Pořádá ji Jednota Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi, která se snaží o to, aby lidé nezapomněli na hrdinský odpor strážců československých hranic proti nacistům. Akce, na níž se sejdou vojáci, váleční veteráni, zástupci obcí, potomci legionářů a nadšenci z klubů vojenské historie, se koná už tuto sobotu, 26. září, u památníku od 14 hodin.

„Zájemci o výstup na horu Luž, kde byla nedávno otevřena nově postavená rozhledna, mohou ale přijít už v deset hodin na parkoviště Myslivny v Horní Světlé,“ zval jeden z mladých a aktivních členů klubu vojenské historie a Československé obce legionářské Tomáš Pilvousek. S přáteli přijdou pod nejvyšší horu Lužických hor v dobových stejnokrojích. „V rámci společného výstupu bude podán i historický výklad, který většinou přechází ve velmi zajímavou diskusi,“ uvedl Pilvousek.

Podle badatele a duchovního otce tohoto snažení Jaroslava Beneše má pomník v Dolní Světlé připomínat nejen tamní hraničáře, ale všechny československé občany, železničáře, četníky, příslušníky finanční stráže, policisty a vojáky, kteří s přesvědčením bojovali na hranicích v letech 1938/39 za demokratickou Československou republiku, za svobodu a demokracii.

„V dnešní době už není příliš žádané vzpomínat tuto pohnutou dobu a mnohé historické události se raději přechází mlčením. Slova jako vlast, čest či morálka jsou často jen důvodem k úsměvům a úšklebkům,“ soudil Beneš. Jak zdůraznil, vždy tomu tak nebylo a v roce 1938 byli na hranicích lidé, kteří naše demokratické Československo skutečně milovali a byli pro něj ochotni k obětem nejvyšším. „Žili tenkrát mnozí, pro které platily i hodnoty jiné, než jen materiální zisk, osobní prospěch a neskrývané sobectví. A právě je chce náš pomník uctít,“ řekl Beneš.

„Kámen“ v Dolní Světlé připomíná zároveň událost z 22. září 1938, kdy němečtí teroristé přepadli a obsadili zdejší celní úřad. Příslušníci finanční stráže a stráže obrany státu ještě ten den v noci asi po hodinové bitvě celnici dobyli zpět. Podle Beneše byl tento střet jen kapkou v moři nenávisti a násilí, které se tehdy přelévalo pohraničím a které nese i poselství nastupujícím generacím, že svoboda není věcí samozřejmou. „Za tyto ideály lidé dříve nasazovali své životy, věděli, že svoboda se dá lehce ztratit, ale pak se těžko získává zpět,“ prohlásil Jaroslav Beneš.

Setkání u pomníku

Pietní akt proběhne u pomníku, který byl odhalen v roce 2003 a vzdává úctu příslušníkům Stráže obrany státu a jejich odhodlání bojovat za svobodné Československo. Zcela konkrétně památník připomíná boj o celní úřad, který se na tomto místě odehrál právě v září roku 1938. Na výstavbě pomníku se spolupodílel i Klub vojenské historie Rota Nazdar a Klub vojenské historie Česká Lípa.

„Náhodně jsem se dozvěděl, že „legionáři“ začali stavět pomník, přihlásil jsem se a pomáhal ho budovat, jezdil z České Lípy na kole nebo vlakem a pěšky na brigády. Od té doby na slavnost rád jezdím,“ vzpomínal Miroslav Hudec z České Lípy. Jak zmínil, jeho hlavní motiv je osobní a rodinný. „Oba moji dědečci byli legionáři a legionářská tradice je součástí tradice naší rodiny. Navíc ještě posílená tím, že 40 let byli legionáři zatracovaní a nesmělo se o nich mluvit,“ řekl Hudec.

Stále si pamatuje dědovo či otcovo vyprávění o bitvě na Drině v Srbsku, na Piavě v Benátsku v roce 1918, i o tom, jak legionáři ještě skoro rok po skončení války bojovali proti Maďarům na Slovensku. Je názoru, že legionářská tradice úzce souvisí s děním na hranici roku 1938. Stejně jako následující 2. odboj proti nacistům. „Legionáři byli jeho důležitou součástí. V různých jednotkách, které vzdorovaly bojůvkám henleinovců,  jich bylo  velké množství a patřili k nejstatečnějším a taky k vojensky nejzkušenějším,“ dodal Hudec.