„Kvůli strachu z nemoci určitě zásoby neděláme. Máme po výplatě a to vždycky jedeme s dětmi na nákup a do akvaparku,“ odmítá zápal pro krizové zásobování s úsměvem Chomutovan Martin. „Ale v sobotu už neprojedeme, tak jsme vyjeli dnes. Holt ale bez plavání,“ poznamená s omluvným výrazem směrem ke svým dvěma dětem. Košík se plní trvanlivými potravinami kvůli zálibě rodiny v italské kuchyni. „Navíc je tahle značka v Německu dvakrát levnější než u nás, dneska je tu akce,“ dodává zákazník.
Ve čtvrtek večer byla tato rodina jednou z mála českých výprav, která do oblíbeného příhraničního supermarketu vyrazila. I přesto, že vláda vyhlásila od páteční půlnoci do Německa zákaz vstupu, poslední šance k nákupu před dlouhou pauzou nepřiměla Čechy k nájezdům na regály.
„Trochu mě to překvapilo, vždycky tu potkáme alespoň deset rodin. A když v televizi člověk vidí, jak vykupují krámy u nás, divím se, že si tohle nechali ujít,“ podivuje se Martinova manželka.
V Marienbergu by si ale nájezdníci nejspíš vysloužili minimálně zdvižené obočí prodavaček. Zprávy o šíření nebezpečného viru jakoby se sem ani nedostaly. Žádný zákazník tu neměl přes ústa roušku, na stolcích prodavaček nebylo ani památky po antibakteriálních gelech a dezinfekci. Na vstupu do obchodu chybělo upozornění či výstražný piktogram. I nákupy Němců nesvědčily o tom, že by se konaly pro případ krize v zásobování.
Mladá žena na nákupní pás vyskládávala jogurty, dvě aviváže, pečivo a krabičku s hotovým sushi. O dvě generace starší pán za ní pomalu přerovnával nákup, který svým složením také nevybočoval z normálu. Regály tu byly plné, prořídly jen v sekci s rýží, konzervami s hotovými polévkami a toaletním papírem. „Omluvte prosím nečekaný výpadek zboží, zásoby doplníme, jak nejrychleji to půjde,“ stojí na ceduli u prázdného regálu. Zda je to důsledek povolených nervů nebo červené slevové tabulky, lze jen odhadovat.
„Oni Sasové koronavirus příliš neřeší, obecně jsou to kliďasové. V celém regionu Erzgebirge není jediný případ nákazy, ohniska jsou hrozně daleko. Nás si ale všímají a lokální tisk píše otevřeně o tom, že Češi upadají do paniky,“ doplňuje k místnímu dění Jitka Rolínková, která do Mariebergu dojíždí za prací.
Přístup k Čechům je ale ze strany Sasů velmi vstřícný, a to i tehdy, když dojde ke zmatení jazyků a místo naučeného „danke“ zazní momentálně dosti problematické „grazie mille“. V supermarketu se dokonce nachází do češtiny přeložený leták, který zve k účasti a vystavování na místním bleším trhu. Toho se už nejspíš čeští prodejci nezúčastní, konat se měl v sobotu 4. dubna.