Vystudovaná sociální pracovnice z Ústí Andrea Marksová rovnýma nohama skočila do nejisté sezony. V rozhovoru mluví o tom, jak se epidemie, průvan v peněženkách i ekonomická recese vepisují do činnosti neziskovky, která spoléhá na dobrou vůli jednotlivých dárců, zemědělců, ale i společenskou odpovědnost velkých potravinových řetězců.

Ředitelka Potravinové banky v Ústeckém kraji Andrea MarksováZdroj: archiv Andrey MarksovéVše špatné je k něčemu dobré, a tak bance pomohly nevyužitým jídlem zavřené jídelny a zdravými svačinkami i zavřené školy. Z uzavřených restaurací ale neviděla „ani ň“. Přesto banka dokázala pomáhat i lidem v karanténě a stejně jako dříve, jen bezkontaktně, i zavřeným domovům pro seniory.

Také potravin krátce před expirací ze supermarketů je teď méně. „Potýkáme se s nedostatkem potravin a nejsme schopni saturovat spolupracující organizace v takové míře, jako je tomu v jiných krajích. Ten Ústecký je v tomto ohledu jedním z nejchudších,“ bilancuje ředitelka PBÚK Andrea Marksová. Lidé z banky tak aspoň věří, že sklady naplní ze zisku podzimní potravinové sbírky. Pokud ovšem bude. Ta jarní kvůli vládním opatřením proběhnout nemohla.

Zásobili jste řadu sociálních zařízení, která jsou v nynějším režimu prakticky uzavřena. Padla kvůli tomu jejich zavážka jídlem?
Zásobujeme je i nadále, a to bezkontaktním způsobem.

Na jaře zavřela vláda kvůli koronaviru stravovací zařízení, teď opět. Nabízel vám odsud někdo potraviny, které nebyl schopen upotřebit?
Během první vlny nám nabídly nevyužité zásoby dvě školní jídelny, byla to jednorázová akce a distribuce proběhla hladce. Ostatní stravovací zařízení nás s nabídkou nekontaktovala.

Vašimi největšími dárci jsou potravinové řetězce. Cítíte v době koronakrize pokles jejich nabídky?
Zcela jednoznačně, je to znatelné. Současná nabídka je ještě nižší než na jaře.

Rozvážíte potřebným i jídlo určené školám, které zavřely brány?
Ano, po celou dobu jarní vlny epidemie jsme sváželi potraviny z programu Ovoce, zelenina a mléko do škol. Teď na podzim ve spolupráci pokračujeme. Jedná se o významný dodavatelský zdroj potravinové pomoci. 

Lidem dnes podle všeho víc hrozí chudoba, koronavirovou krizi následuje ta ekonomická. Ozývají se vám i jednotliví zájemci o potravinovou pomoc?
Spolupracujeme s neziskovými organizacemi, které poskytují sociální služby. Ty potom dále přerozdělují potravinovou pomoc konkrétním osobám. My sami s individuálními zájemci nespolupracujeme, přesto se nám stále ozývají. Snažíme se je vždy nasměrovat na konkrétní organizaci nebo instituci v jejich okolí. V období koronakrize spolupracujeme také s některými městskými úřady, které potraviny od nás distribuují potřebným. Balíčky potravinové pomoci jsme na jaře rozváželi osobám ohroženým chudobou a také lidem v karanténě díky projektu Česko-německého fondu budoucnosti.

Někteří zemědělci vás nechávají nasbírat něco na svých polích a v sadech. Jaký máte z paběrkování letošní výnos?
Paběrkování je krásná aktivita. Sejdou se nadšenci, kteří bez nároku na nějaký profit a ve svém volném čase pomáhají zachránit ovoce a zeleninu, jež by byly jinak určeny k likvidaci. Díky dobrovolníkům a našemu zaměstnanci, který záchranu zemědělských produktů koordinuje, jsme letos nasbírali v jeden den rekordních 1 400 kilogramů brambor, mrkve, kedluben a cibule. Na poli jsme byli naposledy minulý čtvrtek, výsledkem paběrkování bylo auto naložené 600 kilogramy zelí.

Jak to bude s tradiční potravinovou sbírkou? Na jaře byla kvůli první vlně koronaviru zrušená. Potkáme se v supermarketech s vašimi dobrovolníky aspoň v listopadu?
Věříme, že potravinovou sbírku 21. listopadu zrealizujeme. Tato akce je totiž důležitým projevem lidské solidarity a zároveň významným zdrojem potravinové pomoci lidem ohroženým chudobou a hladem.

Máte dost potravin na rozdávání oproti bankám v jiných krajích v České republice?
Potýkáme se s jejich nedostatkem a nejsme schopni saturovat spolupracující organizace v takové míře, jako je tomu v jiných krajích Česka. Ten Ústecký je v tomto ohledu jedním z nejchudších.

Co ve své činnosti postrádáte?
Velmi nám chybí podpora lokálních partnerů. Proto bychom skutečně ocenili spolupráci s většími potravinovými firmami v Ústeckém kraji.

Andrea Marksová
Působí jako ředitelka Potravinové banky v Ústeckém kraji necelý rok.
V sociální sféře pracuje 20 let.
Vystudovala sociální práci na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v krajské metropoli.
V Ústí nad Labem také žije, má 3 děti.