Zemědělci se budou muset v příštích letech víc činit, aby se vyrovnali s vysokým nárůstem cen energií a prostředků výživy a ochrany rostlin. Neprotestují proti opatřením, která vedou ke snižování uhlíkových emisí, ale upozorňují na jejich spravedlivé určení. Je totiž velký rozdíl s využíváním chemie u nás a v západní Evropě. Zatímco v Česku se pohybuje roční aplikace postřiků na hranici tří kilogramů na hektar, v Belgii, Holandsku, Německu či ve Francii je to až třikrát tolik.  

„Pokud bude evropská komise chtít snížit aplikaci na polovinu bez ohledu na tento stav, pak budou čeští zemědělci opět znevýhodněni,“ říká farmář Vítězslav Škoda z Vražkova. 

Podobné je to i s používáním průmyslových hnojiv. „My si ani nemůžeme dovolit další zvyšování jejich aplikace. Bylo by to nejen neekologické, ale vysloveně plýtvání penězi. Výrobci hnojiv nám letos oznámili až trojnásobné zvýšení cen, což je výrazný zásah do nákladovosti výroby. Například cena ledku vyskočila z 5 000 na 17 000 korun,“ doplnil ředitel ZD Klapý Otakar Šašek.

Vojáci pomáhají v nemocnicích. Ilustrační foto.
V nemocnicích pomáhají studenti, vojáci i hasiči. V kraji jich jsou desítky

 „Jsme proti paušálnímu snižování aplikace herbicidů a hnojiv. Snižme je tak, aby nikdo nepřesahoval stanovenou hranici. Jejich aplikace není jednoduchá, každá rostlina má jiné nároky na živiny a jejich přijímání je odvislé od počasí. V našem případě se to týká zejména chmele, kterého se letos urodilo hodně. Většina našich zemědělců se chová tak, aby půda byla živá a zdravá,“ dodal ředitel ZD Liběšice Martin Kala. 

Zemědělce trápí katastrofální stav v živočišné výrobě. Kvůli nízkým výkupním cenám za vepřové maso, které jsou hluboko pod výrobními náklady, je na Litoměřicku už jen jeden větší chov prasat. Vinu kladou na nerovné podmínky obchodování a praxi řetězců. Mírně lepší je situace v chovu mléčného skotu, a to díky udržení dobré užitkovosti. „Po chudých letech ovlivněných suchem se nám letos podařilo vytvořit dostatečnou zásobu kukuřičné siláže a dosáhnout vysokých výnosů obilovin pro výrobu krmných směsí,“ vysvětlil Otakar Šašek. 

Spolek Zubrnická museální železnice pracuje na postupné obnově bývalého horního nádraží v Úštěku.
Obnova trati mezi Zubrnicemi a Lovečkovicemi zastavena, spolku chybí povolení

Cílem zemědělské politiky státu je, aby se sami zemědělci začali věnovat zpracování svých komodit a přispěli k rozvoji venkova a zaměstnanosti jeho obyvatel v místě. „Naše farma jen stěží dosáhne na nenárokové dotace, přesto se o ně pokoušíme. Před kolaudací máme malou mlékárnu a kravín chceme vybavit dojícími automaty. Nejen nás, ale všechny zemědělce v okolních katastrech trápí nedokončená pozemková úprava, na kterou čekáme 30 let. Nyní nám ji komplikuje výstavba rychlostní trati,“ doplnil Vítězslav Škoda. 

Evropský parlament odsouhlasil na svém listopadovém zasedání novou podobu společné zemědělské politiky (SPZ). Je to jeden z kroků, kterým odvětví přispěje k uhlíkové neutralitě vyhlášené na rok 2050. Nově bude EU vyplácet dotace jen těm zemědělcům, kteří budou uplatňovat alespoň základní ekologické postupy. Nová pravidla by měla začít platit až po dvouletém přechodném období, zřejmě od roku 2023. 

Předsedkyně Asociace malířek a malířů kraslic České republiky v Libotenicích Olga Hovorková.
FOTO: V Santiagu si mysleli, že naše kraslice jsou ozdobené míčky, říká malířka

Opatření mají zajistit, aby zemědělci pobírající dotace hospodařili šetrně s půdou, vodou a krajinou a zajišťovali dobré životní podmínky hospodářským zvířatům. Zemědělci budou například muset pět procent půdy ponechat ladem, členské státy se musí postarat o to, aby na životní prostředí a klima bylo vyčleněno nejméně 35 procent rozpočtu na rozvoj venkova, 10 procent přímých plateb bude směrováno na podporu malých a středních podniků a nejméně tři procenta rozpočtu SZP mladým zemědělcům.