Petra Klímová pracuje pro personální agenturu v Sasku. S uzavřením hranic patří ke skupině desítek tisíc pendlerů, kteří přišli o možnost rozhodovat o svém zaměstnání sami a jsou závislí na benevolenci a trpělivosti zaměstnavatelů.

Od uzavření škol pracuje matka samoživitelka na home office. Nikdo ale nečekal, že se situace protáhne na měsíce a hranice se zavřou. Teoreticky pendleři do práce jezdit mohou, dostali výjimku. V zahraničí ale musí zůstat nepřetržitě tři týdny, tedy najít si bydlení. „Hotely a penziony v Sasku i Bavorsku jsou ale zavřené, krom toho, samoživitelé těžko odloží děti k někomu na několik týdnů nebo měsíců,“ říká Klímová.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Ač vnímá uzavření hranic z hlediska ochrany veřejného zdraví jako žádoucí krok, postup vlády v otázce pendlerů, kterých dojíždí za prací do Německa a Rakouska desítky tisíc, hodnotí kriticky. „Přehazují si nás jako horký brambor, jsme pingpongový míček populismu. Plošné znemožnění dojíždění do práce přes hranice považuji za nedomyšlené s ekonomickým dopadem na německé zaměstnavatele a především na rodinné rozpočty dotčených,“ myslí si Chomutovanka.

Před uzavřením hranic vláda otázku sociální podpory pro tuto skupinu lidí nedořešila. „Ti pendleři, kteří pracují ve fabrikách ve stále stejném týmu lidí a po práci jedou rovnou domů, protože se stejně není kde courat, nepředstavují pro společnost takové riziko jako zdravotníci, kteří pendlovat smějí nadále, ale povinnost karantény se na ně nevztahuje, přestože se s nakaženými reálně setkat mohou,“ argumentuje Klímová.

Případnou finanční podporu od státu Chomutovanka nedostane. „Vzduchem začalo létat slovo kurzarbeit. Jenže se stále nedořešila díra v zákonech, která některé pendlery zcela odřízne od příjmů,“ vysvětluje. Podmínkou podpory v dočasné nezaměstnanosti totiž není samotné uzavření hranic, ale uzavření celé firmy na německé straně. A to se zatím příliš nestává.

„Vláda zodpovědná za uzavření hranic by měla věnovat pozornost tomu, jak se to bude řešit tak, aby pendleři nezůstali bez příjmů. Není totiž dosud jasné, kdo by slibovaných 60 procent mzdy měl pendlerům uhradit. Česko od nás dává ruce pryč, německé zákony s námi nepočítají, možnosti zaměstnavatelů jsou omezené, ač se o nás zatím vzorně starají,“ doplňuje Klímová.

Českým pendlerům v Sasku aktivně pomáhá poradenské centrum pro zaměstnávání cizinců v Drážďanech. Hledá zákonné možnosti, jak Čechy vrátit zpět do práce. „Na náš problém reagovali i v poslanecké sněmovně, kde se jedná o znovuobnovení pendlování výměnou za přísnější omezení pohybu pendlerů na území Česka,“ tvrdí Klímová. Obavy má spíše než z vlastní nezaměstnanosti z dopadů omezení na budoucnost ostatních pendlerů. „Plošnými nařízeními se totiž stále dost našich občanů stává rukojmími naší vlády, a to nejen v otázce zaměstnanosti, ale i v dalších sektorech běžného života. Aktuálně to mohou pocítit tisíce lidí,“ dodává.

Vláda další výjimky zatím odmítá. Opoziční strany navrhují pro pendlery chytrou karanténu. „Ačkoli za normálních okolností jsou jakékoli šmírovací systémy zasahující do osobních svobod neakceptovatelné, v této situaci mohou být přínosem. Pokud však budou pod dostatečnou kontrolou, dobrovolné a časově omezené,“ navrhuje poslanec Petr Třešňák (Piráti).

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník