Hezký muž, nikdo by to do něj neřekl, popisuje žena zvráceného kanibala z Hrdel

V rodné vísce se nikdy moc neohřál. Když ale třiatřicetiletého vojenského zběha Josefa Kulíka usvědčili ze sadistické vraždy v Pardubicích, žila tím celá obec. Tak na pohnuté časy v roce 1963 vzpomíná pamětnice Věra Voroboková.

Někdejší zaměstnankyně litoměřických mrazíren se narodila v roce 1944. V roce Kulíkovy dvojité vraždy jí tedy bylo necelých 20 let. Ví jasně, že zpráva o mordu tehdy neunikla snad nikomu z místních. „Prosluli jsme tím. Mluvila o tom celá vesnice, ale pamětníci dnes už nežijí,“ říká Voroboková.

I ona má problém vybavit si samotného Kulíka, který se v Hrdlech nikdy příliš nezdržoval. Proč tomu tak bylo, naznačil dnes už nežijící brněnský kriminalista Miloslav Jedlička. „Od 16 let se potloukal po různých nápravných zařízeních a odseděl si celkem osm trestů,“ popsal Jedlička v jeho internetovém Muzeu zločinu. Kulík "seděl" také za pokus o vraždu, z kriminálu vyšel v roce 1962 a nedlouho poté ho odvedli ke stavebnímu pluku Československé lidové armády v Přelouči.

Sériový vrah Štěpánek je v Roudnici pořád známá firma, říká studentka dějin

Věra Voroboková si trochu víc než Kulíka vybaví jeho otce. „Nabručenej, ošklivej, shrbenej,“ vypočítává hrdelská seniorka s tím, že se otec o syna příliš nestaral.

Poblíž kapličky na okraji obce pak reportérovi Deníku ukázala, že dům, kde Kulík starší bydlel a u kterého se syn občas objevil, už nestojí. „To byla pastouška, hrozný barák se suchým záchodem,“ líčí Voroboková.

Ta zná i okolnosti, za kterých Kulíka nedaleko Hrdel objevili po spáchání vraždy. Byl na útěku a schovával se v polích. Ve spánku ho měl vzít lištami kombajnista, který v Hrdlech žil až do loňského roku, kdy zemřel. „Zavolal sanitu, odvezli ho do nemocnice v Roudnici nad Labem a tam zjistili, že jde o zběha,“ vykládá seniorka z Hrdel. O chvíli později ho na základě daktyloskopických a trasologických stop obvinili i z vraždy.

Podle Vorobokové se Kulíkův otec později odstěhoval do Terezína. Na tamním hřbitově měl dělat hrobníka a v přistaveném domečku také dožít. „Měla jsem to kolem, když jsem jezdila do Litoměřic,“ dodává seniorka.

Vagon byl celý od krve

Kulíkovými oběťmi byli dva malí kamarádi, kterým bylo 6 a 9 let. „Dne 29. července 1963 ve večerních hodinách bylo oznámeno zákonnými zástupci, že oba nedospělci nepřišli domů a jsou pohřešováni,“ píše se ve vyšetřovacím spisu.

Policisté je našli až po několika dnech ve vlaku odstaveném na trati na okraji Pardubic. „Při prohlídce si všimli, že z obytného vagonu je cítit zápach a okolo komínu se rojí hejno much,“ popisuje spis s tím, že muži zákona nalezli mrtvoly hochů ve značném rozkladu.

„Vagon byl celý od krve, stříkance na stropě i lůžkovinách, na zemi rudé kaluže,“ dodává bývalá redaktorka Pardubického deníku Lada Součková, která o vraždě psala s pomocí materiálů místního archivu.

Černá historie Pardubic: Muž zavraždil dva chlapce, jejich orgány poté snědl

Prameny, které reportérka studovala, podotýkají, že Kulíkovými vražednými zbraněmi byly sekyra a nůž. V dokumentech stojí i to, co později ukázala pitva: že v každém těle chybělo několik orgánů. „K trestné činnosti se Kulík doznal a je usvědčován vlastními zápisky, stopami prstů a obuvi, které byly zajištěny na místě činu,“ napsali kriminalisté.

Ukázalo se, že chybějící orgány si Kulík opekl nad ohněm a poté je snědl. Jak dodal kriminalista Jedlička, nad mrtvolami chlapců Kulík onanoval. I jeho pohlavní zvrácenost přispěla k tomu, že ho 7. února následujícího roku popravili na Pankráci. A to i přes vrahovu žádost o milost adresovanou tehdejšímu prezidentovi Antonínu Novotnému.

Lidská kostra se našla v septiku na pile. Neznámý je nejen vrah, ale také oběť

O události, která hýbala obcí Hrdly, překvapivě nejsou žádné zmínky v kronice Bohušovic nad Ohří, pod které dnes Hrdly patří. Jejich vlastní kroniku mají sice v tamní knihovně, na žádné zmínky o Kulíkovi a jeho bestiální vraždě ale Bohušovičtí nenarazili ani tam. „Nenašli jsme ani zmínku,“ potvrzuje místní kronikářka Dagmar Dudková.

Na větší podrobnosti ke Kulíkovi mladšímu si dnes nevzpomene ani 74letá neteř Věry Vorobokové Alena Franková. A to i když bydlela jen několik desítek metrů od Kulíkových. „Byl to takový vysoký, štíhlý, hezký chlap, do kterého by to nikdo neřekl,“ podotýká seniorka. „Nic víc si nevybavím, už je to nějaký pátek,“ omlouvá se po žádosti o víc podrobností.