„Vylidňování, které je důsledkem toho, že zde není základní občanská vybavenost. To je obecný úpadek regionu, který před lety vyvolala nezaměstnanost kolem dvaceti procent. Střední školství má velmi omezenou nabídku, mladí lidé chodí na školy jinam a už se těžko budou vracet zpátky,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Děčínsko starosta Krásné Lípy a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Jan Kolář.
Na Šluknovsku funguje několik sdružení obcí. Jakým způsobem fungují?
Jsou dva menší dobrovolné svazky obcí Sever a Tolštejn. Ty kopírují území obcí s rozšířenou působností Rumburk a Varnsdorf. S výjimkou Doubice, která je členem obou svazků. V těchto svazcích mají k sobě blíže a řeší spíše místní problémy. Pak jsou témata dotýkající se celého regionu, například zdravotnictví, optimalizace policie nebo dopravní obslužnost. Tedy témata, která jsou pro nás všechny ze Šluknovska důležitá. Na ta máme Sdružení pro rozvoj Šluknovska, což je sdružení právnických osob. Předsedové svazků jsou pak místopředsedy sdružení.
Jak často se scházíte?
Setkání DSO (Dobrovolný svazek obcí) jsou jednou za měsíc, ve sdružení se scházíme jednou za čtvrt roku. Při setkáních si vyměňujeme informace, co se stalo v jednotlivých obcích nebo svazcích. To je pro nás hodně důležité.
Nenahrazujete tak bývalé okresy, kdy se pravidelně dělaly porady starostů?
Částečně určitě ano. Po zániku okresů k nám neproudí tolik informací, kolik bývalo zvykem. Tehdy jsme mívali pravidelná školení, na která možná někteří koukali s určitým despektem, ale informace přicházely. Dneska je v tom poměrně velká volnost, ať si to každý zjistí, jak chce. Když vezmu třeba čipování psů, které má být od ledna povinné, tak si myslím, že řada kolegů starostů to ještě nezaregistrovala. V Krásné Lípě máme větší úřad, ale pro malé obce, které mají kromě starosty jednoho nebo dva zaměstnance, to je složitější. Díky setkáním tak mohou zachytit nějakou povinnost, která se jich týká, ale ještě ji nezachytily. Jediné, kdy se nyní potkáváme všichni starostové z okresu, je školení krizového řízení jednou za rok. Pak se potkáváme třeba s Jetřichovicemi nebo Srbskou Kamenicí kvůli národnímu parku. Ale třeba na Jílové kontakty nemáme.
Oproti svazkům vypadá Sdružení jako svým způsobem lobistická organizace. Je to tak?
Samozřejmě využíváme toho, že můžeme jednat za 55 tisíc občanů a je to tak trochu nátlaková záležitost. Pro společné postupy má takové sdružení rozhodně smysl. I když v případě zdravotnictví se ukázalo, že ani to nestačí. Pokud vystupujeme jako zástupci regionu, který je svým způsobem atypický, tak je dobré občas použít to, že zastupujeme celý Výběžek s výjimkou Varnsdorfu. Ale i ten se do Sdružení opět vrací.
Takže vypadá jinak, když dopis podepíšete Jan Kolář, starosta Krásné Lípy a Jan Kolář, předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska?
Určitě to funguje. Někdy to děláme tak, že dopis podepíše všech sedmnáct starostů. To jsme udělali třeba v případě navrhované optimalizace sítě policejních služeben, při které má být zrušeno obvodní oddělení ve Velkém Šenově. Občas člověk musí potlačit svou obecní příslušnost a dát důraz na region. Protože my jako Krásná Lípa bychom třeba na policejní reorganizaci vydělali tím, že bychom tu měli mít o čtyři policisty více. Jenže celý region by tím utrpěl.
Fungují takové spolky někde jinde?
Dobře funguje třeba Sdružení obcí Novoborska. Máme tu ještě jeden spolek, Místní akční skupinu Sever, která zasahuje i do sousedního kraje do Nového Boru.
Vyměňujete si zkušenosti i s obcemi z jiných regionů, abyste nemuseli vymýšlet vymyšlené?
