Po skončeném zoologickém průzkumu zemí Balkánu členové spolku ZOOGEOS Bohemia nedávno bádali v Maroku. Jejich záměr je dlouhodobý – chtějí tam opakovaně zkoumat faunu, pomoci vědě i obohatit muzea v České Lípě a Liberci. Severoafrická země je relativně bezpečná a nabízí odborníkům zoologicky málo známé lokality.

Do Maroka zamíří i v letech 2021 a 2023, a to v různých vegetačních obdobích, aby zachytili všechny nejvýznamnější roční aspekty. Jejich cílem je totiž doplnit chybějící data a informace o tomto přírodně rozmanitém území. Než ale s kolegy na expedici znovu vyjedou, budou celý rok zpracovávat výsledky, data a materiály z nynější první cesty. „Tím, že všichni ještě pracujeme na jiných výzkumných projektech, tak na bádání a zpracování bohaté dokumentace potřebujeme čas. Samozřejmě z toho vznikne výstava, která propaguje nejen to, co v té zemi děláme zoologicky, ale i zemi jako takovou, přírodu, život obyvatel,“ vysvětlil Zdeněk Vitáček, jeden z organizátorů výprav, jednatel spolku a ředitel a zoolog českolipského muzea.

Jak připomněl, nyní běží podobná výstava o předchozích expedicích po Albánii a Balkáně. „Snažíme se zdokumentovat navštívené lokality, pak vše prezentovat a závěry publikovat. Zároveň z cesty získáváme materiál do našich muzeí, konkrétně bezobratlé a entomologické sběry,“ sdělil zoolog. Podle něj si ke zkoumání záměrně vybírají oblasti, kde je nedostatek odborníků. V Maroku většinou bádají především Francouzi a pak s největší pravděpodobností už jen čeští vědci.

Neckyádu ve Františkově nepřekazil ani déšť.
FOTO: Po Ploučnici ve Františkově se proháněl stan i pirátská bárka

„Úplně jsme opustili pátrání po chráněných druzích, o nich se už ví prakticky vše, a soustřeďujeme se zejména v entomologii na ty druhy, které nemají žádnou ochranu, protože se třeba ani neví, že tam jsou. A přitom jde o nové druhy pro vědu,“ upozornil Vitáček.

Pro vědce jsou nejzajímavější druhy miniaturních rozměrů, které jsou pro entomology těmi největšími „špeky“. „Velké brouky už dneska každý zná. Nikoli však tyto malé druhy nebo hmyz, který žije v extrémních podmínkách – v jeskyních, na pomezí vody a sucha, na specifických druzích rostlin a podobně. Na ty se zaměřujeme,“ upřesnil Vitáček.

Zdůraznil také, že kromě odběru vzorků hmyzu už na cestách neprovádí žádné odchyty zvířat, ale jen doplňují faunistická data a pořizují veškerou možnou dokumentaci. „Zjišťujeme poddruhy, data a hlavně mapujeme výskyt jednotlivých druhů živočichů,“ řekl Vitáček.

Pobřeží, slaniska, poušť i hory

„Maroko je země přírodovědně zajímavá z hlediska rozmanitosti přírodního prostředí a s tím související bohatostí fauny,“ doplnil kolegu Pavel Vonička, entomolog ze Severočeského muzea v Liberci a předseda spolku ZOOGEOS.

Dvě auta se srazila v sobotu odpoledne v klesání nad Lískou u České Kamenice.
FOTO: U vážné nehody u Lísky zasahovaly dva vrtulníky a dvě sanitky

Se skupinou odborníků v Maroku pracovali několik týdnů, a to v na značně odlišných místech. Od oceánského pobřeží a přímořských slanisek přes pouštní oblasti Sahary či cedrové lesy až po velehory Vysokého Atlasu. Některé oblasti jsou zoologicky málo známé a neprozkoumané. „Jsou zde stovky endemických druhů živočichů a je velmi pravděpodobné, že v těchto územích budou nalezeny pro vědu dosud neznámé druhy bezobratlých živočichů,“ uvedl Vonička.

Na projektu se budou dál významně podílet odborní pracovníci z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě a Severočeského muzea v Liberci, kteří jsou zároveň členy spolku ZOOGEOS. Dalšími členy výzkumného týmu pak jsou zoologové z jiných spolupracujících muzeí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Spolek pro výzkum a ochranu fauny ZOOGEOS Bohemia, sdružující zoology z různých muzeí v České republice, se zabývá především výzkumem a dokumentací fauny, respektive přírodního prostředí jako celku. Svoji pozornost zaměřuje vedle České republiky i na faunu jiných zemí včetně exotických oblastí.

Dokumentují i život místních obyvatel

Během existence spolku se jeho členové zúčastnili mnoha expedic do různých oblastí, při nichž dokumentovali základní typy přírodního prostředí navštívených zemí a zároveň podle svého zaměření sledovali výskyt živočichů a rostlin. Součástí podniknutých expedičních cest byla i dokumentace života místních obyvatel.

Rodičům Marii Rafaelové a Jaroslavu Šedíkovi ze Šluknova se v pondělí 29. července v 8:07 hodin narodil syn Jaroslav Rafael. Měřil 50 cm a vážil 3,16 kg.
Vítáme vás na světě! Nově narozená miminka na Děčínsku