Radoslav Kindl jako malý kluk propadl paleontologii, vědě o životě v minulých geologických obdobích. Jeho sbírka druhohorních zkamenělin se teď stala základem výstavy, kterou v žateckém Regionálním muzeu K. A. Polánka viděly už stovky lidí.

Co tady bylo v době dinosaurů?

Expozice je nevšední především svým interaktivním pojetím, které zaujme hlavně školáky. Nápadů, jak přiblížit život v druhohorách jednoduše na přírodě a živočiších současnosti, v ní najdete hned několik. A tak hlavně její mladší návštěvníci mohou snáz pochopit, co se vlastně v „době dinosaurů" na naší planetě a hlavně v tomto regionu dělo. Konec konců výstava, která zde probíhá již dva měsíce, má název Doteky vody aneb Život v pravěkých mořích širší žatecké oblasti. Zhlédnout ji můžete ještě do 21. dubna.

Také o Lounsku a Rakovnicku

Radoslav Kindl je členem Občanského sdružení pro Lounsko Rakovnicko Kladenské Podlesí, které se zaměřuje na ekologii, historii a kulturu regionu na pomezí Ústeckého a Středočeského kraje. Spolu s ním nás provedl výstavou druhý z autorů výstavy Miroslav Černý ze žateckého muzea.

Výstavu doprovází více než desítka textů o zajímavých geologických lokalitách v širší žatecké oblasti, okrajově výstava pojednává i o Lounsku a Rakovnicku. Zabývá se především nálezy zkamenělin z Žatce, Března, Lipence, Kounova, Opočna, Touchovic, Zeměch i Břínkova.

„Tohle je nejstarší nález z mé sbírky, unikátní úlomek řasáku, pískovce typického pro obec Malnice. Ta hornina se jinde tak často nevyskytuje," ukazuje poměrně velký kousek s pozůstatky druhohorních zkamenělých lastur Radoslav Kindl. „Jsou z období křídy, takže jsou staré asi 145 milionů let," dodává.

Aby nepůsobila příliš odborně…

Proč se výstava jmenuje Doteky vody? „Chtěli jsme, aby výstava nepůsobila moc odborně a abychom sbírku zkamenělin sepjali se současnými organizmy. Aby byla vidět ta symbióza," vysvětluje zapálený amatérský paleontolog. Exponáty na výstavě nejsou pod sklem můžete si na ně sáhnout, vzít je do ruky, zblízka je prozkoumat.

Výstavu její autoři připravovali čtvrt roku, většinu z jejích exponátů měl Radoslav Kindl uložených doma. „Je to moje první výstava, já jsem přeci jen amatér, tak jsme ji s panem Černým dávali dohromady spolu."

Podle autorů výstavy jak děti, tak mnohdy dospělí, kteří do muzea přijdou, nevědí, kam zkamenělinu zařadit, kde se vzala. „Domnívají se, že jde o uměle vytvořený dekorační předmět a nedokáží přijít k tomu, že to byl živý živočich v nějaké fázi vývoje Země a že na Žatecku bylo dvě stě metrů hluboké moře," dělí se o zkušenost Miroslav Černý.

Jak zkamenělina vznikla

A tak se dostáváme k názorné ukázce. „Tady vidíte všechny fáze: živočich uhyne, v moři se rozloží, to moře ustoupí a živočich je na souši, je překryt dalšími sedimenty, které následně zkamení," popisuje Radoslav Kindl.

„A tady zase žádnou zkamenělinu nenajdete, jde o vyvřelinu z jádra Země. Tohle je pevná, kompaktní hornina, která po mnoho milionů let zvětrávala. Teprve v těch hrubozrnných a jemnozrnných materiálech si ale můžete najít živočichy. Když se dostanou blízko k zemskému jádru, zase se nataví a vrátí na povrch. Je to takový systém, který funguje po miliony let. Můžu ukázat kolonie prvohorních jednobuněčných živočichů, které jsou v kuse spojené, jedna z prvních ukázek života u nás v Čechách," přibližuje jiné exempláře výstavy Miroslav Černý.

Téma výstavy její autoři doplnili geologickými lokalitami okolí Žatce, jako je například Kounovská uhelná sloj.