Obrovská příměstská rekreační oblast, nabízející lidem z regionu spoustu pracovních příležitostí. Tou se má v horizontu příštích let nebo desetiletí stát jezero Milada, které vzniklo zatopením bývalého chabařovického lomu. Lákat má ideálně nejen lidi z Ústecka a Teplicka, ale i turisty z celé země, možná i ze zahraničí.

Nahrává tomu fakt, že jde o rozlehlou vodní plochu skoro tak velkou jako vyhlášený „Mácháč“. Je ale ztracená v chaotické industriální zóně mezi krajskou metropolí a Teplicemi a co by kamenem dohodil od sociálně vyloučené trmické lokality. Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který tu dřív těžil uhlí a pak chabařovický lom rekultivoval, teď vyzývá odborníky, aby tento oříšek rozlouskli.

Co po rekultivaci?

Státní podnik vyhlásil soutěž přímo na břehu Milady včera. Jeho ředitel Walter Fiedler připomněl, že území si prošlo etapou těžby uhlí i rekultivace. „A dnes zahajujeme třetí, doufám poslední etapu. Ta by měla jezero předat lidem. A měla by určit, jak se toto území bude nadále rozvíjet při zohlednění všech zájmů. Jsem mimořádně zvědavý na to, jak se s tím vypořádají účastníci soutěže,“ řekl Fiedler. Jak dodal jeho náměstek Petr Kubiš, zadání v kombinátu zpracovávali velice intenzivně od konce roku 2019. „Situace byla nesmírně ztížená událostmi z posledních měsíců, ztěžovaly komunikaci, ale nakonec se to podařilo,“ odkázal Kubiš i na koronakrizi.

Soutěž pro PKÚ dělá na klíč pražská společnost ONplan, a to podle regulí České komory architektů. Jízdní řád klání představila Karolína Koupalová z ONplan. „Do 31. července mají soutěžní týmy podat žádost o účast. Porota se sejde během srpna. Vybere 6 soutěžících, kteří předloží návrh v prvním kole. Do konce listopadu odevzdají návrhy, porota vybere tři nejlepší. Ty už budou podrobně dopracovány do 26. března 2021 a porota vybere vítěze. Takže zhruba za rok se možná zase tady sejdeme a uvidíte koncept a strategii budoucího rozvoje Milady,“ popsala Koupalová v pondělí novinářům shromážděným na miladské pláži.

Autor vítězného projektu obdrží odměnu 1,25 milionu, statisíce korun čekají i ty, kdo se umístí na druhém a třetím místě. V soutěžním týmu musejí být přinejmenším experti na krajinářskou architekturu, územní plánování a architekturu. O vítězi rozhodnou čeští porotci s mezinárodními zkušenostmi. Mezi nimi i renomovaná krajinářská architektka Jitka Trevisan původem z Ústí. Město se podle ní i touto soutěží pomyslně dostává na mapu Evropy.

„V oboru krajinářské architektury je taková soutěž na tak velký prostor a vodní plochy naprosto ojedinělá. Pro Ústí i celý kraj je to jedinečná příležitost ukázat se v úplně nové tváři,“ je přesvědčena Trevisan.

V expertní porotě zasedá také specialista na strategické plánování v oblasti sportu a cestovního ruchu Ondřej Špaček, který vidí budoucnost Milady velmi pozitivně. „Toto území má obrovský potenciál pro uspokojování potřeb místních obyvatel ústecko-teplické aglomerace i jako místo, které se může do budoucna stát centrem turismu, jež také může nabízet velké množství lidské práce,“ zmínil Špaček a doplnil, že podobným turistickým magnetem už jsou v bývalém východním Německu zatopené doly a lomy na pomezí Saska a Braniborska.

O tom, jak si Miladu v budoucnu představují, diskutoval v uplynulých letech její správce, Palivový kombinát, s lidmi z kraje, ale i z Ústí, Chabařovic, Trmic, Řehlovic a Modlan. Z debat vyplynuly hlavní hodnoty, kam by území jezera mělo směřovat. Mezi nimi i to, že by si mělo zachovat přírodní charakter a odkazovat k bohaté historii regionu. Včetně vesnic zaniklých kvůli těžbě uhlí. U včerejšího vyhlášení soutěže byl i starosta Chabařovic Josef Kusebauch. „Pamatuji si, když jsme otevřeli ventil a začali to jezero napouštět. A to je 20 let, uteklo to jako nic,“ řekl starosta. „My v Chabařovicích čekáme na výsledek soutěže jako na důležitý podklad nového územního plánu,“ dodal.

Jak se z lomu stalo jezero?
Uhlí se v lomu Chabařovice těžilo od roku 1977. Plán byl rubat tu až do roku 2016. V roce 1991 tady ale postkomunistická vláda těžbu zarazila, definitivně skončila v roce 1997. Celkem tu tak ze země dostali 61 milionů tun uhlí. Zatápění zbytkové jámy po lomu Chabařovice zahájili v roce 2001. Definitivně naplněna vodou byla v roce 2010. Veřejnosti Miladu otevřeli v roce 2015.