„Máš štěstí, že nejsi tady u mě, jinak bys dostal za uši,“ přitvrzuje třeba a žáčka nešetří ani dál: „Zvládnul jsi to sám, nebo jsi měl dopomoc? Přiznej barvu!“ říká k úkolu. „Ne, paní učitelko, sám,“ dušuje se on-line žáček…

Desetiletý Jindřich Krouský je z Dobkovic, normálně chodí na základku do Děčína. Od pondělka 30. listopadu je už ve škole. „Byla to pro mě první zkušenost, nikdy mě nikdo nedoučoval,“ říká zpětně k on-line doučování. To, že se s „pančelkou“ setkal jen přes webkameru, hodnotí slovy „docela v pohodě“. Do školy se sice už těšil na kámarády. Ale kdyby tam dál nemohl, doučování by si rozhodně užíval dál.

Bylo v režii dvacetileté Viktorie Vítové z Meziboří na Mostecku. Ta dál doučuje ještě jednoho páťáka, sedmáka a studentku 2. ročníku střední školy. Na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně (UJEP) studuje speciální pedagogiku. Ačkoli Jindra už šel do školy, projekt akademiků, kteří zapojují studenty do on-line doučování žáků i studentů středních škol, poběží dál. Přinejmenším dokud všichni nezačnou chodit fyzicky do jejich vzdělávacích zařízení.

Ilustrační foto.
Na návštěvu za seniory do domovů budou moci jejich příbuzní pouze s testem

I Viktorie samotná je jako vysokoškolačka na distanční výuce. „Dala bych tomu asi 6 z 10,“ hodnotí s úsměvem efektivitu vysokoškolské „nalejvárny“ na dálku. Několik hodin doučování týdně dává mladé ženě zabrat. „Přípravy jsou velmi náročné tím, že ty děti neznám. Nemůžu se podívat do jejich učebnic ani z nich čerpat. Spoustu cvičení si musím vymýšlet,“ hodnotí Viktorie.

Studenti učitelských i neučitelských oborů UJEP také dětem pomáhají s plněním domácích úloh z on-line výuky. „Mohou se rovněž přihlásit jako dobrovolníci, kteří budou nasazováni tam, kde státní složky přestanou nápor spojený s nouzovým stavem zvládat,“ doplňuje Alec Mindák z Pedagogické fakulty (PF). „Primárně se bude jednat o výpomoc v nemocnicích,“ vysvětluje s tím, že fakulta takovou činnost může uznat i jako praxi.

Doučování dětí přes počítač v současné době pokládají na univerzitě za velmi důležitou aktivitu v dobrovolnické činnosti jejích studentů. Ulevují tím nejen dětem, ale i jejich učitelům, maminkám i tatínkům. „On-line výuka může představovat určité úskalí v případech, kdy rodiče sami učivo neovládají,“ upozorňuje děkan PF UJEP Jiří Škoda. Záludné můžou pro rodiče být nejen cizí jazyky, ale i matematika, fyzika, chemie nebo hudební výchova.

Krajský úřad Ústeckého kraje.
Nové vedení kraje přeobsazuje posty, míří i k opakování výběrových řízení

„Opáčko“ v pedagogice a psychologii nabízí student UJEP a katolík Jakub Tomaštík z Ústí. „Chtěl jsem pomáhat. Nabídl jsem se i Masarykově nemocnici,“ vysvětluje muž s tím, že právě v uplynulých dnech mu zavolala vrchní sestra a nastupuje na odběrové místo špitálu, kde se dělají výtěry z nosohltanu. Na jaře osmadvacetiletý Jakub absolvoval sociální pedagogiku. Distanční výuce se sám vyhnul. Když udeřila první vlna kornakrize, všechny předměty měl hotové, zbývalo už jenom dopsat diplomku. „Ale bylo smutné, že nebyly promoce,“ lituje absolvent.

Studenti UJEP doučují také český jazyk děti v rodinách ze sociálně vyloučených lokalit. „Mají o to docela zájem a mnozí z nich vytvářejí i řadu kreativních a originálních materiálů pro podporu výuky,“ popisuje děkan. Škoda je přesvědčen, že by on-line doučování mohlo s úspěchem pokračovat i s postupným rozvolňováním protiepidemických opatření ve školách.

Přehled studentů ústecké univerzity, kteří nabízejí doučování, naleznete s jejich specializací i kontakty na stránce www.pf.ujep.cz/cs/doucovani-pf-pomaha.