Klády, kam se podíváš. Lesníci na Litoměřicku se snaží zvládnout kůrovcovou kalamitu, což znamená intenzivnější těžbu napadeného dřeva. To pak dočasně končí na hromadách u lesních cest, kde čeká na odvoz k dalšímu zpracování. Mezitím se ale stává atrakcí pro některé turisty, kteří na hromady klád vstupují, aniž by věděli o nebezpečí, jež jim může hrozit.

Aleš Kryšpín z litoměřické správy Lesů ČR popsal, že vytěžené dřevo lesníci rovnou chemicky ošetřují, aby zamezili dalšímu napadení škůdci. „Chemická látka se na dřevo nanáší postřikem buď přímo, nebo se používají speciální sítě napuštěné chemikálií. Nyní se začíná používat i postup, kdy se ošetřené dřevo zakryje geotextilií,“ vysvětlil Kryšpín a potvrdil, že lesníci mají problém s neukázněnými návštěvníky lesa. „Lidé na hromady deponovaného dřeva nezřídka lezou nebo si na ně sedají. Neuvědomují si však, že jim hrozí obrovské nebezpečí. Stačí jedna nestabilní kláda, která se uvolní, a hromada se může kdykoli zřítit. Deponované dřevo není nijak svázané, klády jsou na sebe volně ukládány a drží jen díky oblinám,“ upozornil Kryšpín.

Hrozbou pro citlivé jedince může být podle Kryšpína i samotná chemická látka na dřevě. Jedná se o insekticidní přípravek a při přímém kontaktu by mohl vyvolat alergickou reakci, například v podobě vyrážky. Na dřevě vydrží zhruba tři týdny, sítě mají účinek ještě delší. Životnímu prostředí však látka neškodí. Jedná se o schválený přípravek, který se s výjimkami smí používat i v chráněných územích.

Zda je dřevo ošetřeno chemií, poznají lidé podle červené barvy, kterou je látka obarvena. V tom případě by k němu neměli vůbec přistupovat. „Ošetřené deponované dřevo se snažíme zabezpečit páskou či výstražnými tabulkami. Bohužel návštěvníci lesa to nechtějí příliš respektovat. Naši pracovníci při aplikaci přípravku používají ochranné oblečení, rukavice i respirátory,“ poznamenal Aleš Kryšpín.

V současné době začíná být kůrovec aktivní. Zvyšovat se proto bude i používání chemie. Vytěžené dřevo napadané kůrovcem se z lesa odváží podle zájmu odběratelů. Končí například na pilách či v papírně.

Na lesních cestách nyní musí lidé počítat se zvýšeným pohybem těžké techniky a plně respektovat pokyny lesních pracovníků. Těžba a následný odvoz dřeva se nejvíce týká lokalit v okolí Dlouhého vrchu a Úštěcka.

Každoročně se lesníci potýkají také s jezdci na čtyřkolkách a motorkách, kteří nezřídka vjíždějí do porostů a narušují půdní kryt. Podle generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka tito jezdci zvlášť v posledních letech vyhledávají vytěžené mýtiny a paseky po kůrovcové kalamitě. „Ty jsou však už často zalesněné, takže způsobují ještě větší škodu, a to na sazenicích, které se kvůli poškození neujmou,“ vzkázal Vojáček.