko

Vyšehrad - Poslední utkání zimní Tipsport ligy si fotbalisté Varnsdorfu užili. Táborsko porazili 6:2.

Brno kousalo, Válečníci ale doma nezaváhali

Děčín – Nabitý program pokračuje. Děčínští basketbalisté sehráli třetí zápas v šesti dnech. A opět vítězně. Ligový zápas proti Brnu zvládli, v tabulce nejvyšší soutěže jsou zatím na čtvrtém místě.

KRÁTCE: Co se děje na Děčínsku? Přečtěte si stručný přehled

Děčínsko - 65leté manželství ve Varnsdorfu, oheň v garáži v Děčíně nebo lyžařská škola v Rumburku. Přečtěte si přehled událostí na Děčínsku.

FOTO, VIDEO: Na sportovní trůn se posadil Válečník Tomáš Pomikálek

Děčín – Naplněné Městské divadlo v Děčíně vidělo v pátek večer vyhlášení tradiční sportovní ankety Deníku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>