Mohutné dveře vypadají, jako by vedly do sejfu Národní banky. Místo místnosti plné peněz ale René Růžička z Muzea civilní obrany v Ústí pouští zájemce do tajemného labyrintu Mariánské skály v krajském městě. Dodnes místní spekulují, že skalní katakomby ukrývají utajené zbraně nebo nemocniční sály. Pravda je ovšem jinde. Útroby zabírá atomový bunkr patřící Českým drahám, který v minulosti využívaly jako centrum krizového řízení.

Dnes je skalní úkryt nevyužívaný, duch z 50. a 60. let tady ovšem přežívá dodnes. Desítky metrů dlouhé chodby jsou protkané starými telefony i kancelářskými stoly, nechybí ovšem ani návštěvní kniha. Z ní lze vyčíst, že posledními návštěvníky v 90. letech byli například paní Kropáčková nebo pánové Hromas a Mrtka. Jejich úkolem bylo hlavně větrat a uklízet.

Do krytu se dostali bohužel také sběrači kovů, což lze na mnoha místech vidět rozházenými papíry, mnohem citelněji však vytrhanou elektrotechnikou. Bez čelovky nebo baterky se tak unikátní prostory mění v černočernou tmu. „Podobně vykradli kryt v Důlcích, který je největším v Ústí. Škoda tam přesáhla 1,5 milionu korun,“ říká historik a ústecký zastupitel Martin Krsek, který včera nepozval zájemce do srdce skalního masivu jen tak náhodou.

Po 80letech totiž ožívá nacistický projekt výstavby tunelu vedoucího skrz Mariánskou skálu v krajském Ústí nad Labem. Detaily megalomanského nápadu rozkrývá doposud neznámý plán z roku 1944, který nyní zakoupilo Muzeum města Ústí. Jak ukazuje plán, stavba měla umožnit propojení středu města se čtvrtí Krásné Březno. Podle nákresu by tunel s délkou 620 metrů vypadal jako dnešní moderní tunely na dálnici. Každý tubus by měřil 6 metrů s výškou 4,2 metrů.

„Na jedné straně měl ústit za dnešním parkovacím domem do ulice Velká Hradební a na druhé straně do prostor dnešního kamenolomu,“ popisuje Krsek.

Návrh, který nyní historici získali od ústeckého sběratele za 1 500 korun, rozkrývá důležité detaily o základních rozměrech, systému odvodnění včetně rozmístění záchodků.

Jak podotýká ředitel ústecké Muzea Václav Houfek, poprvé nacisté seznámili veřejnost s tímto záměrem pouhé dva týdny po obsazení pohraničí německým vojskem 25. října 1938 článkem v Aussiger Tagblatt, v dnešním Ústeckém deníku.

„V roce 1939 stavbu zahájili, přerušila ji však 2. světová válka. Znovu výstavba začala roku 1944, kdy hrozilo nebezpečí náletů, takže torzo stavby se začalo upravovat pro úkryt civilní obrany,“ říká ředitel Muzea města Ústí Václav Houfek. Tunel se nikdy nepodařilo dokončit. Velkorysých projektů vznikaly v té době desítky, nacistická správa slibovala obří investice do celého města. Na vrcholu Mariánské skály měl například vyrůst řecký palác fungující jako vládní budova.

Jelikož město bylo průmyslovu křižovatkou a dopravním centrem, bylo jasné, že potřebuje atomový kryt. Prostory Mariánské skály se k tomuto účelu hodily. „Nad městem se měly objevit dva tři jaderné hřiby srovnatelné s tím, co bylo v Hirošimě. To, že se na nás chystají Američané se vědělo, hlavní kryty na to tedy musely být adaptované,“ říká Houfek.

Ústí zasáhlo v letech 1944 až 1945 celkem pět náletů, při kterých zahynulo přes 500 lidí. Obětí ale mohlo být daleko více. „Některé z obětí se nikdy nepodařilo dohledat, protože když těžkotonážní bomba explodovala třeba v nějakém otevřeném prostoru, tak z těch lidí nezůstalo vůbec nic,“ zmiňuje Houfek.

Do krytů a skladů civilní obrany, kam se lidé v minulosti během náletů báli schovávat, případně naopak už to brali jako rutinnou záležitost, dnes chodí stále více zvědavců. Už v příštím roce tak labyrint v Mariánské skále bude mít ve správě provozovatel Ústeckého podzemí René Růžička. Kryt podle svých slov otevře zhruba 4krát do roka.

„I po pěti letech mě překvapuje, že k nám do Muzea civilní obrany v Ústí neustále chodí Ústečané a diví se, že tady máme nějaké podzemí. Hlavně starší generace vzpomíná, jak jsme pobíhali v plynových maskách, ale na své si přijdou i děti. Věřím tedy, že zájem o prohlídku unikátního krytu ve skálu bude velký,“ doplnil Růžička.

Pozoruhodnou náhodou je, že v době 80. výročí megalomanské nacistické myšlenky přichází současné vedení města s tím, že by tunel do Mariánské skály skutečně nechalo prorazit. Za téměř 200 tisíc korun si nechá zpracovat studii, která by tuto možnost prověřila. Samotný tunel by vyšel na několik miliard korun.