Nedávno jsem se například obrátil na kolegu v Terezíně, kde, jak jsem se dozvěděl z Deníku, řeší podobné problémy s optimalizací sítě policejních služeben jako u nás. Řekli jsme si svoje zkušenosti, ale zatím to nevypadá, že bychom v této věci postupovali společně. Ale víme, že pokud se neozve, nic nebude. O tom jsme se přesvědčili při řešení rušení rychlíků do Výběžku, které nakonec, poté, co jsme se ozvali, budou jezdit i nadále.
Bylo těžké přesvědčit kompetentní lidi o tom, že Šluknovský výběžek nemůže být bez rychlíku na Kolín?
Skvěle zafungovala spolupráce s obecně prospěšnou společností České Švýcarsko, která řeší i přesahy mimo region. Společně jsme tlačili na turistickou dopravu, což Liberecký kraj chápal. A pan Komínek (Jaroslav Komínek, náměstek ústeckého hejtmana pro dopravu pozn. red.) se toho také chopil. Takže se to povedlo a dopadlo to mnohem lépe, než jsem čekal. Nedělal jsem si moc iluze, že se nám podaří prosadit zachování rychlíkových spojů do vnitrozemí.
O co nyní budete chtít usilovat? Máte nějaké konkrétní plány?
Plánujeme propojit obce cyklotrasami. Ale ne jako podpora cestovního ruchu, ale jako způsob cestování do školy nebo do práce, kdy lidé dneska již na kole jezdí, ale musí jezdit po silnicích, což není úplně příjemné. V rámci Dobrovolného svazku obcí jsme si řekli, že by bylo zajímavé vybudovat singltrek, který by mohl být třeba u Dolní Poustevny.
Připravujete i něco dalšího?
Velkým tématem je také nedostatek vody. Díky spolupráci obcí se nám může podařit ušetřit poměrně velké peníze, protože budeme moci koupit cisterny certifikované pro převoz pitné vody díky většímu odběru levněji. Doposud si je musí pronajímat ze Státních hmotných rezerv. Navíc je možné prostřednictví DSO žádat i o dotace. Společně chceme postupovat také ve věci prodloužení centrálního vodovodu.
Šluknovsko je poměrně specifický region. Jsou ti, se kterými jednáte ať na kraji, nebo ministerstvech, překvapení tím, jaká je u vás v regionu situace?
Je to případ od případu. Ale třeba u zdravotnictví se ukázalo, že vůbec netuší. Pro některé je šokující, že záchranka musí překládat pacienty ze sanitky do sanitky na benzinové pumpě a nemá k tomu slušné zázemí. To si myslím, že je jeden z důvodů, proč to došlo tak daleko. Protože na začátku celou situaci podcenili a v cílové rovince už nebylo moc času a kyslík rumburskému špitálu dochází. Pokud by přišli včas s nějakým regionálním zohledněním a navýšením plateb, jaké slíbili nyní, nemuselo se to tak vyhrotit. Spoustu lidí zaskočí také geomorfologie regionu obklopeného Lužickými horami, a že se v zimě dostanete bezpečně do Prahy jen přes Německo a přes Liberec.
Když si člověk odmyslí zdravotnictví, které je v poslední době opravdu velkým problémem, co nyní Šluknovsko trápí nejvíce?
Vylidňování, které je důsledkem toho, že zde není základní občanská vybavenost. To je obecný úpadek regionu, který před lety vyvolala nezaměstnanost kolem dvaceti procent. Střední školství má velmi omezenou nabídku, mladí lidé chodí na školy jinam a už se těžko budou vracet zpátky. Obzvlášť ve věku, kdy si budují nějaké vztahy. Problematická je také nedostatečná kapacita elektrorozvodné soustavy, která určitým způsobem také blokuje rozvoj regionu. Na druhou stranu třeba na kvalitu dopravy už se nemůžeme zlobit. Krajské silnice jsou také již v pořádku.
Daří se vám díky Sdružení prosadit zájmy regionu?
U dopravy se to povedlo. V případě zdravotnictví je výsledek trochu sporný, protože nemocnice funguje, ale je to hodně na hraně pádu. Měli bychom se sejít s paní insolvenční správkyní, která nám řekne své záměry a vyslechne si naše představy.