Kdo si pro vstup do Bulharska zvolí kultovní přívoz z rumunského Calafatu, brzy spatří temný hřeben pohoří Stara Planina, který vystřídal skalnaté vrcholy Karpat. Zhruba třicet kilometrů za Vidinem začíná klikatá odbočka místní komunikace, na jejímž konci se otevře omračující silueta Belogradčiku. Takový pohled se nikdy nezapomene nad červenými střechami obytné zástavby se tyčí ohromná pevnost, zakončená oranžovou korunou slepencových věží.

Když si proklestíte cestu až do nejvyššího bodu pevnostního areálu, zjistíte, že celé bezprostřední okolí Belogradčiku je protkáno labyrinty rozeklaných skalních měst. A tím pádem se zastávka v Belogradčiku může neplánovaně protáhnout. Protože absolvovat všechny zdejší značené trasy zabere mnohem více času než pouhý jeden den.

Z moderny Sofie do horské Koprivštice

Budete-li pokračovat dále k jihovýchodu, pravděpodobně vás pohltí nástrahy bulharské metropole. Sofie ovšem představuje poněkud zvláštní město. Většina historického centra vzala za své při několika moderních přestavbách a jeho skromné fragmenty jsou nekompromisně potlačeny pompézními kreacemi stalinského baroka. Osmanská mešita, pár důmyslně ukrytých středověkých kostelíků a zakonzervovaná torza vykopávek reprezentují hlavní periody dlouhé kontinuity dnešní Sofie. Zato velkolepé pravoslavné chrámy, které byly postaveny po vyhnání Turků, symbolizují počátek bulharského novověku.

Přesný opak Sofie, unikátní horské sídlo Koprivštica, leží přibližně padesát kilometrů dále na východ. Koprivštica během turecké nadvlády pohádkově zbohatla. A místní bulharští obchodníci s mléčnými produkty si tu vystavěli stylové rezidence. Stejně tak i ostatní její obyvatelé. V době tureckého úpadku zažehla Koprivštica jiskru povstání za nezávislost země, nyní patří rázovitý a stále živý komplex města mezi naprosto stylově čisté a bezkonkurenčně nejkrásnější sídelní soubory celého Balkánského poloostrova. Svěží vzduch a podmanivá atmosféra křivolakých uliček učinila z návštěvy Koprivštice účinnou ozdravnou kúru pro lidskou duši

Monumentální Carevec nadchne

Jestliže je ale vaším cílem oblast Varny, tak návštěva Sofije s Koprivšticí pro vás může znamenat zbytečnou zajížďku. Přesto i při přesunu severní větví se naskytne příležitost vybočit z monotónního stereotypu jízdy. Ve druhé polovině cesty tady na vás čeká lákadlo jménem Veliko Tarnovo.

„Veliko Tarnovo pro ty, co je navštíví, znamená spoustu výtečného jídla, ještě více dobrého pití, služby na slušné úrovni a příjemné ceny," prozradil mi Davor, chorvatský podnikatel, jehož firma odtud dováží bulharské cukrovinky. „A taktéž Veliko Tarnovo znamená pitoreskní zátiší staré zástavby přilepené do prudkých svahů kaňonu Jantry i roztomilý areál Probraženského kláštera, skrčený pod kolmou hradbou vápencových stěn," dodám po své zkušenosti já.

Veliko Tarnovo naplno žije turistikou. Navzájem se zde potkávají zájezdy ze západní Evropy i okolních balkánských států. Proto zatím ceny tamních služeb překotně nevyběhly do astronomické výše, jak to bývá u míst s dynamickým vzestupem cestovního ruchu zvykem.

Veliko Tarnovo je nesmírně populární rovněž u domácích, protože monumentální ostroh Carevec s troskami hradu a řetězem masivního opevnění byl ve 13. století hlavním městem bulharského carství.

Zajímavosti

- Víte, že odborníci považují Bulharsko v počtu významných historických památek za třetí nejbohatší zemi Evropy? Před ním se umístila pouze Itálie a Řecko. Právě poznávání unikátních pamětihodností představuje skvělý aktivní doplněk k lenošení na písečných plážích u Černého moře. K tomu ještě připočítejme spousty přírodních divů a výsledek je bezpočet originálních kombinací pro několik letních pobytů.

- Belogradčik sice může vyvolat choutky u horolezců, nicméně na tamní věže se vztahuje přísná ochrana přírody. Zato severně od Velikého Tarnova se rozprostírá masiv Svaté Trojice, kde si vyznavači tohoto sportu přijdou na své. Ideální základnu najdou v horolezeckém kempu Trinity Rocks Farm mezi obcemi Samovodene a Parvomajci.

Více na: http://bulgariatravel.org

- Bulharština patří k jihoslovanským jazykům a k psaní používá cyrilici. Nejblíže má k makedonštině. Podle některých bulharských a řeckých lingvistů je s nadsázkou makedonština pouze nářečím bulharštiny… Zároveň se však bulharština nejvíce vzdálila slovanskému typu.

Zpracoval Jakub Hloušek