Za nespavost se považuje stav, kdy je spánek nekvalitní a nepřináší pocit osvěžení a pokud se potíže (příznaky) objevují minimálně třikrát týdně po dobu alespoň jednoho měsíce.

Nespavost (insomnie) patří v současnosti k vůbec nejfrekventovanějším zdravotním obtížím. S významnou epizodou nespavosti se ve svém životě někdy setkalo kolem čtyřiceti procent populace. Zpravidla se přitom jedná o průvodní příznak patologických stavů a účinná léčba „nespavosti" pak spočívá v jejich řešení.

Jaké jsou příčiny poruch spánku?

Existuje velmi dlouhý seznam organických příčin nespavosti, nejčastěji se ale jedná o akutní nebo chronické duševní poruchy, například depresivní nebo úzkostně depresivní syndrom (vyskytne se bolest hlavy nebo páteře, tlak v očích, bušení srdce, pocit sevření na hrudníku a kolem žaludku, vnitřní neklid a chvění), opakované porušování životosprávy, neurologické onemocnění (například tzv. syndrom neklidných nohou), bolesti, onemocnění dýchacích cest, srdeční obtíže či poruchy štítné žlázy. Problémy může působit i narušení rytmu spánku a bdění, směnný režim, posuny spánku apod.

Příznaky nespavosti

Jde o neschopnost usnout nebo četná probouzení během noci a brzké vstávání. Přes den se pak v různé míře objevuje únava, podrážděnost, snížená schopnost soustředění a rozhodování (častá příčina dopravních nehod mikrospánek). Tyto příznaky se mohou vyskytovat akutně (v průběhu jednoho týdne), subakutně (týden až měsíc) nebo jsou chronické (delší než půl roku). Právě chronická nespavost často vede k nadužívání léků na spaní (hypnotik).

S léky bychom určitě měli šetřit

I když jsou moderní hypnotika (účinné látky zolpidem a zopiclon) spolehlivější a také šetrnější než dříve používané benzodiazepiny (třeba neblaze proslulý Rohypnol), stále platí, že by neměla být nadužívána. Při jejich častém užívání přece jen může dojít k vytvoření určité závislosti. Pokud vám už lékař hypnotika předepsal, snažte se dodržovat doporučené dávkování a používat je intermitentně (tj. přerušovaně, ne každý den).

Délka spánku je individuální

Přestože norma denní doby spánku se u dospělého člověka pohybuje v rozmezí šesti až osmi hodin, některým lidem postačí čtyři až pět hodin, zatímco jiní potřebují devět hodin a více. Na individuální biologický rytmus může u zvlášť citlivých osob negativně působit i ztráta jediné hodiny. Tzv. cirkadiánní (denní) rytmicita je pochopitelně závislá na denním světle, věku a celkové adaptabilitě (neschopnost spát v hotelu, potíže s přechodem mezi časovými pásmy apod.).

Čím jsme starší, tím se zpravidla doba spánku zkracuje. Spánek je lehčí, nepravidelnější a častěji a na delší dobu se v noci probouzíme v pěti letech čtyřikrát až pětkrát, v padesáti asi třicetkrát, v pokročilejším věku šedesátkrát až stokrát. Malé dítě spí 16 až 19 hodin denně, dospělý člověk potřebuje přibližně osm hodin spánku a také je normální, že starší lidé spí pouze 5 až 7 hodin.

Důležitá regenerace našeho organismu

Podle odborníků se spánek u člověka týká zásadně obnovení funkceschopnosti mozku. Hluboký spánek také podporuje obnovování buněk a tělesných tkání.

Existují různé teorie zdůrazňující zejména význam paradoxního (REM spánku) pro usnadnění zapamatování nebo naopak zapomínání nedůležitých informací. Medicína přinesla důkazy o tom, že po delším spánkovém deficitu dojde vždy k poklesu duševního výkonu.

Co vyzkoušet při nespavosti

- Především bychom měli dodržovat tzv. spánkovou hygienu, tedy přehled obecných doporučení těm, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem. Pokud tato opatření nezaberou, neměli bychom odkládat návštěvu lékaře.

- Při lehčích projevech nespavosti, hlavně u dětí, bychom měli nejprve dát přednost některým čajovým směsím či stravovacím doplňkům, obsahujícím vhodné extrakty, které uklidňují a navozují spánek (některé bylinné směsi určené dětem mohou rovněž působit příznivě při zažívacích potížích, spojených s nadýmáním) například z meduňky, slézu, ibišku, měsíčku, kozlíku nebo máty.

- Dětem není vhodné podávat extrakt z chmelových šištic, opatrně je třeba nakládat také s třezalkou, a to i u dospělých.

Spánková hygiena

Od pozdního odpoledne nepijte kávu, černý či zelený čaj nebo různé energetické nápoje a omezte jejich požívání během dne.

Vynechejte večer těžká jídla a poslední pokrm zařaďte 3 až 4 hodiny před ulehnutím.

Lehká procházka po večeři může zlepšit váš spánek, naopak cvičení před ulehnutím jej může narušit.

Po večeři již neřešte závažná témata a snažte se příjemnou činností zbavit stresu.

Nepijte večer alkohol, kvalitu spánku zhoršuje.

Nekuřte před usnutím a v době nočního probuzení.

Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a intimnímu životu (odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte si).

V ložnici minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu (17 až 20 stupňů C).

Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu (plus minus 15 minut).

Nespěte během dne.

Zdroj: www.ordinace.cz