Severočeské památky sčítají ztráty po nouzovém stavu. Na účet je ale brzy

Zahrady, parky i nádvoří v uplynulých týdnech žily někdy až příliš. Jenže z toho památkáři část účtů za finančně náročnou péči o objekty nepoplatí. Navíc i když už hrady a zámky hlásí „otevřeno“, jejich účetní se musejí potýkat s vidinou pokračujícího propadu tržeb ze vstupného. Některá bezpečnostní opatření mají pokračovat i nadále, především limit na počet lidí na jednom místě.

Většinu hradů a zámků tak otevřela s asi dvouměsíčním zpožděním. „Přišli jsme zhruba o pětinu až čtvrtinu návštěvnosti, řádově o 40-50 tisíc návštěvníků. V penězích to představuje asi čtyři miliony,“ vyčíslil ředitel za objekty NPÚ v Ústeckém kraji.Že epidemie koronaviru zasáhla hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) těsně před otevřením, potvrdil Dušan Michelfeit, ředitel Územní památkové správy v Praze. „Za normálních okolností bychom otevírali na konci března. Namísto toho jsme ale museli už zkraje března kvůli vyhlášení nouzového stavu zavřít i ty objekty, které už otevřeno měly, jako hrad Házmburk,“ řekl Michelfeit.

OBRAZEM: Strojaři přípravu nepodcenili, kuchařky pekly dorty

Památkám vypadly nejen příjmy za zájezdy, ale i z filmových natáčení nebo svateb. Ztráty ale budou pokračovat dál. A to i když parky a zahrady zámků i hradní zříceniny bez průvodců jako Házmburk znovuotevřely 11. května a už 25. května přišly na řadu i všechny ostatní památky. Na základě povinných dvoumetrových rozestupů v interiérech památkáři vypočítali maximální počet lidí, kteří do nich můžou s průvodcem. Prohlídky se tak podle velikosti nejmenšího interiéru v prohlídkovém okruhu v konkrétní památce dělají někdy o 19 lidech, někdy jen o pěti.

Řada tradičních velkých akcí, které se na hradech a zámcích každoročně konají, už padla, především šlo o ty k Velikonocům. Stopku ale mají i akce, které se měly konat o nadcházejících letních prázdninách. Žádají si totiž náročnou organizační přípravu a s tím i jistotu, že je památkáři skutečně budou moct realizovat. A ta stále chybí. Na dost z nich beztak chodí tak velké množství lidí, že by se stejně nemohly uskutečnit. Nyní jsou povoleny akce s maximálním počtem návštěvníků 500 lidí. „Příslib, že by to mohlo být tisíc, tady existuje, ale nemůžeme se na to stoprocentně spolehnout,“ vysvětlil Michelfeit.

Zdroj: Deník

Zaměstnanci NPÚ podle jeho ředitele koronakrizi využili ve prospěch památek. „Zejména se uklízelo, prováděly se práce, na které za běžných provozních podmínek není čas. Velice důkladně se pracovalo v parcích a zahradách, připravovaly se nové expozice,“ vypočítal Michelfeit. Vznikaly také virtuální prohlídky objektů ve správě NPÚ. Lidé se takto přes obrazovku svého počítače mohli podívat i do Stekníku, na zámky v Libochovicích či v Benešově nad Ploučnicí. Na zámcích také nahrávali velmi kvalitní záznamy klavírních koncertů.

I když byla koronakrize pro památkáře čárou přes rozpočet, vůbec se nedotkla stavebních prací. Dvě zásadní obnovy i přes epidemii zahájili v Libochovicích, kde pracují na vnějším plášti zámku. Rekonstrukci neujdou ani okna a řada kamenných prvků či arkád. Pokračovat s pracemi tu mají až do roku 2022. Dělníci nyní dělají také na komplexní obnově hudebního sálu zámku Jezeří, tady by mělo být hotovo už příští rok. Očekávaná ekonomická krize se zatím nepromítla ani do investičních akcí, jejichž start je naplánovaný v dalších letech.

Hodina v roušce?

To, kolik lidí nyní na památky chodí, je podle kastelánů různé. Hana Krejčová z Jezeří, kde připravili pro lidi prohlídkový okruh bez průvodce, sdělila, že tady zatím velký propad návštěvnosti oproti loňskému květnu a červnu neregistrují. Na Jezeří chodí v průměru 20-30 lidí denně, o víkendu i přes sto. V Libochovicích registrují čísla někde pod polovinou obvyklých návštěv. „Některé návštěvníky omezuje vidina hodinové prohlídky v roušce,“ vysvětlila kastelánka Michaela Prokopová. „Klasické akce jako výstava kaktusů nebo letní výstava bonsají v Libochovicích budou,“ ujistila. Ovšem na Jezeří víc než po 20 letech ruší vyhlášenou akci Oživlá strašidla.

I přes patálii s virem pokračuje dlouholetý cyklus NPÚ s názvem Po stopách šlechtických rodů. „Jubilejní desátý ročník se tentokrát zaměří na rod Valdštejnů, který patří k nejstarším na území Čech,“ informoval mluvčí NPÚ Tomáš Pospíšil. Jedním z objektů, který Valdštejnům dříve patřil, je i zámek Duchcov. „Během července otevřeme novou prohlídkovou trasu věnovanou Valdštejnům. Procházet bude jižním křídlem v prvním patře, kde jsou nově zrekonstruované místnosti,“ popsala kastelánka Lucie Šťastná. Panelovou výstavu i noční prohlídky k Valdštejnskému roku nabídnou od července také na zámku v Benešově nad Ploučnicí.