Dva roky uplynuly od doby, kdy se Tereze Bártové z Oseku na Teplicku změnil život. Když se v dubnu 2017 připravovala na státnice na ústecké univerzitě, napadla její tělo jedna z nejzávažnější infekčních nemocí v Česku, meningokoková meningitida.

Jde o akutní, život ohrožující onemocnění, které může vést během několika hodin až ke smrti pacienta. Zatímco u některých lidí je výsledkem jejího usazení v horních cestách dýchacích stimulace imunitního systému a následná vyšší odolnost organismu proti těmto nemocem, u jiných naopak nevyzpytatelná bakterie způsobuje velmi vážné stavy.
Tak to bylo u Terezy. Zkolabovaly jí orgány, lékaři ji udržovali v umělém spánku. Šance na přežití byla jednoprocentní. Dívka se s onemocněním prala několik týdnů.

„Obrovské poděkování patří sestřičkám a lékařům z infekční JIP v Ústí nad Labem, kteří mi v té době pomohli boj o život vyhrát,“ říká dnes 27letá Tereza, která přišla o obě nohy, na levé ruce o dva prsty a na pravé o čtyři. V září 2018 podstoupila také transplantaci ledviny v pražském IKEMu. Ledvinu jí daroval její otec. Přes všechny obtíže se náruživá sportovkyně pohybových aktivit nevzdala. „Nyní se učím běhat s protézami a v zimě se už chci postavit i na lyže,“ sděluje Tereza.

PĚTIMĚSÍČNÍ DÍTĚ NEBYLO OČKOVANÉ

První letošní případ meningokokového zánětu mozkových blan se před nedávnem objevil u pětiměsíčního dítěte z Mostecka. „V tomto případě byl průběh onemocnění příznivý. Dítě nebylo proti meningokokům očkované. Žádná další osoba z okolí nemocného dítěte neonemocněla,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Olga Štorkánová.

Meningokok může kromě meningitidy, tedy zánětu mozkových blan, způsobit i otravu krve čili sepsi. Případně může dojít ke kombinaci obojího. Pacienti jsou ve všech případech vystaveni vysokému riziku a o jejich zdraví a často i životě rozhoduje rychlost, s jakou je jim nasazena odpovídající léčba.

Mezi nejčastější příznaky patří vyšší teplota, únava, bolesti svalů a kloubů, citlivost na světlo či strnutí šíje. Ty ovšem často připomínají chřipku, u nejmenších dětí pak mohou odpovídat například růstu prvních zubů.

U každého člověka se navíc objevuje trochu jiná kombinace příznaků s různou intenzitou, kvůli čemuž pak snadněji dochází k podcenění situace.

Nejúčinnější prevencí proti nemoci je tak očkování. Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování už ve věku od dvou měsíců. Jak říká pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová, aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půlroku života.

Průzkum agentury STEM/MARK v únoru 2019, kterého se zúčastnilo přes 500 matek dětí do 5 let věku, kladl otázku, jakými nepovinnými vakcínami své potomky nejčastěji chrání. „Vakcinace proti meningokokům se umístila až na čtvrté pozici za očkováním proti pneumokokům, rotavirům a planým neštovicím,“ doplňuje Cabrnochová.

V Česku bylo podle dat Státního zdravotního ústavu v roce 2016 zjištěno 47 případů meningokokových onemocnění, o rok později pak 68. Loni nemoc obrátila život vzhůru nohama 56 rodinám. Hygienici v Ústeckém kraji pak loni evidovali celkem pět onemocnění vyvolaných meningokoky.

Rizikové faktory
Bakterie Neisseria meningitidis se přenášejí kapénkovou cestou, tedy například kýcháním, kašlem nebo líbáním.
U nejmenších dětí bývá nejčastějším zdrojem nákazy rodinný příslušník, bezpříznakový nosič bakterie. Často může jít i o jednoho z rodičů, prarodičů nebo sourozence. Možnost nákazy zvyšuje také aktivní i pasivní kouření.
Vyšší riziko nákazy je v chladnějších ročních obdobích, kdy lidé tráví víc času v uzavřených prostorách.