Kliknutím zvětšíte117. Tolik lidí v Ústeckém kraji podle čísel hygieniků momentálně stoná s covid-19. Jejich počet se stále snižuje. Křivka uzdravených totiž tu s nakaženými převyšuje. Třeba v neděli 3. května hygiena hlásila 313 uzdravených lidí, ve čtvrtek jich bylo už o 47 více. Dosud zemřelo 20 pacientů pozitivně testovaných na tento virus.
Nejvíce nemocných, 247, hygienici evidují na Litoměřicku. Statistiku zde ovlivnila epidemie v Domově pro seniory U Trati v Litoměřicích. I když se v něm nakazila většina klientů a personálu, nemoc u nich měla většinou mírný průběh. Přesto čtyři klienti na obtíže spojené s nákazou Covid-19 zemřeli. Naopak nejméně potvrzených případů, kolem dvou desítek, je aktuálně na Chomutovsku a Lounsku.
Koronavirové epidemii podlehlo v regionu dosud dvacet lidí. Většinou šlo o starší ročníky s mnoha závažnými interními chorobami. Virus neměl na jejich úmrtí podle slov primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého zásadní podíl.
Nákaza stav zhoršila
Jeden ze zemřelých pacientů spadal podle ředitelky Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Lenky Šimůnkové do věkové skupiny kolem padesáti let. „Stejně jako ti, kteří koronaviru podlehli, čelil tento pacient i jiným těžkým onemocněním,“ potvrdila.
Zhruba 85 procent lidí se z nákazy Covid-19 uzdraví bez jakýchkoliv následků. Primář Dlouhý uvedl, že u většiny uzdravených lidí proběhla nemoc klidně. Ve vážnějších případech měli pacienti větší potíže s dechem, docházelo u nich i k rozvoji zápalu plic. Museli proto dostávat kyslík či potřebovali jinak pomoci s dýcháním, třeba s pomocí ventilátoru. „Infekčním oddělením Masarykovy nemocnice prošlo od počátku března téměř 500 pacientů, u třetiny z nich se prokázala nákaza virem SARS-CoV-2. U ostatních jsme léčili jiná infekční onemocnění, třeba klasický zápal plic. V prvních týdnech situaci komplikovala i doznívající chřipková epidemie,“ upřesnil Dlouhý. Na jednotce intenzivní péče se ve zdejší nemocnici léčilo na sedm desítek pacientů.
V tuto chvíli je v ústecké Masarykově nemocnici zhruba dvacítka nemocných s covid-19, polovina z nich je stále na jednotce intenzivní péče a pět z nich je připojeno na ventilátor. Jde o starší ročníky, které trpí řadou jiných závažných interních chorob. I když se většina z nich už z koronaviru zotavila, prodělaná infekce jejich organismus vyčerpala. Proto jim pomáhají přístroje.
Hygienici nyní sledují rovněž pendlery, kteří se vracejí ze zahraničí. „Zkontrolujeme jich až na šedesát denně,“ přiblížila Šimůnková. Pendleři vyplňují po návratu do republiky dokument týkající se koronaviru. Chytrá karanténa, kdy pacient označí všechny své kontakty za posledních pět dní, se v Ústeckém kraji teprve rozjíždí. „Jsou to zatím jen jednotky případů. Nyní ji testují například na Lounsku. Setkali jsme se také s případem, že tuto variantu pacient odmítl,“ zmínila hygienička.
Epidemie koronaviru postihla podle slov hejtmana Oldřicha Bubeníčka Ústecký kraj nejvíce v samotném počátku nouzového stavu. „Od začátku jsme ale měli před vládou v souvislosti s nastavenými opatřeními zhruba týden náskok. Situaci ohledně vývoje počtu nakažených osob pečlivě sleduji každý den, pravidelně ji vyhodnocujeme v rámci krajského krizového štábu. Zdá se, že situace se stabilizovala a počty uzdravených osob dohánějí počty osob nakažených,“ potěšilo ho.
Ústecký kraj se nyní podle hejtmanových slov zaměřuje na budoucnost a obnovu ekonomiky v rámci regionu. „Jako první kraj vyjma Prahy jsme se rozhodli realizovat speciální dotační program na podporu živnostníků a OSVČ. Obnovuje se veřejná doprava v plném rozsahu včetně turistických linek. Otevírají se střední školy, které zřizuje kraj. Čeká nás ještě spousta práce, úkolů a výzev, ale na obyvatele regionu jsem pyšný, jak celou situaci kolem epidemie dokázali zvládnout,“ dodal hejtman.
Šíří se rychle
Zkušenosti z pandemie koronaviru hygienici zapracují do pandemických plánů. „Jde například o dostatečné zásoby nezbytného zdravotnického materiálu, pomůcek osobní ochrany a dezinfekce. „Velmi se zrychlilo šíření. Zatímco v minulosti trvalo jeden až dva roky, než se nový pandemický vir chřipky rozšířil po světě, tento nový typ koronaviru se rozšířil během dvou měsíců. Může za to globalizace, přesto nás rychlost šíření překvapila,“ podotkla ředitelka krajské hygieny.
Rychlé rozšíření epidemie připisuje rovněž tomu, že jde o nový, našemu imunitnímu systému neznámý virus a nikdo nemá vůči němu protilátky či jiné mechanismy obranyschopnosti.
41
Volný čas
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
